Jestli jsou někteří prodejci ojetin v něčem opravdu velmi „dobří”, pak je to ve stáčení tachometrů. Nicméně tento případ šokoval policii i velmi otrlé jedince.
Jestli by se nějaká činnost kolem prodeje ojetin v Čechách dala nazvat „národním sportem“, pak je to nepochybně stáčení tachometrů. Toto nikterak optimistické (a pro mnohé z vás možná příliš skeptické) tvrzení je nejen podloženo tvrdými daty a údaji například od Sdružení na ochranu vlastníků automobilů (SOVA), které jen za poslední dva roky dohledalo přes 6 000 vozidel s podvodně stočeným tachometrem na českém trhu. Ovšem i mezi opravdovými „echt podvody“ je tento případ se 600 tisíci výjimečný. Pojďme se na něj podívat společně.
Opravdu brutálně se začalo stáčet s nástupem digitálních tachometrů
Pokud se jen trochu zajímáte o automobily a jejich techniku, musí vám být hned jasné, kdy nastal opravdový boom se stáčením tachometrů. Ano, bylo to přesně v té době, kdy automobilky začaly hromadně přecházet na digitální zobrazení ujeté vzdálenosti. Je totiž velmi jednoduché připojit se s notebookem k řídicí jednotce vozu a během několika minut omladit auto o pár desítek (nebo také pár stovek, jak si za chvíli ukážeme) tisíc kilometrů. A tedy spáchat bleskurychlý podvod.
Protože stočení tachometru ničím jiným než sprostým podvodem není. Ostatně přesně tak to posuzují i orgány činné v trestním řízení. Ano, je nepoměrně jednodušší pořídit si (často nelegální, „cracknutý“ software), připojit se konektorem k palubnímu systému vozidla a „upravit“ stav tachometru. Rozhodně je to jednodušší než za dřevních dob připojení vrtačky k náhonu tachometru a mechanický odečet směrem dozadu. Případně filigránská práce s rozebráním samotného tachometru.
U dobře postaveného a udržovaného vozu neodborník rozdíl 100 000 km nepozná
A je podle mého soudu až s podivem, že jsme to nechali zajít tak daleko. Neb dlouhé roky to všem podobným úpravcům bez problémů procházelo, tu a tam někoho sice policie „klepla přes prsty“, ale jinak „pohoda a klídek“. Všichni věděli, že se to děje opravdu ve velkém měřítku, ale všichni s tím tak nějak asi počítali. Mimochodem skoro denně jezdím kolem takové dílenské uličky. Na jedné z těch garáží/stavení je cedule „Servis digitálních tachometrů“. Před ní vždy stojí nějaká auta. Opravdu je to „servis“?
Možná tak servis pro ty klienty. Ale určitě už ne servis pro ty, kdo pak jejich auta kupují. Na dobře udržovaném, zachovalém voze s kvalitně postaveným interiérem totiž opravdu nemáte šanci poznat, jestli má najeto řekněme 180, nebo 280 tisíc. Jenže cenově to může být značný rozdíl. Nemluvě o tom, že auto ve 180 potřebuje dle plánů výrobce vyměnit zcela jiné komponenty, než ve 280 tisících. Kde zkrátka mnozí počítají s tím, že co se ve 180 mělo vyměnit, se také vyměnilo.
Magická číslovka pro stáčení tachometrů? 183 000
Oněch 180 tisíc kilometrů je mimochodem nějaká magická hodnota, protože za svoji praxi u ojetin jsem se přesně s údajem 18X XXX setkal tak často, až to nemohla být náhoda. Jeden rozhovor s úpravcem tachometrů mi to pak potvrdil. „Všichni to chtějí pod dvě kila, aby tam nebyla dvojka na začátku, ale aby tam nebylo ani 199 000, protože to už je nápadné. Tak dávám 183 000 kilometrů, to je takové neutrální, nenápadné.“ Aha. Tak to jen abyste věděli do budoucna, co může skrývat auto se 183 tisíci na tachometru.
Nejčastěji se přitom stáčí 100, 150 tisíc kilometrů, zcela klasicky pak z 330 na 180 tisíc, to už je velmi citelné zlepšení finanční hodnoty. Vyšší desítky / nižší stovky tisíc během několika vteřin „práce“? Nekupte to. Tomu se žádný seriózní byznys ani neblíží. O práci kdekoli v režimu od–do samozřejmě ani nemluvě, to už je zcela někde jinde. Ovšem to, co se povedlo „frajerovi“ z Třebíče, tomu se nikdo v Čechách zatím ani nepřiblížil. Posuďte sami.
Stočit tachometr o 600 tisíc kilometrů je podvod nejhrubšího zrna
Jak totiž uvádí Policie České republiky, jistý zájemce o koupi automobilu (tady ovšem coby výrobního prostředku) z Třebíče objevil na inzertním serveru nabídku prodeje nákladního vozidla Iveco. „Telefonicky se tedy s prodejcem domluvil na okolnostech prodeje. Ten mu přitom tvrdil, že vozidlo má najeto asi 40 000 kilometrů a že je v zánovním stavu. Pod vidinou výhodného obchodu tedy kupující za vůz zaplatil 407 000 korun v hotovosti. V kupní smlouvě byla přitom uvedena cena pouze 30 000 korun bez daně.
„Prodejce tuto nízkou cenu kupujícímu vysvětloval tím, že by z vysoké kupní ceny by musel platit daň,“ uvedla dále mluvčí policie Kozumplíková. Nákladnímu Ivecu navíc podle policie chyběl povinný tachograf. „Prodejce slíbil, že ho po prodeji obratem dodá. To ovšem neučinil ani po několika urgencích, což vedlo kupujícího k podezření, že s vozidlem není něco v pořádku. V autorizovaném servisu Iveco mu z VIN vozu sdělili výčet oprav a celou jeho historii. K úžasu navíc zjistil, že vozidlo má najeto víc než 600 000 kilometrů,“ uvedla mluvčí.
Jinými slovy, ten prodejce vědomě okradl kupujícího o stovky tisíc korun. A moc dobře věděl, proč v autě není tachometr. Tohle už není „estetické“ omlazení, tohle je zlodějna nejhrubšího zrna. Alespoň tak to vidím já. Pominu určitou naivitu kupujícího, nicméně to neznamená, že je to důvod jej sprostě okrást. Mimochodem, jak to vnímáte vy? Jak se dá podle vás něčemu podobnému zabránit? Dejte nám vědět do diskuse, děkujeme!
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 4549
Přestupky a kriminalita
|
PŘEČTENÍ: 10066
