Kdo chce kam, pomozme mu tam. My jsme chtěli do EU a teď to máme, Unie nám zakáže naše vlastní auta a nařídí elektromobily.
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje spekulace a subjektivní názor autora.
Poslední den v roce se to stane. To naposledy budou moct vjet řidiči se svými auty se spalovacími motory do města. Totiž 31. prosince dojde k zásadní změně v možnostech automobilové dopravy, den na to už bude všechno jinak. Začne platit zákaz vjezdu do Stockholmu. Tam se od ledna 2025 do centra města dostanou pouze elektromobily. Metropole se stane jedním z prvních měst na světě s takto přísným zákazem vjezdu spalovacích vozidel.
Pěšky, tramvají nebo elektromobilem, svůj automobil ať prodají
Rozhodnutí má za cíl výrazně snížit emise a zlepšit kvalitu ovzduší v oblasti. Stockholm plánuje z tohoto zákazu vyjmout pouze vozidla záchranných služeb, policie a vozidla pro osoby se zdravotním postižením. No, za mne to paradoxně ukazuje jediné. Běžní lidé mají smůlu, do centra se svým autem nesmí. Ale protože elektromobilita nefunguje, hasiči a spol. (nic proti) musí mít auta se spalovacími motory. Aby se nestalo, že nedojedou a nezůstanou stát s vybitou baterií někde na půl cesty.
Co to v praxi znamená? Každý, kdo v dané zóně žije a vlastní spalovací automobil, bude nucen buď přejít na elektromobil, nebo využívat jiné formy dopravy, protože spalovací vozidla budou mít vjezd do této oblasti skutečně zakázán. Jak jsem řekl, výjimky z tohoto zákazu budou uděleny jen ve velmi omezené míře, především pro nutné služby a osoby s tělesným postižením. A znovu, podle mého názoru tohle ukazuje, že elektromobily nefungují.
Politici to vědí a nechtějí působit jako nemilosrdní. Nechtějí, aby na ně bylo ukazováno, že poškozují postižené. Jaký je rozdíl mezi tím, jestli řídí postižený člověk, nebo nepostižený? V rovině řízení automobilu městem odlišnosti nevidím. Nejde ale jen o švédskou metropoli, přidají se další evropská města. Začnou zavádět přísné emisní normy, které budou výrazně omezovat vjezd starších vozidel do městských center.
Ekologie je důležitá, ale politici ji často a snadno zneužívají
Tato opatření vychází z ekologických snah Evropské unie omezit znečištění ovzduší a podpořit přechod na čistší formy dopravy. Kde nepadne úplný zákaz, bude se kastovat podle stáří aut. V praxi to znamená, že automobily starší osmi let, které nesplňují emisní normy Euro 6, nebudou mít do vybraných oblastí umožněn vjezd. Což bude mít zásadní dopad na velkou část obyvatel, která spoléhá na osobní auta jako možnost každodenního dojíždění do práce.
Jezdíte s dětmi do školy nebo na běžné nákupy? Tak od ledna smůla. Situace ve Stockholmu je příkladem toho, jaké problémy mohou tato omezení způsobit. Od konce roku 2024 bude ve švédském hlavním městě zavedena zóna čisté dopravy, do níž budou mít přístup pouze vozidla splňující přísné emisní normy. Starší, respektive všechny automobily na benzín nebo naftu budou z těchto oblastí vyloučeny. Co to znamená pro lidi, co tam bydlí?
Praha se na omezení a zákaz vjezdu do centra také chystá
Že budou muset hledat alternativní způsoby dopravy, například veřejnou dopravu, což však nemusí být vždy pohodlné nebo praktické, zejména v zimních měsících. Nebo si koupí elektromobil. Pokud na to budou mít. Tento krok je součástí širšího trendu, kdy se evropská města snaží omezit dopady dopravy na životní prostředí. I když tento trend má své opodstatnění z hlediska ochrany klimatu, přináší také řadu komplikací pro běžné obyvatele.
Ne všichni to ale vidí stejně. Některá města, jako například Mnichov, začala své původně striktní plány zmírňovat. Co u nás? Probíhá debata, že by Praha zavedla určitá omezení, zejména v centru města. Zatím nic konkrétního neplatí, ale to je jen otázkou času. Nejde jen o mobilitu jako takovou. Zákaz vjezdu starších vozidel do center měst je krokem, který bude mít dalekosáhlé důsledky nejen pro městskou dopravu, ale i pro celý automobilový průmysl.
A běžný život lidí. Majitelé starších aut budou muset čelit obtížným rozhodnutím, zda svá auta nahradit novějšími vozy, nebo hledat alternativní způsoby dopravy. Tohle je kruté a postihuje to lidi, kteří nemají na nové či novější auto. Rozevírá to více pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými. To je ale politikům, zejména těm v EU, kteří berou miliony eur ročně, úplně jedno.