Elektrokoloběžky v silničním provozu jsou noční můrou řidičů, kteří musí sledovat jejich kličkování mezi auty. Nebezpečí střetů a zranění lze přitom jednoduše eliminovat.
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje názor autora.
Mnozí to známe: v přeplněných městech se dopravním provozem proplétají jezdci na elektrokoloběžkách a často riskují minimálně pád a zranění, pokud ne něco horšího. Jako řidiči je vnímáme krajně nelibě, používáme klakson, snažíme se je dostat ze silnic. Na chodnících jsou naopak terčem nevybíravých poznámek ze strany chodců a vděčným „sponzorem“ městské policie na pokutách. Tak trochu schizofrenní situace. Přitom řešení je celkem jednoduché. Pojďme se na to podívat společně.
Zranění jsou vážnější na silnicích, častější na chodnících
Nová studie pojišťovacího institutu pro bezpečnost na silnicích IIHS naznačuje, že přísnější rychlostní limity mohou vytlačit cestující na elektrických skútrech na chodníky. Nezisková výzkumná organizace porovnala používání skútrů v mnoha městech Evropy a Ameriky, kde jsou často rozdílné rychlostní limity. Tam, kde současně nejsou na silnicích cyklostezky, byla o 44 procent vyšší pravděpodobnost, že „koloběžkáři“ pojedou po chodníku místo po silnici. Což důvěrně známe z mnoha českých měst.
Elektrokoloběžky nebo elektrické skútry se přitom nacházejí v rychle se vyvíjející oblasti mikromobility, kde jezdci jsou pomalejší než tradiční vozidla, ale rychlejší než pěší provoz. A současně velmi žádoucí pro ekologii každého většího urbanistického celku. Rozdíl v rychlosti v obou situacích představuje problémy, uvedla pro Automotive News Jessica Cicchino, autorka studie IIHS. Samostatná studie IIHS také zjistila, že zatímco zranění na koloběžkách jsou vážnější na silnicích, dochází k nim častěji na chodnících.
Řešením jsou samostatné koridory pro koloběžky i auta
„Vytváření příležitostí pro jezdce na koloběžkách, aby cestovali spolu s těmi, kteří se pohybují podobnou rychlostí, jakou jezdí oni sami (a to jsou především cyklisté), je další potenciální strategií, jak omezit nebezpečné interakce,“ řekla Cicchino. Studie rychlostních limitů IIHS zjistila, že 80 procent jezdců na elektrických koloběžkách se rozhodlo použít jízdní pruh pro cyklisty. Pokud byl tedy v daném úseku k dispozici. Z tak značného procenta vyplývá poměrně jasné řešení stávajících i budoucích kolizí.
Jinými slovy: navrhujme, případně upravme cyklostezky a cyklopruhy tak, aby se tam vedle sebe bez problémů vměstnali jak cyklisté, tak koloběžkáři. „Čím zranitelnější jsou účastníci silničního provozu, kteří mohou interagovat s auty, tím důležitější je navrhovat silnice způsobem, který sníží nebezpečí. A zajistí větší zklidnění provozu a definuje rychlosti, které budou vhodné pro každého, kdo používá silnici,“ dodala Cicchino. Neboli auta větší rychlostí ve svém pruhu, cyklisté a koloběžkáři menší rychlostí zase ve svém. Co myslíte, bylo by to řešením? Napište nám do diskuse pod článkem, děkujeme!