Vyměnit funkční a spolehlivá policejní vozidla za modely s omezeným dojezdem (v zimě výrazně omezeným dojezdem) nedává moc smysl. Lupiči se ale mohou začít radovat.
Zřejmě není až tak vzdálená chvíle, kdy se dočkáme toho, že před policejními služebnami začnou postávat elektromobily spolu s jejich „historickými“ bratříčky se spalovacími motory. Vývoj se ale nedá zastavit a nejpozději od roku 2035 zřejmě ani policii nezbyde nic jiného, než začít řešit hlavní problém: kde, kdy a jak dobíjet, aby nebyla narušena akceschopnost celého policejního sboru. Pojďme se tedy na to, jak bude policie fungovat u nabíječek, podívat společně.
Rozumím pokroku, nicméně v některých případech zatím nedává smysl
Úvodem bych rád podotknul, že ačkoli ve svém srdci jsem stále příznivcem spalovacích motorů (a už se to asi nikdy nezmění, nedávno mnou popisovaná Audi S5 z nabídky dražby státu, neboli zajištěných vozidel Ministerstva vnitra, mně způsobila několik bezesných nocí), dovedu si v určitých režimech elektromobil při policejní práci představit. A dokonce jako vcelku optimální řešení. Hlídková činnost v pěších, obytných nebo lázeňských zónách? Zkrátka tam, kam mají spalovací motory vstup zakázán?
Tam by se menší policejní (a zcela bezemisní) vozidlo nevyjímalo vůbec špatně. Záměrně píšu menší a asi bych měl ještě dopsat „novější“. Neboli vozidlo s malou spotřebou (adekvátní své velikosti a hmotnosti) a baterií schopnou rychlého dobíjení, typicky v dnes běžných intencích z 10 na 80 % do 30 minut. Takové vozidlo mi dává u policejního sboru (i u sboru městské policie) smysl. Neb svoji určitou těžkopádnost spojenou s omezeným dojezdem a nutností dobíjení kompenzuje nulovými emisemi, v centrech měst vlastností to stále častěji žádoucí. A do budoucna i vyžadovanou.
Na hlídkovou činnost v městských zónách je elektromobil ideální. Jinde nikoli
A evidentně si to nemyslím jenom já. Jeden z průkopníků elektromobility, malé BMW i3, je nejen v Německu používán přesně k těmto účelům, jakkoli speciálně u něj je dojezd určitým omezením, a to i v nejnovějších verzích. Nemluvě o těch starších, kde jste se s bídou dostali nad 140 kilometrů na jedno nabití. Ne, s takovým dojezdem se reálná policejní práce moc dělat nedá, to je zcela jasné. Malé i3 má však následovníky, byť ne z vlastní stáje.
Nejnovější menší korejská či evropská SUV (Hyundai Kona, Jeep Avenger nebo na stejné platformě Stellantisu postavená Alfa Romeo Junior či Opel Frontera) tato kritéria splňují a nejsou ani nijak nedostupná cenově. Jenže. Každá mince má dvě strany, i ta policejní. Na hlídkovou, předem plánovanou činnost ve městě, s nájezdem řekněme do 150–200 km přes den se elektromobil přímo nabízí, ideálně pak i s rychlou nabíječkou kdesi v dosahu policejní služebny.
Policejní práce má však další oblasti, kde to již s elektromobilitou tak růžově nevypadá. Dálniční policie, zásahové jednotky, prvosledové hlídky, které vyráží do akce „ad hoc“ a nemohou často tušit, kolik kilometrů je před nimi, se něčím jako dojezdem nemohou absolutně zabývat. Tam zkrátka musí policisté „skočit do auta a letět“. A jestli to bude ten den 100 nebo 300 kilometrů, nikdo neví. Dopravní policie to stejné – pokud se pustí do pronásledování, neřeší dojezd.
Nahradit Octavie a Kodiaqy Eniaqy nebo Elroqy nedává moc smysl
Technicky vzato, kdyby se dnešní Kodiaqy a Octavie nahradily Eniaqy a v blízké budoucnosti i chystaným Elroqem, ať zůstaneme u jedné značky, kde bude změna k lepšímu? Pořád se pohybujeme s dojezdem do 400 kilometrů, u Enyaqu s největší baterií o něco více. Jenže podruhé: padnou deseti (a více) stupňové mrazy, ráno bude auto potřeba u nehody, pak u zásahu na druhém konci rajonu, odpoledne se bude muset zajet tam či onam – a co zbyde na noční službu? Policie nemívá „zavřeno“.
Dojezd 150 kilometrů, stále pořád velmi optimistický, v té zimě? Co s takovým autem asi policie v noci podnikne, když bude muset opravdu do akce? Budou si lupiči s humorem plánovat svoje akce „synchronizovaně“ na opačných stranách celého policejního revíru, vědouce přitom, že policejním vozům rychle zmenší jejich reálný dojezd? To bychom se asi dostali někam, kam se opravdu dostat nechceme. Policejní auto pro zásahy (nebo dálniční patrola) nemůže cokoli jako dobíjení a dojezd řešit.
Ostatně, stačí se podívat kousek za hranice. Nedávno pořízené plug-in hybridy u slovenské policie totiž skončily tak, jak mnozí predikovali: na dobíjení není čas ani prostor a jezdí se s nimi jako s běžnými auty se spalovacím motorem. Jen s tím „nepatrným“ rozdílem, že s sebou pokaždé tahají batoh s baterií. Zcela zbytečně. Jinými slovy: dokud nebudou baterie „dojezd 1 000 km a dobito za 10 minut“, nedávají elektromobily u policie příliš smysl. Souhlasíte?