Inspirací k napsání tohoto článku bylo setkání s dlouholetou kamarádkou, s kterou jsme roky sdíleli společnou třídu na základní škole, kus pak i na střední, aby se nakonec naše cesty na dlouhé roky rozešly, jak už to v životě bývá. A pak jsme se náhodou potkali při jedné policejní akci, kde jsem byl s foťákem jako fotograf. A jak už to bývá, zážitků na tisíc a času tuze málo. Domluvili jsme se spolu na kávu a mě pochopitelně nemohlo napadnout nic jiného, než že kávu využiju i na rozhovor pro AutoŽivě.cz. Tady je a je hodně zajímavý. Nenechte se prosit.

Někteří Češi budou ženy přehlížet vždy a všude, i při policejní kontrole

S Nikolou Čermákovou se známe desítky let a pochopitelně si tykáme, budeme si tedy tykat i v rozhovoru. S někým, komu jste lili mléko z povinných svačin o přestávkách do aktovky a opisovali při písemce ze „zemáku“ si vykat opravdu nemusíte. O zamilování na střední ani nemluvě. A ač jsem si myslel, že machistická a misogynní doba odezněla již hodně dávno, přesto mne respondentka vyvedla z omylu. A to se jedná o policistku s osobní zbraní na opasku. Jakkoli současně i culíkem pod čepicí. Zajímavé. Pojďme se na to podívat společně.

Nikoho nebaví dávat pokuty, řidiči však dělají přestupky

Michal Sztolár, AutoŽivě.cz: Přiznám se, že mám poslední dobou dojem, jako by vás dam u policie bylo víc a víc. Je tomu skutečně tak, nebo je to jenom můj dojem?

Nikola: „Nemám přesné statistiky, ale pravdou je, že na dopravce speciálně je nás holek docela hodně. Přece jen to není tak akční služba, jakou mají třeba kolegové na zasáhovce nebo ‚pécéočku‘, kam jezdí prvosledové hlídky, vybavené i dlouhými zbraněmi. My jsme někdy spíše úředníci za klávesnicí, jakkoli nás nejvíce vidíte při tom nejméně příjemném, tedy při kontrolách. Které někdy ani my nemáme v oblibě, ale beru to jako práci, každá má svoje pro a proti.“

Občanské zadržení opilého řidiče natočeno na autokameru. V kravatě jej drží do příjezdu policie

Michal Sztolár, AutoŽivě.cz: Začala jsi s kontrolami, nemůžu nenavázat. Samozřejmě, my řidiči je nemilujeme, kdo by je miloval. Vnímáš nějaké rozdíly v chování řidičů vůči tobě a vůči kolegům policistům?

Nikola: „Je to hodně různé, jsou dny, kdy mi to ani nepřijde a naopak tu a tam uslyšíme i milá slova, pak jsou dny, kdy ti projde pět aut rukama a máš chuť toho nechat. Nevím, jestli si dotyční uvědomují, že nás opravdu nebaví ‚buzerovat řidiče‘, když to musím říct takhle ošklivě. Ani náhodou. Je to naše práce, mnohé z nás si kvůli ní dodělávaly vejšku při práci, trpěla rodina, vztahy, všechno. A pak potkáš nějaké opravdu exemplární případy a nevíš, jestli se máš smát, nebo brečet.“

„Víte, kdo já jsem?“ Ano, mám vaši občanku i řidičák

Michal Sztolár, AutoŽivě.cz: Například?

Nikola: „Já si teď hned nevzpomenu… i když… moment, vlastně vzpomenu, tohle nejde zapomenout. Je to asi dva týdny, při klasické kontrole s radarem. Pán měl tuším 22 kilometrů plus, to není nic, z čeho by se muselo střílet, zažili jsme větší extrémy. O dost větší extrémy. Jenže pán to nechtěl uznat, a už vůbec ne platit. Čili standardně jsem řekla, že to postoupíme do správního řízení, pro nás papírování navíc a pro toho úředníka pak taky, ale co s ním máme dělat. A šla jsem to sepsat do auta.“

Radary umí mnohem víc než jen zaznamenat překročení rychlosti. Za co všechno můžete být potrestáni? Kompletní seznam

„Jenže tím to právě začalo. Pán se začal strašně rozčilovat, jak nic nikam postupovat nebudeme, jak si neuvědomujeme, kdo on je, a jestli vůbec víme, kdo on je. Prosím tě, já jsem tohle slyšela minimálně stokrát, jsem u sboru přes dvacet pět let, tak si to dokážeš představit. (Dokážu) A jak byl v ráži, tak mu začínaly ujíždět nervy, a ne málo. Dospěli jsme do fáze, kdy tam začal na mě pokřikovat, že tuhle práci vůbec nemám dělat a ať se vrátím do kanceláře.“

„Vem si zástěru a vrať se k plotně“

Michal Sztolár, AutoŽivě.cz: Ještě, že neřekl k plotně.

