Dostat pokutu na úseku s měřením, který je označený, je téměř nemožné. Situace se ale má zanedlouho změnit.
Rychlostní kamery jsou jedním ze způsobů, jak bojovat proti silničním pirátům. A také jak vybrat poměrně hodně peněz do obecní kasy. Stačí umístit rychlostní kameru na vhodné místo a o trvalý příjem je postaráno. Jeden by si mohl myslet, že nejde ani tak o bezpečnost, ale čisté vydělávání na běžných řidičích. Potvrzuje to nejenom umístění pevných radarů, ale zejména měření policejních hlídek v místech, která nejsou mnohdy nebezpečná.
Kamera měřící rychlost bez označení umí skvěle vybírat peníze
Rozhodně jsou ale záludná. Před školou policajta s radarem řidič nezahlédne, na dlouhém bezpečném úseky mimo zástavbu ano. Svého času nebylo možné měřit bez označení měřeného úseku. Ta doba už je pryč, je faktem, že povinnost opatřit místo, kde dochází k měření rychlosti radarem (ať již jde o měření úsekové, nebo o měření stacionárním radarem), dopravními značkami, není zákonem č. 361/2000 Sb. (zákon o silničním provozu) ani jiným právním předpisem stanovena.
Jinak řečeno, upozornit řidiče na okolnost měření rychlosti vozidel je možností, nikoli však povinností. Takže pokud je v obci radar bez označení, je to v pořádku. Je-li označen, je to samozřejmě lepší, pak by pokutu za rychlost měl dostat skutečně jen slepec nebo ignorant. V Polsku je aktuálně situace taková, že je skutečně obtížné dostat pokutu ze rychlostní radar. Na to se musí řidič opravdu hodně snažit.
Každé měřící místo je označeno, a to tak, že je před ním velká modrá deska, které si nelze nevšimnout. Varuje, že se auto blíží k měření rychlosti. Další věc je, že radary jsou na stejném místě, jejich umístění se nemění. Takže všechny radary v okolí zná každý. A když jedou Poláci někam dál, používají navigaci, která varuje před radary. A stále, i bez navigace, jsou tam ty velké modré značky. Například v Německu je situace poněkud odlišná.
V zemích, kde nejsou radary značené, řidiči platí, platí a platí
Pro Poláky, kteří tam jezdí, je to šok. Pokuty se hromadí a naši řidiči nechápou. U našich západních sousedů nic jako povinnost informovat o měření kamerami neexistuje. Naopak, dokonce i používání navigací varujících před měřením může být zakázané. Čeští řidiči jsou na to zvyklí. Ví, že stejně jako u nás, ani na německých silnicích radary nemusí být označeny. Radary jsou často skryté za svodidly nebo jinými prvky silniční infrastruktury.
Nejen, že tedy není žádná cedule, která by na ně upozorňovala, ale je také šance, že si radaru fyzicky motorista ani nevšimne. Systém s neoznačeným měřením a proměnlivými místy měření je rozhodně účinnější než ten, který aplikují v Polsku. To se má podle dostupných informací změnit, a tak čeká polské řidiče doba temna. A zvýšených nákladů za pokuty za překročení povolené rychlosti.