Rusko se rozhodlo oprášit zažloutlé výkresy a pustit se do produkce motorů, které vyrábělo před desítkami let. Moderní technologie tam budou ještě hodně dlouho tabu.
Sankce uvalené na Rusko kvůli jeho barbarské válce na Ukrajině se speciálně v automobilové výrobě projevily opravdu citelně. V podstatě se dá říci, že z ruského trhu (a ruské výroby) se stal trh čínský, zastoupený hned několika výrobci z východní Asie. Ti však dováží zcela současnou a moderní techniku (často navíc elektromobilní), která je namnoze mimo finanční možnosti běžných Rusů. Jak uspokojit masy, když nám nic nezbylo? Pojďme se podívat na jedno typicky ruské řešení problému.
Potěmkinova vesnice má v Rusku tradici
Vrátíme se ale ještě na chvíli do současného Ruska, kde se zavedl docela specifický způsob „výroby“. Jak jsme již uvedli, čínští výrobci neomylně zavětřili šanci a udělali Rusku nabídku, jež se neodmítá. Zejména v době, kdy od vás všichni velcí hráči dali ruce pryč a vám zůstaly prázdné továrny bez lidí a hlavně bez dodávek komponentů. A potřebujete si zachovat tvář před národem, jako že je vlastně všechno v pořádku, nic se nestalo a „jedeme dál“.
Co v té chvíli uděláte? Domluvíte se rychle s Číňany, kterým není žádný obchod cizí (a nějaké sankce je opravdu nezajímají), aby vám dodávali v podstatě hotová auta, jen rozložená v kontejneru. Slavnostně spustíte „linku na výrobu automobilů“ v nějakém opuštěném závodě a tyto polotovary začnete kompletovat. Pojmenujete je nějak originálně, třeba „i-evolute“. A ve finále jim dáte ruské VIN, o které tady jde asi především. A hotovo, národ tleská. Že je to tak trochu Potěmkinova vesnice? A koho to zajímá?
Peníze Číňanům nikdy nesmrděly. Ani ty krvavé
V Rusku totiž vždy dali hlavně na to, aby to nějak vypadalo a nějak působilo. Zajímavé, to by člověk by od pralesního národa, schopného bombardovat civilní objekty sousední země téměř po celý rok ani nečekal. Nicméně, každý obchod se dělá stále stejně: dejte zboží a my vám dáme peníze. A to je přesně moment, kdy sice s pěknými, ale také pěkně drahými čínskými produkty narazíte. I když vlastně drahé nejsou – například pro Německo nebo Belgii. Pro Rusko roku 2023 ale drahé jsou, a budou čím dál víc.
A národ se začne, dříve či později, ptát: kde máme klasické, jednoduché Renaulty z AvtoVAZu? Kde máme Nissany za dostupné peníze? Kde jsou Peugeoty, Opely a další značky, které jsme vyráběli u nás a daly se pořídit za rozumné peníze? Na tuhle otázku už tak jednoduchá odpověď není, a auta bez nárazníků a kol v kontejnerech jí opravdu nevyřeší. Speciálně pokud ta auta chtějí nabíječku, a ne benzín. Proto přišlo řešení, které asi muselo přijít: podíváme se trochu do historie, když nějaká zlá EU ještě nebyla. A poradíme si jako vždycky.
Názor AutoŽivě.cz
Situace, jaká nyní nastala v ruském automotivu nemá v historii obdoby a lidé zasvěcení do výroby automobilů ví, že to nejhorší teprve přijde. Nebylo by totiž v zásadě nijak katastrofální, kdyby se jeden, dva výrobci automobilů sebrali a odešli z Ruska. Nemilá situace, ale dá se vyřešit.
Co se nedá vyřešit je, když vám odejde celý subdodavatelský řetězec, na sebe úzce navazující, a když se k tomu přidají sankce dalších firem, působících mimo Rusko. V tom okamžiku reálně hrozí, že skončíte s výrobou alespoň trochu moderních automobilů (motorů, dalších komponentů) a vrátíte se o desítky let zpátky. A opravdu nevíte, na jak dlouho.
Rusové kupříkladu nikdy nevyrobili jediný airbag, velmi pozadu jsou nejen s jakoukoli sofistikovanou elektronikou, ale třeba i v ložiskách a převodovkách si velmi zvykli na renomované dodavatele. To skončilo se začátkem války.
Dá se velmi špatně odhadnout, jaký konec to celé bude mít. Jisté je ale jedno: pro ruský automotive ten konec určitě dobrý nebude.
Pro technickou dokumentaci do archívu a do šanonů
Jak řekli, tak udělali. Otevřeli se skřípěním dveří archív, kde nikdo desítky let nebyl, a oprášili notně zažloutlé výkresy s motorem řady 520, který se vyráběl v 60. letech minulého století. Datadisk z CAD systému? Konstrukce v CATIA? CNC v pěti osách? Nenechte se vysmát. Tady se kreslí na prknech. Řeč je totiž o atmosférických motorech řady 520 o objemu 4,67 litru s výkonem od 128 do 138 koní, jenž se pod názvem ZMZ-53 vyráběl v 60. letech dvacátého století.
Kdy poháněl autobusy PAZ-3205 a nákladní automobily GAZ-3308. Jsou to klasické, atmosférické motory s jednoduchou konstrukcí a vysokou spotřebou. Ani jedno Rusům údajně nevadí. Na rok 2023 se tak chystají úpravy a obnovení výroby. Kam přesně se budou tyto „ingoty“ dávat, nám sice není jasné („Žiguli 4700?“), ale v Rusku si asi nějak poradí. Nic jiného jim taky nezbývá. A ještě dlouho zbývat nebude.