V každém vztahu je nejcennější komoditou důvěra, mezi zákazníkem a automechanikem to často platí dvojnásobně. Pokud je jednou pošlapána, není pak už většinou cesty zpět.
Představte si, že renovujete stará, nádherná auta, máte klientelu, co vás „zásobuje“ těmito poklady a nešetří s výdaji na jejich opravy. A zákazníci si rádi připlatí, aby to na konci vypadalo opravdu super. Vypadá to skoro jako práce snů? Také si to myslíme. Tím spíš se ponouká otázka, jestli se opravdu vyplatí někoho takového zkusit podvést. Zkrátka nějakou opravu vyúčtovat, ale pak ji neudělat. Má to smysl při takto zajištěné existenci? Nemá, souhlasíme. Jeden mechanik byl jiného názoru. A nedopadl dobře. Pojďme se na toho vykutálence podívat.
Práci vyfakturujeme, ale neuděláme – tak trochu klasika
V americkém státě Iowa došlo k soudnímu sporu mezi majitelem Maserati a specializovanou renovační dílnou. Podnikatel John Oesterle se snažil spolupracovat s dílnou na různých projektech po dobu deseti let, nakonec však jejího majitele Craiga Hillingera obvinil z toho, že údajně vybral stovky tisíc dolarů za práci, kterou nedokončili včas. Fakturu ve výši více než jeden milion dolarů, místo slíbených dvou set tisíc, ale i tak dostal. A samozřejmě ji zaplatil. To nejsou malé peníze ani na americké poměry.
Soud trval rok a soudce nakonec vynesl rozhodnutí ve prospěch Oesterleho. Podle verdiktu firma Healey Werks Corp. porušila zákon o obchodních službách v automobilovém průmyslu a byla povinna zaplatit podnikateli 2,4 milionu dolarů. Podle zákona týkajícího se obchodu s automobilovými službami v Iowě byla tato pokuta navíc ztrojnásobena. Healey Werks pak musí kromě odškodnění ve výši 7,2 milionů dolarů zaplatit také soudní náklady a právní poplatky. V přepočtu jde zhruba o 170 000 000 Kč, navíc z toho vznikl precedens.
Většinou nejde o miliony, ale to je přece úplně jedno
To už vypadá jako likvidační pokuta. Jenže, komu není rady… Ne náhodou se soudce nakonec přiklonil na stranu Johna Oesterleho. Tento soudní spor totiž ukazuje poměrně velký problém spojený s nečestnými mechaniky. Pochopitelně jde v drtivé většině případů o zlomky takto vysokých částek, to však neznamená, že by tyto delikty byly méně závažné. Nikoli, i když jde jen o „hloupý“ olej, kdy dostanete jiný, než si objednáte. I když jde jen o jiné těsnění, ložiska v kolech, vodní pumpu u motoru.
Co dodat závěrem? Vztah zákazníka a automechanika je v lecčems odlišný od běžného vztahu zákazník-řemeslník, jemuž se někdy můžeme dívat de facto pod ruce. Je založen na absolutní důvěře, navíc automechanikovi často svěřujeme věc, se kterou jsme dennodenně spjati a na jejíž mechanické kondici nám opravdu záleží. Proto by se mělo jakékoli porušení důvěry, či dokonce snaha o podvod přísně trestat. Jak to vidíte vy, jaké máte zkušenosti? Napište nám do diskuse pod článkem, děkujeme!