Mezi motoristy panuje určité rozdělení mezi lidi, pro které jsou vozy vyrobené v minulosti spolehlivější, a jejich odpůrce, pro které jsou dnešní moderní auta méně problematická. Zdá se ale, že odborníci našli celkem jednoznačnou odpověď.
Lze pochopit, proč nadšenci do klasických automobilů věří, že starší auta jsou spolehlivější než modernější modely. Ve srovnání s novějšími vozy byly klasické stroje mnohem jednodušší, a to nejen v konstrukci svých motorů. Například Volkswagen Brouk z šedesátých let, široce považovaný za velmi spolehlivé auto, používal ke chlazení motoru vzduch, místo kapalné chladicí směsi. Bez této technologie byl provoz auta jednodušší a méně problematický. A co víc, auto bylo pro průměrného člověka opravitelné mimořádně snadno, což u moderních automobilů říci nelze. Samozřejmě, ne každý vůz v šedesátých letech byl tak snadno opravitelný jako brouk.
Všechna klasická auta překonal obyčejný SAAB z konce 80. let
Obecná shoda se však zdá být taková, že moderní automobily se nekazí tak často jako starší. Dokládají to například údaje získané při celosvětovém zavádění šrotovného během ekonomické krize mezi roky 2008 až 2013. Například opatření americké vlády v roce 2009 mělo stimulovat ekonomiku a zlepšit palivovou účinnost amerických automobilů na silnicích. Posloužilo také jako tiché potvrzení, že novější vozy jsou lepší. Automobilem se záznamem nejvíce najetých kilometrů byl Saab 900SPG z roku 1989, který vlastnil obchodní cestující z Wisconsinu, který za 17 let před odchodem do důchodu najel přes 1 600 000 kilometrů.
Pokles nákladů na údržbu automobilů také ukazuje, že moderní automobily jsou čím dál méně problematické. Například ve Velké Británii poklesly průměrné náklady na údržbu automobilu v letech 1997 až 2009 o 13 procent. Díky této zvýšené spolehlivosti se dokonce zvyšuje průměrné stáří vozového parku. V roce 2009 jedna z amerických leasingových společností uvedla, že průměrná doba obměny automobilu v USA je 73 měsíců. Jen o tři roky dříve byl průměrný věk výměny 65 měsíců. V ČR se průměrný věk automobilů v roce 2019 blížil 15 rokům, což bylo o trochu více než dříve. Přestože se nemůžeme srovnávat s USA či Británií, stoupající věk vozového parku nemusí být způsoben jen tím, že jsme “odkladiště Evropy”, ale jednoduše tím, že auta vydrží sloužit stále déle.
Jedním z důvodů poklesu ceny údržby automobilů u moderních automobilů je nástup palubního počítače. I když poskytuje zřetelnou výhodu v diagnostice problémů s autem, může také vést k některým problémům.
Výhody a nevýhody moderních automobilů
Díky portu OBD-II je proces diagnostiky problémů s automobily u moderních automobilů mnohem jednodušší.
V 70. letech vydala nově zřízená Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) normy pro emise vozidel, které museli všichni američtí výrobci automobilů splňovat. Podobnou komplikaci připravila automobilkám i Evropská komise, a to v roce 1971. Z tohoto důvodu začali výrobci automobilů používat k ovládání funkcí vozidla elektronická zařízení.
Toto nové zařízení dramaticky zvýšilo složitost systémů v automobilech – a dramaticky zvětšilo náklady. Například Toyota Corolla z roku 1968 stála zhruba 1 700 amerických dolarů; model z roku 2009 začínal přibližně na 15 000 USD (a nejnovější Corollu v základní verzi koupíte v ČR za 540 000 tisíc korun, což je o třetinu více než před 12 lety). Tento složitý systém výrazně zlepšil výkon, bezpečnost a palivovou účinnost vozidla, ale také zvýšil pravděpodobnost poruch. Čím více vzájemně závislých částí systém má, tím vyšší je pravděpodobnost, že nakonec dojde k závadě.
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 44941
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 43538
