Křižovatky řidiče matou, zejména pokud mají nepravidelný tvar. Jízdy v jednom směru ale není pro řadu motoristů o moc jednodušší.
Téma průjezdu křižovatkami je velmi populární, a také velmi závažné. Ukazuje se, že řada řidičů má problém s tím, poznat hlavní a vedlejší silnici. Číst dopravní značky anebo projet křižovatkou, když dopravní značky chybí. Komplikované jsou křižovatky s více silnicemi, nepravidelným tvarem nebo zatáčející hlavní silnicí. Velkou neznámou je ale obyčejná změna pruhu při jízdě v jednom směru. Křižovatka se může zdát nepřekonatelným problémem jenom proto, že řidiči chybují při jízdě rovně, konkrétně na dálnici nebo víceproudé komunikaci.
Křižovatky jsou obtížné, ale jízda v jednom směru také
Už jenom samotné najíždění může být problematické, tedy chování v připojovacím pruhu, byť Zákon o provozu na pozemních komunikacích mluví jasně. „Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhu zřízen připojovací pruh, je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu. Není-li připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v průběžném pruhu.“
To znamená, že řidič, zjednodušeně řečeno, najede od připojovacího pruhu, využije jeho celou délku a nabere optimální rychlost. Nezastavuje v něm! Naopak se po dosažení správného tempa zařadí mezi auta v průběžném pruhu. Chybou je zmíněné zastavení, ale také okamžité najetí do průběžného pruhu, bez správné rychlosti. Podobné to je s odbočovacím pruhem, o kterém Zákon o provozu na pozemních komunikacích hovoří takto: „Odbočovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného jízdního pruhu.“
Ignorování odbočovacího a připojovacíhu pruhu je chybou
Dále se píše, že „řidič, který při odbočování opouští průběžný pruh, musí co nejdříve vjet na odbočovací pruh, je-li vyznačen.“ V praxi to znamená, že řidič, který chce sjet, nezpomaluje, dokud nenajede do odbočovacího pruhu. Teprve tam zpomalí. Chování a manévrování během jízdy v jednom směru je pak také velmi obtížné. V obci platí, že řidič může jet po víceproudé komunikaci v jakémkoli pruhu, ale co mimo obec?
Tam by měl řidič jezdit v pravém pruhu a ostatní používat pro předjíždění. Nicméně i zde existuje situace, kdy mohou jet řidiči ve všech pruzích. Dokonce tak, že v pravém pruhu jedou auta rychleji než v levém či levých pruzích. Jde o takzvanou souběžnou jízdu při jízdě v kolonách. Jaké pravidlo platí, jestliže má komunikace více pruhů a řidič chtějí najedou z pravého a levého přejet do prostředního? Kdo má přednost? Zákon to říká jednoznačně.
Podjíždět je zakázané, souběžná jízda je naopak možná
„Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu; obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhů do středních jízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více jízdních pruzích vyznačených na vozovce.“
Tedy ten, kdo chce jet doprava, dává přednost. Rychlejší pomalejšímu, není to tak, že ten, kdo jede v levém pruhu, tedy rychleji, má přednost. Na titulním obrázku jsou tři pruhy. Do prostředního chce odbočit žluté auto z levého pruhu a modré auto z pravého pruhu. Které má přednost? Teď už je to jasné, řidič žlutého automobilu dává přednost řidiči modrého vozu. Věc se dá zjednodušit tím, že si mohou řidiči pamatovat, že i v tomto ohledu platí pravidlo předosti zprava.