Po rozpačitých začátcích s vozy nové generace přijíždí model, který by mohl VW vrátit zpět na vrchol. I když je to možná spíše Škoda.
Přes veškerou kritiku, která někdy na adresu koncernu VW (nejen) na těchto stránkách zaznívá a jenž se zhusta týká neschopnosti vypořádat se zejména s novou čínskou vlnou elektromobilů se Němcům nelze upřít jednu vlastnost. Vlastně dvě. Vytrvalost a houževnatost. Po úvodním „nemastném neslaném“ ID.3, ze kterého jsem asi nejen já byl poněkud rozpačitý (a v hloubi duše i nešťastný) přichází vozy, které jsou – bez jakékoli laciného podbízení – lepší a lepší. Pojďme se na ten poslední podívat.
Když chcete konkurovat dobrým, musíte být nejlepší
Když se totiž ID.3 poprvé ukázalo světu, byl jsem, zejména v kontextu proklamací ze strany koncernu, o jak zásadní vůz se pro VW jedná a jak jej může buďto definitivně posunout na cestě k novým způsobům pohonu, nebo jej naopak zcela „pohřbít“ poněkud nesvůj. Tohle (dle mého soudu poněkud beztvaré a nevýrazné) vozítko má být nový, elektrický Golf? S tím od pohledu laciným a až na dřeň zjednodušeným interiérem? Nejásal jsem, neb opravdu nebyl důvod.
A jak jsem si poté pročítal recenze kolegů ze zahraničních magazínů, nebyl to jenom můj dojem. Číňané mezitím mohutně „šlápli na plyn“ a BYD, Nio nebo SAIC ukázaly světu auta, která vypadala skvostně zvenku i zevnitř, měly (a pochopitelně mají) velmi slušné dojezdy a na nichž se skví cenovky, o kterých si může nechat VW jenom zdát. A to i se základním, opravdu spartánsky provedeným ID.3, který si skutečně nekoupíte proto, že chcete. Ale spíš proto, že musíte.
ID.Buzz možná zachránil elektrickou pověst VW
Jenže pak přišel ID.Buzz. Designový skvost a reminiscence na VW Transporter první generace, neboli T1 a T2, provedený v zářivých barvách a s interiérem, kde už se dalo žít. Konečně. VW je zpět, pomyslel jsem si. Tohle auto bych si opravdu rád koupil a zaparkoval do garáže, s tímhle autem by mne bavil život a bavilo by mne s ním jezdit za přáteli, starat se o něj a o víkendu do něj dát kolo a jet se podívat na hory za město. Ani cenovka nebyla tak strašná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dva tři roky počkám a uvidíme, ojetý bude ještě zajímavější.
Jenže ID.Buzz není tím klasickým „money makerem“, není to auto, které budou kupovat firmy ve velkém do svých flotil, není to auto pro obchodníky, manažery, solidněji zajištěné otce od rodin – zkrátka pro všechny ty, kteří kupovali Passat ve velkém a svými penězi pomáhali dostat VW tam, kde dnes je. A přesně takový vůz koncern extrémně potřeboval (a potřebuje), něco ve stylu Tesly Modelu S, na kterém Elon Musk vydělává zásadní objemy peněz. A lidé jej chtějí a milují (Model S, nikoli Elona Muska). Vypadá to, že takové auto je tady.
Passat na baterie, nebo Superb na baterie?
Protože pokud někdo nazve ID.7 „Passatem na baterky“, nebude daleko od pravdy. Jakkoli je ID.7 liftback a paradoxně by tak spíše mohl být „Superbem na baterky“ (jaký bude elektrický Superb, mimochodem? ID.7 s jiným logem?). A prostorem uvnitř (díky elektropohonu) je možná ještě spíše „Phaetonem na baterky“. Navíc v dlouhém (téměř třímetrovém!) rozvoru kol ID.7 jsou ukryté hned dva bonusy: V první řadě nabízí dlouhý elektrický sedan enormní prostor pro nohy zadních cestujících.
V druhé řadě však dostatečný prostor mezi nápravami umožňuje instalaci dvě další řady bateriových sad. Výsledkem je, že baterie mohou nabídnout maximálně 91 kWh energie (ve výbavové řadě „Pro S“). To je dost energie (spolu s dalšími optimalizacemi, například novým pulzním invertorem řídícím toky energie) na to, aby ID.7 mohl ohlásit dojezd až 700 kilometrů. To není vůbec špatné. Jednodušší Pro má 82 kWh a podle Volkswagenu by s jednou plnou baterií měl ujet kolem 615 kilometrů. I to je působivé, na základní model.
Rychlé dobíjení jako základ pro denní soužití
Navíc se nezdržíte ani u nabíječky: ID.7 s větší sadou baterií lze dobíjet přes DC napájení o maximálním výkonu 200 kW. V ideálním případě se baterie dobije z 10 na 80 procent za méně než 20 minut. A i když nebude vše ideální (a to nebývá), „budete v tom“ za 30 minut. Delší káva a odepsání na maily? To by šlo. Baterie v základním ID.7 se pak dokáží nabíjet výkonem až 170 kW a i tady můžete být zpět na silnici za výrazně méně než půl hodiny.
Co se jízdních vlastností týče, nízké těžiště – díky bateriím umístěným v podlaze vozu –, jemně vyladěné řízení a zcela dostačující zátah elektromotoru s výkonem až 210 kW zřejmě přinese opravdu působivé cestování, kde si na nedostatek výkonu nebude moci nikdo stěžovat. Řidič může nastavit intenzitu tlumičů a charakter podvozku na dotykové obrazovce jedním tahem prstu. Jakkoli nejsem příznice dotykových obrazovek, musím uznat, že bych si na podobné řešení asi zvyknul. Vítejte v nové době.
Interiér: poklesky z ID.3 definitivně zapomenuty
Ani v interiéru by nikdo neměl strádat. Extra šetřivé provedení, známé z první generace ID.3 (kde VW zřejmě tak trochu zkusil, co všechno mu „projde“) je definitivně pryč a velký elektrický VW dostává nově spoustu technických vychytávek. Sedadla ergoActive s anatomickým tvarováním podporují, masírují, klimatizují a chrání jako nikdy předtím u VW. Klimatizace využívá plně automatických trysek a požitek z hudby přináší hi-fi systém Harman Kardon se 700 watty a 16 reproduktory.
Ani to nezní špatně. Celkově by se tak mohlo opravdu jednat o „Teslu Model S za peníze Modelu 3“, navíc se známým a sympatickým logem na přídi. Necháme se překvapit zkušnostmi z provozu. Závěrem to nejdůležitější: české VW si za základní verzi o dojezdu 615 km řekne 1 569 900 korun. A tedy jako za velmi slušně vybavený Passat. Je to moc, nebo málo? Zlákal by vás „elektrický Passat“ (Superb) za tuto cenu? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!