Nikola: „I to už jsem slyšela. Ne, tady to byla jen kancelář, díky Bohu. Jenže to už slyšeli všichni kolem, a já mám kolem sebe opravdu skvělé kolegy, my sloužíme vždycky ‚mixy‘, nikdy nejsme jenom holky v autě nebo na stanovišti. A zrovna jsem měla službu s kluky, co si umí celkem rychle zjednat respekt. Pán si tedy odstavil auto na stranu, vystoupil si a dostalo se mu poučení, že jestli bude pokračovat v téhle verbální agresi, tak změníme paragraf a nebude to jenom pár hloupých kilometrů nad limit.“

Michal Sztolár, AutoŽivě.cz: A co se stalo? Vzal to?

Co opravdu, ale opravdu nikdy neříkat policistovi při dopravní kontrole. Nemuselo by to dopadnout dobře

Nikola: „No samozřejmě, ti kluci mají dva metry a jsou trénovaní na úplně jiné situace a úplně jiné střelce. A to jak přeneseně, tak doslova. Pro ně je zkrotit arogantního řidiče otázka několika vteřin, a to jsme v Čechách. Nevím, jestli se tihle lidi nedívají na filmy, ale leckde ta policie bývá i při verbálním útoku velmi razantní, a těžko soudit, jestli to je dobře, nebo špatně. Záleží vždy od situace, ale každý psycholog ti potvrdí, že je lepší utnout to v zárodku a nenechat toho člověka ‚vytočit‘. Nevíš totiž nikdy, čeho je schopen.“

Zapomeňte na to, že před vámi stojí dáma. Je to především policistka

Michal Sztolár, AutoŽivě.cz: Souhlasím plně. Závěrem: Co nikdy neříkat policistce při kontrole?

Nikola: „Toho je spousty. A já nevím, jestli zrovna já mám patent na takto silná prohlášení (pozn. autora: Nikola má hodnost majora a je současně instruktorkou pro další kolegy, tohle byla přehnaná skromnost). Jestli bych mohla spíš poradit: určitě se vystříhejte jakýchkoli sexismů a narážek na to, že jsme ženy. Někdy sneseme hodně, ale obecně jsme na to velmi citlivé, a jakkoli se vám zdá, že to většina z nás přejde mlčením, tak to pochopitelně registrujeme. Jen jsme naučené nevyvolávat konflikty.“

„A to ani kdybychom se mohly ozvat. Vynechte i lichotky, pokud v tom tedy nejste opravdu dobří a nevybalancujete to tak, že se dokážeme usmát a potěší nás to. Zkrátka to berte tak, že v jednání s vámi jsme především profesionálky a policistky, a je celkem jedno, jestli máme dlouhé blond vlasy. Při silniční kontrole na to není prostor. Pokud budete korektní k nám, vracíme to stejnou korektností, dokonce dokážeme myslím přimhouřit oko spíš než někteří naši opravdu nekompromisní kolegové. Jinými slovy: jak to celé dopadne, je jenom na vás.“

Policista se sobecky zachránil, ženu nechal napospas protijedoucímu autu. Úplná ostuda zachycena na kameru

Poděkoval jsem za rozhovor, pomalu jsme dopíjeli kávu. Jsem celý život poměrně velký feminista, zastanu se něžnější půlky lidstva i tehdy, když nemusím. Zkrátka z principu. Dovolovat si verbálně na policistku mi přijde jako absolutní nonsens, ale plně jsem to Nikole věřil. Vím ze svého okolí o lidech, co to mají nastavené opačně a kde mohou, tak použijí „feministka“ jako nadávku. Co už. Řídil bych se každopádně radami „dámy z dopravky“. Jak to vidíte vy? Jaké jsou vaše zkušenosti s něžnější půlkou lidstva v policejních uniformách?