Policie ČR má poměrně velký výběr technických zařízení, schopných měřit rychlost a dokumentovat porušení předpisů. Ucelený přehled „hraček naší policie” je právě tady.
Co si budeme povídat: nejspíš nikdo z vás nemá rád onu velmi oblíbenou aktivitu policie, kterou je měření rychlosti. Pokud totiž nejste zrovna naprosto vzorný řidič, je dost možné, že vás jednoho dne doma ve schránce překvapí „cenná fotografie” se vzkazem, že jste před dvěma měsíci jeli am a tam v obci namísto padesáti kilometrů v hodině padesát sedm. A zaplaťte „do 14 dnů”. Jakou techniku na nás policie vlastně používá? Pojdme se na malý přehled podívat společně.
Radarové měřiče pracující na principu Dopplerova jevu
Také známé jako radary, podle kterých se lidově, ačkoliv trochu nesprávně, označují i všechny ostatní druhy zařízení na měření rychlosti. Tyto „pravé” radary však, podobně jako třeba jejich armádní (výrazně větší) kolegové pracují s principem tzv. Dopplerova jevu. To znamená, že měří rychlost na principu rozdílu vysílaných a přijatých vln, které se dostanou po odrazu od auta zpět k radaru. Radar je následně zachytí a z jednoduché fyziky spočítá, jak rychle se auto pohybuje.
Mimochodem právě na tyto typy radarů fungují detektory radarů v autech, jenž umí tyto odražené vlny zachytit a varovat řidiče zvukovým nebo světelným signálem, že se blíží k radaru. Zároveň se dají do vozu nainstalovat tzv. antiradary, jež vyslaný signál zablokují. Že se tady pohybujete na velmi tenkém ledě a v případě blokování signálu i za hranou zákona nemusím zdůrazňovat. Policie to opravdu nevidí ráda a pokud podobné zařízení zjistí na palubě vašeho vozu, milé to rozhodně nebude.
Radary na českých policejních autech nejčastěji potkáte zabudované do civilních neoznačených automobilů. Radarová hlavice typického kuželového tvaru je zasazena do přední masky automobilu před chladičem. Počítač s LCD displejem a řídicí panel jsou před sedadlem spolujezdce.
Laserové měřiče – lidary jako přesnější varianta
Laserové měřiče fungují tak, že si policista lokalizuje vozidlo v hledáčku, stiskne spoušť a laser vysílá krátké neviditelné impulzy směrem k vozidlu. Laserový paprsek se odráží od lesklých částí auta, jako jsou světlomety, maska nebo registrační značka, a vrací se zpět k zařízení. Tam je zachycen a přeměněn na elektrický signál. A podobně jako u radaru z rozdílu zařízení vypočítá rychlost. Výhodou jsou často miniaturní rozměry a naprostá mobilita, policie vás tak může změřit opravdu kdekoli.
Úsekové měření
Tento typ měření je v podstatě poměrně technicky jednoduchý, nicméně s ohledem na fotografickou dokumentaci velmi přesný. V principu se vyměří úsek, například několik kilometrů v okolí školy nebo jinde, kde je potřeba zajistit bezpečnou rychlost vozidel. Na začátku úseku vaše vozidlo vyfotí kamera a zaznamená vaši SPZ. To stejné pak udělá na konci úseku a vypočítá si tak vaši průměrnou rychlost. Že má v tom okamžiku policie v ruce nezvratné důkazy netřeba dodávat.
Někteří řidiči zpomalí až za vjezdem do úsekového měření a spoléhají na to, že se v průměru vejdou do povolených hodnot. To vám může ve spoustě případů podařit, pozor ale na kombinovaná úseková měření spolu se stacionárními radary, kde je vaše rychlost změřena už při samém vjezdu do měřicího úseku.
Cejchované tachometry
Jedná se o tachometry umístěné na předním nebo zadním skle policejního auta. Měření funguje na principu porovnávání rychlosti měřeného a měřícího vozu. Po dobu měření se řidič měřícího vozidla snaží sledované vozidlo udržet v obrazu kamery tak, aby na konci měřícího úseku byla vzdálenost mezi vozidly stejná nebo větší než na začátku měření. Při použití zadní kamery stejná nebo menší. Policejní vozidlo s vámi přitom nemusí srovnat rychlost, jen vás udržet v obraze. Nejkratší ujetá vzdálenost při tomto měření je 100 m, v praxi však policisté potřebují několik stovek metrů. Proto je toto využitelné zejména na silnicích první třídy.
Stacionární měřiče – radarové věže
Stacionární měření rychlosti vozidel využívá pevně umístěné radary a kamery, které nepřetržitě monitorují rychlost projíždějících vozidel. Tyto systémy jsou často instalovány na sloupech, mostech nebo speciálních stojanech podél silnic. Pokud vozidlo překročí nastavený rychlostní limit, radar nebo kamera pořídí fotografii vozidla a jeho registrační značky. Tento snímek je pak použit k identifikaci řidiče a vyměření pokuty. S technickým pokrokem přichází tzv. radarové věže, schopné zachytit současně více vozidel ve více pruzích.
Některé stacionární radary jsou doplněny informačními tabulemi, jež okamžitě zobrazují aktuální rychlost projíždějícího vozidla. Tyto tabule často ale slouží i jen jako preventivní opatření, které má řidiče upozornit a přimět je ke zpomalení, pokud překračují rychlostní limit. Jak je patrné, sofistikovaných „hraček” má naše policie více než dost. A pokud nechceme odlehčit své peněžence a bodovému kontu, zbývá jediná možnost: hlídat plynový pedál a dodržovat předepsanou rychlost. Držím vám palce!
Kdy vás naposledy „změřili”?
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 8892
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 12628
