Je to již drahně měsíců, co se v ulicích našich měst rozšířily tzv. alternativní taxislužby, využívající ke svému objednávání aplikací v chytrých telefonech, a především lokalizaci zákazníků i vozů pomocí GPS. Coby konkurence zavedenému způsobu dopravy se poměrně rychle rozšířily a získaly nemalou klientelu, využívající jejich výhod a propracovaného systému objednání i platby. S většinou výhod však přišly i některé nevýhody, z nichž ta ve videu je opravdu zásadní. Pojďme se na frajera v Boltu podívat společně.

Ukrajinská komunita mezi alternativními taxikáři je opravdu početná

Přitom již zmíněné výhody jsou nasnadě: nemusíte nikam volat a vysvětlovat, na jaké ulici právě stojíte a kam byste chtěli dojet, to první ví systém naprosto přesně a to druhé vám nabídne v uložených adresách, z nichž si většinou stačí jen vybrat. Několik kliknutí, zaplaceno uloženou kartou, a již víte, do kolika minut u vás vůz bude, a dokonce jej můžete na displeji telefonu přímo sledovat, jak k vám zamířil. Působivé, pro dnešní uspěchanou dobu velmi dobře vymyšlené řešení.

Taxikáři brojí proti Uberu. Podle nich firma zneužívá dominatního postavení, protesty jsou leckde na denním pořádku

Mající ale pochopitelně také svoje odvrácené stránky, což se naplno ukázalo s válkou na Ukrajině a „přílivem“ mladých mužů ukrajinské národnosti do Čech. Jakkoli patřím mezi hlasité kritiky Ruska a neexistuje pro mne jiné řešení stávající situace než úplné „vypadnutí“ okupantů z Ukrajiny, tak jsem speciálně v případě Boltu poněkud rozpačitý. Ukrajinské srdíčko, vítající vás jako úvodní obrazovka v aplikaci, mne zpočátku naplňovalo hrdostí, jak vlastně s každou jízdou pomáhám Ukrajině.

Opravdu pomáháme Ukrajině, když podporujeme ukrajinské taxikáře?

Pochopitelně, bral jsem to také jako marketing, žijeme v tržním světě a dobro je sice prima, ale když ještě u toho vydělává peníze, je to ještě lepší. S postupem času (a poměrně častým využíváním jejich služeb) mi však začalo docházet, že to s tou pomocí Ukrajině nakonec možná nebude až tak horké. Respektive že je to spíše přesně naopak. Všichni ti mladí, začasto v teplácích odění mladí muži by pravděpodobně své zemi byli prospěšnější, kdyby byli doma a podíleli se na obraně vlasti.

Podomácku sestrojený válečný stroj ukázal mocné schopnosti: Peugeot, vzor 307 CCC, kupé-kabrio-kulomet

A vůbec tím nemám na mysli, aby šli hned do první linie a někde tam zbytečně nechali život. Vůbec ne. Pomáhat zemi zmítané válkou se dá mnoha způsoby. A i kdyby jen dělali sanitáře v jakékoli nemocnici, tak se to myslím jako pomoc bude počítat. Rozumím tomu, že ne každý si nadšeně vezme automat a jde střílet. Nicméně v zemi je dávno vyhlášena úplná mobilizace, pro muže ve věkovém rozpětí od 18 do 60 let platí branná povinnost a až na výjimky by neměli opustit území Ukrajiny.

Žlutomodrých autíček je na displeji absolutní převaha

Když se ale podívám na „mého“ Bolta kdykoli dopoledne, je centrum města plné žlutomodrých autíček, s drtivou převahou proti všem ostatním. A pokud si mohu udělat soukromou rychlou statistiku, tak z posledních 10 jízd jsem dobře 8x jel s Ukrajinci. Ovládajíce velmi slušně ruštinu a nyní už i alespoň základy ukrajinštiny se s mnoha dám do řeči. A nechci se samozřejmě ptát, proč sedí za volantem Insignie (v našem městě mimořádně oblíbená u Boltu) nebo Octavie, místo aby byli doma.

Nechci hrotit atmosféru. Píšu si však s několika přáteli na Ukrajině, a když jsem jim tento problém předestřel, přišla většinou lakonická odpověď: „To je věc svědomí u každého z nich. Někdo chce zkrátka peníze, někdo chce svobodu pro svoji zemi.“ Jak vidno, mají v tom celkem jasno, nenechávajíce přitom prostor na kompromisy a žádná „ale“ nebo „kdyby“. Je ti 30, jsi zdravý mladý muž a jezdíš si v Evropě pro sebe a na sebe? Pak svojí vlasti opravdu nepomáháš, jakkoli ta to nyní nejvíc potřebuje.

Když někomu totálně přeskočí v hlavě, je celkem jedno, odkud pochází

A já začínám pomalu nabývat téhož pocitu. Že celé srdíčko u Boltu je vlastně klam. Utvrzuje mne v tom i to, jak se místy velmi špatně domlouvají, jak se ani nemají snahu naučit pár základních frází a zkraje vás odbydou svým „ja něpanimáju“. No, jenže já „panimáju“. Tak přepnu na ruštinu a náhle vše funguje. Bez navigace jsou pravda ztraceni i ve svém městě, což bych ale asi byl schopen pochopit, jakkoli jiní taxikáři musí dokládat znalosti místopisu celkem přísnými zkouškami.

Co ale chápu méně, spíš vůbec, je někdy neomalené účtování „čekání“, které ve skutečnosti čekáním vůbec není. Stejně jako styl jízdy některých z nich. Až už jsem měl chuť jednou říci, ať buď ubere, nebo zastaví a já si vystoupím. Nemusí mi dokazovat, jak dobře jede nejsilnější turbodieselové biturbo v Insignii, spojené s šestistupňovým Aisinem. Zrovna já to vím docela dobře. A ani nevím, jestli za volantem oné Toyoty Boltu v našem videu byl Ukrajinec. V tomto případě je to ale nakonec možná úplně jedno.

Drsná nehoda Uberu na videu: Profesionální řidič absolutně selhal, kamera točila i po bouračce

Protože to, co předvedl řidič „alternativní taxislužby“, se vymyká veškerému chápání. Nevím, jestli byl pod vlivem, nebo mu „jen přeskočilo“, každopádně způsob, jakým se chtěl dostat mezi stojící auta, svědčí o zuřivosti a ztrátě normálního úsudku, o ničem jiném. Řidič vpravo stojícího nového BMW musel být v naprostém šoku. Nechci vidět, jak vypadal bok jeho auta. A pevně věřím, že tento „Bolťák“ dojezdil. Nejen jako taxikář, ale i jako řidič. Na hodně dlouho. Neb ohrožuje ostatní, a ještě k tomu dělá ostudu. Ve finále i tomu Boltu. A možná i té Ukrajině.

Jakou zkušenost s taxikáři máte vy? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!