Je možná historickým paradoxem, že v době tuhého socialismu začala Škoda vyrábět jeden ze svých nejkrásnějších modelů. České Porsche? Možná jsme promarnili šanci.
Popravdě by mne osobně nikdy nenapadlo, že v roce 2024 budu nakonec ještě psát o jednom z nepovedenějších sportovních modelů v celé historii naší Škody, ale zkrátka stalo se. Je to jen několik dní, co mi zavolal kolega z redakce a se slovy „Ty to auto přece znáš, tak to zvládneš“ to velmi rychle položil. A se smíchem, pochopitelně. Co už, kolegy si nevyberete, a trocha toho špičkování k práci patří. To auto za to ale skutečně stojí, pojďme se na něj podívat detailně. A pokud máte po ruce tyčinku Milena nebo Kofila, velmi doporučuji. Bude se hodit.
Pramalá konkurence pro skvost ze socialistického bloku
Pro pochopení souvislostí kolem skvělého „erka“, neboli modelu 110R, se však musíme ještě na chvíli vrátit do roku jeho vzniku, čili do roku 1971. A porozhlédnout se, co je kolem nás v Evropě k mání v oblasti dostupných sportovních kupé. S ohledem na zmíněnou dostupnost můžeme tedy rovnou vyloučit Porsche, jakkoli naše auto z Československé socialistické republiky má právě k Porsche (a rovnou k tomu nejvíc kultovnímu Porsche) paradoxně nejblíže. Mimochodem, dnes to již opravdu, ale opravdu napsat nemůžeme. Zajímavý paradox, co říkáte?
Další nabídka a konkurence je však více než omezená a můžeme ji spočítat na prstech jedné ruky: Manta od Opelu (a možná ještě více její předchůdce, malý Opel GT), Fiat 128 Coupé, o něco později pak první generace Scirocca od Volkswagenu nebo s trochu přimhouřenýma očima Audi 50 či první generace třídveřového Fordu Escort. Malé, lehké a hbité kupé zkrátka v Evropě nevidět. Zmíněné Porsche má mimochodem v nabídce model 912, coby předchůdce 911, se čtyřválcem 1,6 a 2 litry.
Výroba skvělého kupé v tuhé totalitě je zajímavý paradox
Do této situace přichází výrobce ze socialistického Československa, ve kterém jen před třemi lety duněly pásy sovětských tanků, aby následně začalo období té nejtvrdší normalizace. A přichází s malým kupé, jež by mohlo okamžitě stát v showroomu kterékoli z výše uvedených značek, snad s výjimkou toho Porsche. Lehkonohé, s téměř ideálními proporcemi a na tehdejší dobu (a poměry Škody) nebývale vysokým výkonem motoru: 46 kW. Pro ilustraci: Favorit o 20 let později měl to samé. A dlouho poté také jenom 40 kW.
Motor o objemu 1 107 cm³ (vrtání 72 mm, zdvih 68 mm) ale zdaleka nebyl tím jediným, čím si Škoda 110R získala okamžitě pozornost odborníků a nadšení běžných zájemců. Kteří, pravda, měli celkem malou šanci se ke svému vysněnému vozu dostat. Žijete v reálném socialismu, nezapomeňte, na všechno jsou pořadníky, a čím je ta věc zajímavější a cennější, tím spíš je na ni pořadník. A na Škodu 110R byl pořadník extra dlouhý. V atraktivní žluté nebo zelené barvě? Obrňte se trpělivostí.
Design je znamenitý a v podstatě nemá jedinou chybu
Když se však na to auto dnes podívám, musím v duchu jeho tvůrcům vyseknout poklonu. A znovu a znovu. Navíc se při jeho návrhu i výrobě muselo vyjít z naopak nepříliš zajímavé Škody 100/110, která vás za srdce pravděpodobně opravdu nechytne. Ono lehounce prodloužené zakončení splývavé zádi, kdy se sklon zadní části viditelně (a na malém kousku) narovná, však svědčí o opravdu mimořádně citlivém návrhu a kresbě celého auta. V té době, s těmi možnostmi, či spíše většinou nemožnostmi. Klobouk dolů.
Již zmíněných velmi solidních 46 kW stačilo na maximální rychlost 145 km/h, i přes „pouhé“ čtyři stupně v rychlostní skříni. Kupé mělo pohotovostní hmotnost 880 kilogramů, což se dnes zdá jako téměř nemožné. Kompaktní pětimístné SUV velikosti Kamiqu (s pohonem předních kol) má bez problémů 2x tolik. Což, když se tak nad tím zamyslíte, je celkem mizerná vizitka automobilového „pokroku“. A není žel zřejmě šance, jak se začít vracet zpátky k nižším hmotnostem.
Soudruzi nezvládli větší výrobu a export, pokulhávala i kvalita
Moderní, bezesporu nádherné kupé se mohlo stát základním kamenem výroby sportovních kupé v Kvasinách. Skvělých předchůdců mělo nemálo. Jenže, jak už to za socialistické výroby bývalo, „chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale dopadlo to jako vždycky“. Nemalé požadavky na export (zejména do Německa, Velké Británie nebo Holandska) nebyly tehdejší AZNP Kvasiny schopny uspokojit, pokulhávala i kvalita. Průlom se nekonal, podobně pěkná dvojice Garde/Rapid byla labutí písní sportovních kupé z Boleslavi. Co myslíte, není to Škoda? Tuším, že je.
Zkrátka ne všechny produkty té doby prokázaly své kvality natolik, aby se udržely ve výrobě bez problémů dodnes. Jako třeba již zmíněné duo tyčinek Kofila a Milena. Ty nezestárnou snad nikdy a budou chutnat rozhodně i dalším generacím, jakkoli již na sobě nosí logo švýcarského gigantu Nestlé. Kupé Škody však od té doby nemáme šanci najít, a „sportovní” RS verze Octavií a Fabií se mu nemohou rovnat. Nestálo by to za úvahu a nový model? Prodával by se tuším lépe, než obligátní teplé žemle na krámu.
Galerie
Jak se vám líbí kupátko z Boleslavi?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 18508
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 21370
