Retardéry jsou mezi řidiči velmi kritizované a neoblíbené. Jejich přínos je častou otázkou, zvyšují sice bezpečnost provozu, ale za poměrně vysokou cenu.
Každá zóna má svá specifika. Obytné zóny se vyznačují zpravidla předepsanou rychlostí 20 km/h, případně v daných místech není značka obytná zóna, ale značka upravující rychlost v dané zóně. Jak ale docílit toho, aby řidiči v dané oblasti rychlou jízdou neohrožovali okolí? Dají se použít kamery a následná pokuta, to však nehodě nezabrání. Častým řešením bývají retardéry, které jsou řidiči velmi kritizované.
Zpomalení vozu překážkou
Dalo by se říci, že jediným způsobem, jak zachovat bezpečnost v dané oblasti, je jen zpomalení na základě fyziky. Tedy vystavení překážky, která vyžaduje zpomalení vozidla. Touto překážkou sice docílíte zpomalení vozidla, ale pokud bude řidič neukázněný, tak před zpomalovacím prahem pojede rychle, u překážky zpomalí a pak následně zase zrychlí nad limit. V některých lokalitách problém vyřešili instalací zpomalovacích prahů ve vícero řadách za sebou.
Při představě, že v této oblasti má v reálném čase dojet pro pacienta záchranná služba, řada retardérů výrazně prodlužuje dobu příjezdu. Podobný problém nastává při odklízení sněhu, kdy jsou příčné nerovnosti skryté a tudíž hrozí poškození techniky. Jistou alternativou, která by mohla být schůdná pro obě strany, je fólie, barevná textura, která zobrazuje například špatný stav vozovky. To přiměje řidiče intuitivně zpomalit. Bohužel po prokouknutí daného „fíglu“ fólie ztrácí smysl.
Druhy retardérů dle zákona
Vyhláška, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, se týká se i zpomalovacích prahů. Ty jsou zmíněny jako „Zpomalovací práh Z12“ a dělí se na tři podkategorie:
- Krátký příčný práh, který má výšku 30 – 80 mm a délku minimálně 50 cm
- Dlouhý práh – zpomalovací polštář lichoběžníkového tvaru, který má výšku od 3 do 10 cm a délku 1,5 až 3 metry.
- Malý kruhový polštář, který má průměr minimálně 40 cm a výšku 3 – 6 cm.
Inteligentní práh Actibump
Jako vhodnou alternativou se jeví inteligentní prahy. Ty fungují spolu s kamerou měřící rychlost. Ta změří rychlost projíždějícího automobilu a na základě toho pak buď nechá zpomalovací práh ležet, nebo poklesne. Tento zpomalovací práh je zapuštěn do vozovky a když jede řidič do rychlostního limitu, tak práh zůstává ve vodorovné pozici s vozovkou.
Pokud jede řidič rychle, práh sjede a auto dostane tvrdou ránu do podvozku. Navíc systém průjezd zaznamená a řidič dostane pokutu. Tento systém funguje v některých zemích a byl testován i v České republice. Nevýhodou je vysoká cena zástavby.
Zpomalení za cenu hluku a emisí
Zpomalení vozidel je pomocí příčných prahů žádoucí, bohužel i toto zpomalení má svá úskalí. První úskalím je fakt, že vozidlo musí změnit rychlost jízdy. To je z pohledu ekonomiky provozu nejhorší. Musí totiž zpomalit, aby následně musel zrychlit. Tedy spotřebuje více paliva. Britská automobilová asociace provedla výzkum srovnání spotřeby paliva při stálé rychlosti 30 mph (48 km/h) oproti jízdě přes zpomalovací prahy a zjistila vzrůst spotřeby ze 4,9 na 9,1 litrů/100 km.
Z pohledu ekologického jsou na tom hůře, z pohledu opotřebení vozidel jsou na tom taky neslavně. Pokud každý den jezdíte přes řadu retardérů, jistě si opotřebováváte více komponenty podvozku. Nejde jen o brzdy, ale i o čepy, tlumiče, díly zavěšení atd. Dalším neblahým účinkem je i fakt, že řada řidičů se snaží vyhnout zpomalovacím prahům a tak různě kličkují. Někteří ani nezpomalí, když jsou na silnici například malé kruhové polštáře. Těm se lze částečně vyhnout právě změnou směru jízdy vozidla.
Jaký názor máte na retardéry?