Zdá se to jako splněný sen: nedostanete pokutu, nýbrž uslyšíte ono oblíbené „protentokrát to ještě vyřešíme domluvou“. Nicméně důvody ke shovívavosti jsou více než vážné.
Kdyby to ve finále nebyl celkem smutný příběh, musel by v mnoha z nás už jen titulek k tomu článku vzbudit úsměv. Máme týden „generálního pardonu“? Vážně? Skvělé, popustíme uzdu svým celý rok kroceným vášním a konečně to „rozjedeme naplno“. Brzděte. Možná to je celé o něco složitější. A jestli máte v sobě jen trochu zodpovědnosti, možná bych se nakonec v týdnu od 4. listopadu choval ukázkově a předpisově. Třeba i více než jindy. Ale proč, když nebude kontrola? Pojďme si to objasnit společně.
Nejhorší „podstav“ za posledních 15 až 20 let
Jak totiž uvádí mj. deník iDnes.cz, nízké platy policistů jsou jedním z hlavních důvodů, proč jejich řady neustále řídnou. A to až natolik, že na mnoha místech není policie schopna zajistit nepřetržitý výkon služby, neb zkrátka na noční směny nejdou sestavit hlídky. A ta jedna, která funguje přes den, má na starosti nepřiměřeně velký okrsek a všechny události v něm, od rvaček v hernách přes opilce na ulicích, drogové dealery, domácí násilí až po dopravní přestupky a dopravní nehody. Zcela proti všem tabulkovým stavům a vypočítaným dojezdovým časům.
Když se tedy například stane dopravní nehoda bez zranění a dalších komplikací, mohou její účastníci počítat s někdy opravdu dlouhou dojezdovou dobou. Policisté sami mluví o tom, že nedostatek lidí je nyní nejhorší za posledních patnáct dvacet let. A že vede k obrovskému přetížení špatně placených policistů a k zavírání nebo k omezování činnosti mnoha oddělení, na nichž oproti tabulkovým počtům slouží jen zlomek lidí. Popravdě, tušil někdo z vás, že ten problém je tak velký a v tak velkém rozsahu?
Funkční policie jako základ fungujícího státu
Obávám se, že nikoli. Že sice žijeme s určitým povědomím o tom, že ne všechno v naší policii je zcela ideální, speciálně co se platových podmínek týče, ale současně se často ukonejšíme tím, že to přece není nikde. Ani ve zdravotnictví, ani třeba ve školství. Nebo, což mnohé zřejmě v posledních týdnech překvapilo, ani v soudnictví nebo systému státních zastupitelství. Proč by tedy zrovna policie měla být tou, která se v tomto (pravda ne zrovna k chlubení se nacházejícím) stavu veřejných financí bude vyčnívat a protestovat?
Možná proto, že činnost policie se bytostně týká každého z nás, a to i těch, co jsou již mimo systém školství a k lékaři chodí jen opravdu sporadicky. Případně vůbec. Zajištěnou bezpečnost totiž potřebuje každý z nás, a to ideálně v režimu 24/7. Za tím účelem přece policie vznikla, kvůli tomu jdou na její provoz peníze nás všech. A jestli se tento elementární důvod a předpoklad začne hroutit, máme na problém zaděláno. Zřejmě by totiž netrvalo dlouho, aby si podstavu policie všimli ti, co by s ním opravdu neměli počítat: zločinci.
Chronické přetěžování těch, co ještě zůstali
Nedalo mi to a zvednul jsem telefon, abych zavolal svému dlouholetému kamarádovi v řadách policie, který pravda končit nemíní. Nebo jsem o tom alespoň nevěděl. A začal jsem hned přímou otázkou. „Prosím tě, to je to opravdu tak zlé?“ Odpověď byla rychlá, přímá a vcelku jasná: „Je to horší, než bys čekal. A než tě asi kdykoli napadlo. Má nás tady být 23, je nás 14. Denně řešíme, jak sestavit hlídky. A denně se modlím, aby třeba dva najednou neonemocněli. A to navíc už vím, že mi v březnu dva odejdou. Minimálně dva.“
Debatovali jsme jen krátkou chvíli, nechtěl jsem ho zdržovat od práce. Nakonec se však z toho hovoru vyjevil další, navazující problém: ti, kteří ještě vydrželi a zůstali, jsou v nynějším podstavu chronicky přetěžováni, přitom se jejich zvýšené nasazení neodráží na platech. Jinými slovy, pokud by měli odcházet ještě tito „poslední mohykáni“, dostane se fungování policie v některých městech do opravdu kritického stavu. A jak poznamenal můj kamarád v telefonu, ta doba možná není tak daleko.
Jak dále uvádí deník iDnes.cz, například v Liberci, tedy pátém největším městě Česka, bývala čtyři policejní oddělení. Zbyla dvě, navíc s těžkým podstavem policistů. V oddělení Vápenka by mělo sloužit 56 „tabulkových“ příslušníků, reálně jich je 27. Opět podle tabulek by 41 policistů mělo být nasazováno na výjezdu k případům. „Ale je nás 18,“ počítá jeden z policistů. To jsou poměrně alarmující čísla. Dalším z důvodů je nekonečné papírování, které snižuje operativu již tak personálně zdecimovaných oddělení.
V týdnu bez pokut ideálně i bez důvodu k pokutám
Kombinace všeho dohromady pak vede k tomu, že přes veškeré náborové akce se do řad policie noví zájemci zrovna nehrnou, zatímco ti stávající odchází. Jak dlouho to ještě může takto vydržet? Jako jednu z posledních možností, jak na kritický stav upozornit, se tak policisté rozhodli v týdnu od 4. listopadu neudělovat za přestupky pokuty a vše řešit jen domluvou. Zdánlivě příjemný podzimní bonus tak má poměrně silný důvod v pozadí. A pokud si policistů a jejich práce alespoň trochu vážíte, pak jim ideálně ani k té domluvě nedáte důvod. Nikdy totiž nevíte, kdy je budete potřebovat i mimo silnici. A kdy bude každá minuta navíc při jejich výjezdu nekonečně dlouhá.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7238
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 10100
