Pokud cestujete prostředky hromadné dopravy, zřejmě jste již tuto situaci někdy zažili: do autobusu (vlaku) přistoupí matka s dítětem, jenž po chvíli propukne v pláč a ač se jeho rodič snaží, seč může, nedaří se dítě utišit. Většinou to celé nějak vydržíme, ostatně všichni z nás jsme byli dětmi a zřejmě všichni jsme také křičeli. Přesto se někdy stane, že někomu „ujedou nervy” a začne konat. Jako v tomto případě. Na co má potom vlastně řidič autobusu nárok? Pojďme se na to podívat společně.

Hromadná doprava jako výborný doplněk té individuální

Přiznám se, že sám služeb hromadné dopravy využívám poměrně často, jakkoli byste u redaktora automagazínu čekali možná spíše to, že drtivou většinu času tráví za volantem. Osobně to ale střídám, dokážu si v obojím najít to dobré a někdy je mi výrazně milejší nechat se odvézt (a s notebookem na klíně či na stolečku ještě navíc udělat kus práce), než se trápit někde za volantem v zácpách, případně zahánět únavu po nocích prostocviky na parkovištii

Drama: Zůstala viset s Mazdou na železničním přejezdu. Místo pomoci raději točili video. A ještě nám ho poslali

iZdroj fotografie: České dráhy

To se raději vyspím ve vlaku. A vlak z hromadné dopravy preferuji nad jiné, domnívám se, že ve vlacích je budoucnost dálkové přepravy, pokud tím pochopitelně nemyslím „motoráky” řady 810 Českých drah. Ale v moderním, rychlém, klimatizovaném voze s přípojkami na 220V a wifi na palubě se rád nechám odvézt kamkoli, dává mi to větší smysl, než kodrcání po D1, o neustálém strachu z toho, jestli právě ona Octavia za mnou „neměří” ani nemluvě.

„Ředitelé” autobusu bývají často konfliktněji naladěni

Někdy však musím vlak vyměnit za autobus, ne všude vedou koleje a speciálně po městě ani moc jiných možností nemáte. Nebo se vlakem sice dostanete poblíž, ale posledních 20 kilometrů už to bude v režii autobusu a jeho řidiče. A jakkoli se speciálně za volanty těchto dopravních prostředků změnilo nemálo k lepšímu, stále není tak složité „natrefit” na někoho, kdo se tváří (a začasto především chová) ne jako řidič, ale jako „ředitel” autobusu.

Cestuji s kolem a jedu autobusem. No a?

A ano, o dnes již legendární, mimořádně povedené video kapely Tap Tap se stejným názvem vás nemohu připravit. Často mimochodem také cestuji s kolem, a situaci, o níž video pojednává, jsem zažil nejednou. Pravda, nemám ZTP průkaz a dokážu pochopit, že ve sportovním oblečení řidiče tak trochu provokuji, nicméně je to zkrátka moje věc, proč volím způsob dopravy, jaký volím. Platím, nikoho neohrožuji, moje kolo také ne, chci tedy jet. Přesto si nedovedete představit, co jsem si už musel vyslechnout.

Konečně Lamborghini za rozumné peníze. Novinka se speciálním designem a unikátní převodovkou za 380 tisíc Kč

To je však stále ta méně konfliktní situace. Co když ale nastoupí matka s dítětem, které se nedaří utišit? O tom, kolik (pro mě až nepochopitelných) decibelů dokáže to malé v kočárku i mimo něj „vygenerovat” se asi nemusím rozepisovat, většina z nás jsme rodiči. Tak to zkrátka vydržíme, někdo si zesílí sluchátka, někdo si vyndá sluchátka, někdo zatne zuby. A řidič? Má právo reagovat vyloučením z přepravy?

Trocha empatie a pochopení k zranitelné části lidstva by řidičům neškodilo

Popravdě, jakkoli jsem studoval Smluvní a přepravní podmínky jednotlivých dopravců, až na obligátní „nesmí rušit ostatní cestující hlasitým projevem” jsem nenašel nic, co by řidiči zavdávalo právo se takto zachovat. Notabene s vědomím, že vysadí nejzranitelnějšího zástupce celé lidské populace: matku s dítětem. Osobně být přítomen podobné situaci, pustím se s řidičem zřejmě do křížku ve snaze mu v takovém jednání zabránit, i za cenu, že bych zavolal policii.

Jak to vidíte vy? Má řidič právo vyloučit z přepravy matku, jíž se nedaří utišit svoje dítě? Dejte mi vědět do diskuse pod článkem, děkuji!