Šílenec v Mondeu zacouval na přechodu, přejel chodkyni a ujel z místa činu. Kamera ho natočila

Neuběhne týden, aby se k nám nedostalo nějaké video, ukazující provoz na silnicích z té horší stránky. Respektive, z té reálné stránky. Takhle se to zkrátka děje, ty kamery nelžou a řidiči v autech nejsou herci. Člověka maně napadne, jestli to jsou opravdu výjimečné momenty, nebo toho je víc – jenom už si toho nevšímáme, otupěli jsme. Tohle video, s drsně sraženou paní na přechodu ale spolehlivě probudí i ty nejvíc otupělé. A není v něm ani Audi, ani BMW.

BMW nebo Audi nebo Ford, je to úplně jedno

Jinými slovy, potvrzuje moje slova z minulého článku, kde bylo BMW v hlavní roli. A fešácké Audi TT před tím. O značce to opravdu není. Tohle staré Mondeo Mk. III má kdekdo, je to levné, s benzínovým motorem relativně spolehlivé auto nenáročné na údržbu, prostorné, oblíbené. Moje sousedka učitelka ho má. Nikdo by si netroufnul tvrdit, že to je auto silničních pirátů. Čili, je to o lidech. A tenhle řidič ukázal celkem názorně, proč by někdo řídit neměl.

iZdroj fotografie: Ford

Pominu to, že si nacouval dozadu, aby mohl vyjet. Znáte to, nechce se mi čekat, tak toho vzadu donutím, aby si couvnul taky. Co už, kdo jsme to někdy neudělali. A svým způsobem pochopím i to, že ta paní na tom může mít svůj podíl, že si zkrátka nevšimli jeden druhého, i to se asi může stát. Co se ale nedá pochopit ani jakkoli omluvit je to, že mu spadla v podstatě na a pod auto a ještě jí přejel nohy. A že jí tedy musel zákonitě vidět. A stejně odjel.

Pro ujetí od zraněného člověka není omluva

Tím se tenhle člověk automaticky dostal mezi spodinu lidí, mezi ty, jimž je lidský život lhostejný. Navíc se tím automaticky stává pachatelem trestného činu, a málokdo s ním bude mít během projednávání a případného soudu jakékoli slitování. Zkrátka odjel od nehody se zraněním. Tečka. Netuším popravdě, co se takovému člověku honí hlavou, když mu ve stylu GTA na Playstationu přepadne člověk přes kapotu, a on přesto přidá plyn.

Respektive tuším. Úlek z toho, co vlastně provedl v první chvíli spustí šokovou reakci, jíž je úprk z místa činu a jednání ve stylu „zmizet z nebezpečí, jak to jenom jde“. Je to v zásadě instinkt z doby lovců mamutů, když se někde něco semlelo, bývalo „zdrhnutí“ jedním ze způsobů, jak si zachránit kůži. Jenže, tohle není lov mamutů. A způsob, jakým řešíme případné problémy nás buďto kvalifikuje pro nějakou činnost, nebo ne. Obávám se, že v tomto případě je výsledek jasný.