Sklápění vnějších zpětných zrcátek při parkování se na první pohled jeví jako logický krok k jejich ochraně. Možná to však nebude tak úplně pravda.
Určitě jste podobnou situaci viděli už nesčetněkrát na parkovištích, a samozřejmě nejen na nich. Lidé zaparkují svoje auto, a pokud mohou, tak zevnitř, popřípadě zvenku sklopí svoje vnější zpětná zrcátka. Nebo to za ně udělá auto samo, pokud je tak nastavené od výrobce a spolu se zamykáním sklápí i svoje „zpětné oči“. Popravdě, zrovna tahle funkce by mne u nového auta lehce iritovala a zřejmě bych dumal, jak se jí zbavit. A pokusím se vám hned vysvětlit, proč.
Sklápění zrcátek žádnou výhodu neskýtá, právě naopak
Nikdy jsem se neptal těch, co tak starostlivě sklápí svoje zrcátka a obchází přitom auto na důvod, proč tom tak dělají, ale tipnul bych, že to bude mix strachu o své auto (respektive možná právě o jeho zrcátka) a snahy ušetřit co nejvíce místa pro ostatní řidiče. Jaký je poměr mezi těmito dvěma důvody už vůbec netuším, a je to v zásadě jedno. Důležité je myslím to, že ve finále nefunguje ani jedno. Sobě nepomůžu, a těm kolem sebe také. A na vysvětlenou přikládám jeden vpravdě historický obrázek:
Ano, naše legendární Tatra 148. Ne, že bych vás chtěl nutit do sklápění zrcátek u kopřivnického dříče, případně začít shánět neméně legendární hračku na pískoviště ve stejné barvě, jako je originál na fotce. Jen si prosím všimněte „tykadel“, které má náš kultovní automobil na předních blatnících. Ty sloužily zejména k určení bezpečné „průjezdné šířky“, protože občas byla nástavba Tatry za kabinou širší, než její přední část. A pokud tedy někde auto projelo bez ohnutí „tykadel“, projelo už bezpečně celé.
Optický klam využitý ve váš prospěch
A teď to pojďme otočit. Podle čeho budete posuzovat šířku (nebo další rozměry) vozidla, nebo jakéhokoli jiného předmětu? Správně. Podle jeho nejvíce vystupující části. Což v případě automobilu jsou jeho zpětná zrcátka, „tykadla“, jaká byla na Tatře 148 na autech běžně nevozíme. Zaparkovaný automobil se zrcátky v provozní poloze se tedy bude jevit jako širší, než ve skutečnosti je. Platí to pro kolmé i podélné parkování. Názorně se to celé dá přiblížit na tomto obrázku:
Známém také jako Müller-Lyerova optická iluze. Několik jednoduchých čar v této iluzi zajímavým způsobem dokazuje, o kolik širší se nám jeví předmět, který je „neuzavřený“ a opatřený koncovými prvky, než stejný předmět v uzavřeném tvaru. Zde je to celé znázorněno šipkami, které jsou záměrně zvolené jako výrazné a pod úhlem 45 stupňů. Na první (a často i druhý pohled) bychom byli schopni odpřísáhnout, že délka úsečky „s otevřenými šipkami“ je větší, než délka úsečky se šipkami v klasickém tvaru.
Jak to vidí AutoŽivě
Parkování se zrcátky sklopenými nebo narovnanými je v zásadě věčné téma k diskusi. Dokážeme pochopit názory obou stran, těch, co je úzkostlivě sklápí, jakmile někde zastaví, stejně jako těch, co praktikují „širší profil auta“, jak je popsán v našem článku.
Ke sklopeným zrcátkům bychom se nicméně přikláněli tehdy, když je kolem auta čilý provoz a ten je ještě navíc poměrně „na těsno“. V takovém případě se asi opravdu vyplatí je sklopit, speciálně tehdy, pokud máte například zrcátka s blinkry nebo jakékoli dražší provedení. Riskovat jejich uražení neopatrným řidičem je opravdu zbytečné.
„Širší“ vozidlo = větší odstup = menší riziko
Nebudeme vás napínat, navíc vzhledem k tomu, že v názvu již padlo slovo „iluze“, tak skutečný stav věci asi tušíte. Ano, všechny úsečky jsou zcela stejně dlouhé. Při parkování tak můžete tento optický klam využít ve váš prospěch. Ostatní řidičům se bude vaše auto jevit o něco širší, než ve skutečnosti je, a budou si také od něho držet o něco větší odstup. Čímž se současně snižuje riziko nechtěných kontaktů a odřenin. Držíme palce, ať vaše auto z každého parkování odjíždí zcela „bezkontaktně!“
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 126230
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 124827
