Překračování rychlosti je u nás tak trochu národním sportem. Novela bodového systému na to reaguje zdražením, navíc máte možná v autě strážce, který vás pokut dokáže ušetřit.
Informace o tom, že se chystá poměrně velká změna v bodovém systému již prošla všemi médii, a nám nezbývá, než to zkrátka přijmout za fakt. Nikoho asi nepřekvapí, že u některých přestupků došlo k zpřísnění jejich postihů. A protože nepřiměřená rychlost je jedním z nejčastějších důvodů dopravních nehod, je logické, že zpřísnění se nevyhne ani těm, kteří to s rychlostí občas přeženou. Co je ale zajímavé, moderní auta už jsou na tato zpřísnění předem připravena. Pojďme se na to podívat.
Překročení rychlosti bude nově ještě dražší
Nově platná úpravou bodového systému (a pokut) hovoří jasně: překročení rychlosti o více než 40 km/h v obci a o 50 km/h mimo obec (a více) bude za 7000 – 25 000 Kč, dosud v přestupkovém řízení 5000 – 10 000. A co hlavně: s platností nové úpravy dostane strážci zákona možnost okamžitě na místě zabavit řidičský průkaz (dosud se čekalo na výsledek jednání přestupkové komise). Možná o důvod víc ubrat plyn. Anebo využít „osobního strážce“ na palubě vašeho vozu.
Když se tak nad tím zamyslíme – co nás vlastně vede k tomu, abychom překračovali rychlost? Notoricky známé poučky o tom, jak vyšší rychlost o několik desítek kilometrů vede na hodinové trase k úspoře několika málo minut (a ztrátě o to více litrů paliva) jsou dostatečně známé. A pokud nejedeme vyloženě po prázdné dálnici, ale kombinujeme různé typy silnic, a tedy pro pár minut jedeme často citelně agresivněji? Stojí následné vyčerpání, stejně jako větší riziko nehody, vůbec za to?
Nedodržování předpisů je tak trochu národním sportem
Pochopitelně, že nestojí. Když se navíc vystavujeme riziku, že nás někdo „změří“ a celá časová i finanční úspora je nenávratně v trapu, naopak jsme často v obou směrech v mínusu (v tom finančním pak zcela jistojistě)? Proč se tedy pouštíme do takového rizika? A to už vůbec nemluvě o tom, když spěchat nemusíme, jen nás to zkrátka „baví“. Dokážu pochopit snahu stihnout schůzku s klientem. Dokážu pochopit snahu vyzvednout manželku včas z nemocnice. A tisíc dalších důvodů.
Ale hnát se vysoce nad limit jen proto, že mám silné auto a baví mne to? Absurdní. Popravdě myslím, že to trochu souvisí s naší kulturou a národní mentalitou. Asi nikoho nepřekvapím, když věcně a bez jakéhokoli zabarvení řeknu, že Češi jsou národem, který má tak trochu ve zvyku občas něco „očůrat“. Jsme tak naučeni ze „socíku“, byl to povahový rys nutný k přežití a je v nás dosud silně zakořeněný. Udělat něco, co se úplně dělat nemá a doufat, že nás při tom nikdo nepřistihne. Stavebniny ze státního podniku na soukromou chatu? Jak bychom mohli zapomenout.
Jinde nepotřebují ani policajta, ani kontroly
A pak jsou státy a národy, kde to mají v zásadě opačně, než to máme my. Normální je dodržovat všechna nařízení, normální je jezdit tak, jak mi přikazují značky a pravidla silničního provozu. Kdo často cestuje po Evropě mi myslím potvrdí, že jsou opravdu země, kde nikoho ani nenapadne jet rychleji, než se na daném úseku smí. Zkrátka nechápe, proč by to dělal. A vůbec to nesouvisí s četností policejních kontrol, ba právě naopak. V některých státech paradoxně často na kontrolu nenarazíte, jak je rok dlouhý.
Někde zkrátka nepotřebují, aby jim „za zadkem“ stál věčně policajt a hlídal každý jejich krok. Pro tyto řidiče jsou pak elektronické omezovače rychlosti, dostupné v mnoha moderních autech, v zásadě zbytečné. U nás by však nebylo od věci zjistit, jestli právě ve vašem autě je tento „soukromý policajt“ instalován a pokud jej na denní bázi nepoužíváte, tak se s ním naučit zacházet. Nejen s ohledem na výši pokut, platnou již za necelý rok, se to může jedině hodit.
„Osobní strážce“ se Čechům může docela hodit
Jak to celé funguje? Podobně jako u tempomatu, pomocí tlačítek „SET“ a korekce rychlosti nastavíte maximální rychlost a i když sešlápnete pedál plynu víc, tak vás elektronika přes danou rychlost zkrátka „nepustí“. Pouze v případě úplného sešlápnutí plynu až na podlahu (například při nutnosti dokončit předjíždění) se systém vypne a umožní pokračovat i nad stanovený maximální limit. V moderních systémech je pak možné propojit omezovač na palubě auta s rychlostními limity na silnici.
Jak to vidí AutoŽivě.cz
„Speeding“, neboli překračování dovolené rychlosti pravděpodobně opravdu souvisí s tzv. teorií reaktance, tedy chováním jedince, který se jakkoli cítí omezován na své osobní svobodě nebo jiných právech. Přirozenou reakcí je pak odpor proti tomuto omezování a snaha se vymezit, například porušováním předpisů a nařízení.
Proto se také ve státech se zažitou kulturou demokracie a vysokou mírou osobní svobody tak časté porušování zákazů nevyskytuje, svobodně se cítící a jednající člověk nemá potřebu neustále revoltovat proti systému.
V Čechách, i 34 let po revoluci stále zůstává patrné vnímání společnosti jako „my“ a „oni“, jako my „obyčejní lidé“ a ti „nahoře“. A jeden z nejednodušších způsobů revolty „proti vrchnosti“ je přišlápnutí plynového pedálu tam, kde se to nesmí a kde si myslím, že mně nikdo neuvidí.
Důsledky žel bývají někdy tragické. Omezovač rychlosti tak může pomoci ušetřit nejen body na vašem bodovém kontě nebo peníze za pokuty, ale i lidské životy. Možná by stálo za to, naučit se jej používat – a hlavně využívat.