Kdo by nevěděl o lásce Američanů k silným autům? Vidíme ji ve filmech, na videích ze silnic U.S.A., a kdo za velkou louží někdy byl, mohl se o ní přesvědčit na vlastní oči. Američané jednoduše zastávají pravidlo „čím větší, tím lepší“. Někomu se může zdát větší motor zbytečný, ale opravdu se za důvody skrývá více než „síla“.
Spolehlivost motorů: Amerika vs. Evropa
Ač se může zdát, že čím větší stroj je, tím větší komplikace přinese, opak je pravdou. V případě velkého osmiválce jsou nároky na jednotlivé komponenty podstatně menší než v případě dvoulitru. U menších motorů typických pro Evropu je totiž potřeba „nacpat více do menšího“, čímž dochází ke zvýšení kompresního poměrů. Z toho plyne, že velké americké motory lze vyrobit s nižšími náklady a budou sloužit podstatně déle než malé a více namáhané hnací jednotky, jejichž vývoj i výroba stojí podstatně více.
Výrobní náklady hrají klíčovou roli
Už jsme se zmínili výše, ale pojďme si to trochu rozebrat. Výrobní náklady jsou jednou z nejdůležitějších problematik, které ovlivňují výkon i kvalitu motoru. Ačkoliv lze vyrobit 1,8litrový dvouválec za stejné náklady jako ten osmiválec s objemem 5,8 litru, nevydrží zpravidla ani polovinu toho, co motor větší. Je to jednoduché – představte si, že dvěma válci 1,6l motoru proudí 280 koní, tj. 175 na jeden litr.
Oproti němu postavme 5,8l osmiválec se stejným výkonem – jedním válcem projde pouhých 48 koní, což je podstatně menší zatížení. Díky tomu bude během jízdy méně opotřeben, a tím pádem vydrží mnohem déle. Tím nechceme, že 1.6litrový motor musí nutně odejít dříve – lze ho vyrobit i tak, aby spolehlivě sloužil i za desítky let – jenomže za jakou cenu? Výrobní náklady by byly podstatně vyšší.
Slabší předčí hmotností většího?
Zní to trochu jako paradox, ale opravdu nemusí být větší motor zaručeně těžší. Asi nelze srovnávat „minimotory“, které přestávají po pouštění klimatizace jezdit, ale pokud vezmeme třeba již zmíněný naboostěný 1,6litr se dvěma válci, může mít řádově o kilogramy až desítky kil těžší než 3,6l šestiválec. Opět to navazuje na předchozí body – pro menší motory musí být použity pevnější materiály, a vměstnat je do mnohem menšího prostoru.
Výkon motorů…(ne)srovnatelný
Výkonově můžou mít oba motory 280 koní, ale silou se moc srovnávat nedají. Větší motor s větším objemem i více válci bude schopen lépe zrychlovat, neomezí ho výjezd do kopce ani plně naložený kufr. Zato menší motor může mít s plně osazeným autem (cca 300kg navíc) trochu problém, potažmo nebude mít takové zrychlení, a do kopce zaznamenáte zpomalení i vyšší nároky na motor. Silný osmiválec je potom schopný podstatně snazšího zrychlení i do kopce, a lépe zvládne náhlé změny.
Životnost a využitelnost amerických vs. evropských motorů v praxi
Tento bod už jenom shrnuje, proč jsou větší motory s více válci „použitelnější“, ačkoliv v Evropě budeme s největší pravděpodobností i na dále preferovat motory menší. Na větší motory jsou v běžném provozu kladeny mnohem menší nároky, a nedochází k takovému opotřebení (de facto není ani z poloviny využíván jejich potenciál), zatímco menší motory musí zvládnout tu samou práci „na menší ploše“, a nároky na výkon jsou tak výrazně vyšší.
Podstatně použitelnější jsou potom americké motory při nějaké zátěži, kdy i plně osazené auto a kufr naložený pivem (dohromady +400 – 500kg) podá stejné výkony, potáhne do kopce a nebudete se muset rozjíždět půl kilometru předem. Z toho plyne, že nejsou tolik opotřebovávány, díky čemuž vydrží i několikrát déle.
A teď to velké negativum amerických motorů…
Nic není až tak jednoduché, a velké americké motory mají zásadní negativum, a sice větší spotřebu. Ano, takový motor žere s přehledem o 50% více, což se v českých poměrech dost prodraží, kdežto v Americe zaplatí za litr nafty i benzínu přibližně o polovinu méně. Mezi americké motory ale nepatří jenom ty 5,8litrové brutály s osmiválcem, ale klidně i slabší tří až čtyřlitry, které jsou v Evropě standardní u luxusních značek typu Mercedes, BMW, Audi, Land Rover apod.