Znárodnění je slovo, které bylo v Rusku vždy velmi populární. Nyní se dotýká i západních automobilek. Podaří se v nich spustit smysluplnou výrobu „Made in Russia“?
To, že drtivá většina automobilek (a pochopitelně nejen automobilek) se v prvních měsících po ruské invazi na Ukrajiny částečně nebo zcela stáhnuly z ruského trhu, se všeobecně ví. Ty, které tam zůstaly řeší ponejvíce to, jak cokoli vyrobit bez fungujícího řetězce dodavatelsko – odběratelských vztahů. A ty, co se stáhly na protest proti zcela nepochopitelné válce a zabíjení na Ukrajině nyní řeší pro změnu jiný problém: jak zajistit, aby se vůbec nějak dostaly ke svým majetkům a případně byly schopny tyto majetky také spravovat.
Zjištění často hodně bolavá, vždy ale velmi drahá
Od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu jsme se totiž o tomto státě dozvěděli víc, než jsme možná chtěli. Pro některé státy bylo procitnutí tak obrovské, že zastavily veškeré společné projekty s Ruskem (Německo – Nordstream2), i když na tom během chvíle ztratily miliardy eur. A ztrácí dál. „Překlopit“ během několika měsíců něco tak gigantického, jako je závislost na ruském plynu a ropě není lehká záležitost. A především levná. A zjištění, že Rusku a jeho vůdci V. Putinovi se nedá věřit v zásadě ani „dobrý den“ ke klidu taky moc nepřispělo.
Naplno to začínají pociťovat automobilky, které přerušily výrobu, více či méně zakonzervovaly své provozy a z Ruska se stáhly. S tím, že až se situace „uklidní“, tak se vrátí zpátky. Uběhly měsíce, situace má k uklidnění daleko asi jako Kryštof Kolumbus k cestě na Mars a Rusko vymyslelo taktiku, jak se k lákavému majetku postavit. Znárodníme ho. Tohle slovo jsme už někde slyšeli, není-liž pravda. Volkswagen, Stellantis, Ford, Mercedes-Benz nebo Renault jsou tak konfrontovány se situací, do které se rozhodně nechtěly dostat.
Předseda ruské vlády má ve výrobě jasno
Jak totiž v rozhovoru pro CNN prohlásil ruský premiér Michal Mišustin, „Jestli zahraniční vlastníci bezdůvodně zavřou a opustí svoje společnosti, potom vláda v takových případech navrhuje zavést vnější správu těchto podniků.“ A pokračuje: „To, jaká bude budoucnost těchto podniků závisí od rozhodnutí jejich majitelů.“ Pojďme si to přeložit: „Jestli si myslíme, že jste neměli důvod odejít a vy jste přesto odešli, pak my si s vašimi firmami budeme dělat, co uznáme za vhodné. Třeba v nich zavedeme svoji správu. Jinými slovy je znárodníme.“ Celkem by mne zajímalo, jak tohle slovo přeloží například u Fordu.
Nicméně, ani v tomto případě se zřejmě nestane to, že by z pásů začaly znovu sjíždět automobily. Jednak know-how potřebné k něčemu tak sofistikovanému, jako je výroba automobilů opravdu na YouTube nenajdete, jednak ti, co si vzájemně dodávali a odbírali zkrátka nejsou v Rusku aktuálně k mání. A pravděpodobně dlouho nebudou. Možná automobilky čekají podobné účetní a finanční propady, jaké postihly Německo ve spojitosti s plynovodem Nordstream2.
Dát dohromady funkční řetězec není jednoduché
Generální ředitel a hlavní analytik společnosti AutoForecast Solutions v té souvislosti připomněl, že riziko znárodnění, s ohledem na současný stav ekonomiky Ruska, je velmi reálné. Současně však dodal: „Buď přijdou na způsob, jak dodavatelsko odběratelské vztahy vybudovat interně – a to se nedá udělat jen tak, lusknutím prstů – anebo přijdou na způsob, jak to celé obnovit s přáteli (Čína). Oboje je ale velmi složité.“, řekl McCabe. S poslední větou nelze než souhlasit. Uvidíme, kam se bude automotive v Rusku dál vyvíjet. Jak to tipujete vy?