Jak bojovat proti vysokým emisím CO2? Možnosti jsou různé. Nejlepší pro nás jako pro řidiče a uživatele, kteří vše platí, by bylo jedno. Že by stát zadotoval nová auta a rozdal je všem řidičům tak, aby se obnovil a omladil vozový park. A pak každé dva roky, stále dokola. Jistě, to je utopií. A ono by to ani reálně „ekologicky“ nefungovalo. Je třeba si uvědomit, že mít stále nová a nová auta je ekologicky velice nákladné. Těžba surovin, výroba, transport. Ono to pak s těmi ojetinami není zase tak hrozné. To ale nemluvím o starých vykašlaných Aviích.

Jak omezit jízdu aut? Snadno, stačí, když řidiči nenatankují

Faktem je, že stará auta, bez filtrů a podobně, produkují vyšší emise škodlivých plynů než auta modernější. Zase musím odbočit, jedna věc je stále relativně moderní vozový park v Evropě, druhou stranou mince jsou vraky prohánějící se po Asii a Africe. Ale zpět k věci, ano, stará auta asi produkují více škodlivých plynů než ta nová. Jak stará jsou ale stará auta? Respektive jak stará auta už jsou nevyhovující?

iZdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě

Na druhém konci světa padlo rozhodnutí, že stará auta jsou ta nad patnáct let věku. Tedy deset. První číslo se týká benzínových motorů, to nižší naftových. Nařízení platí ve skutečnosti už několik let, pravda v zemi nám poměrně vzdálené. Jde o indické město Dillí. Tam byla situace znečištění vzduchu tak špatná, že vedoucí činitelé rozhodilo o zákazu jízdy starších aut po městě. Rozhodli, ale proto, aby naplnili legislativu, neudělali v podstatě nic. Takže to se má právě teď změnit. Jak se dá fakticky zajistit, aby auto nejezdilo? Že nemá palivo, že řidič nenatankuje.

Až 6krát levnější palivo, než je dnešní benzín a nafta? V Evropské unii bude již brzy novou realitou

A to je právě ono. Po 31. březnu bude vozidlům starším patnácti let (těm benzínovým) a deseti let (naftovým), která nesmějí jezdit v Dillí, odepřeno tankování paliva. O tomto opatření, mezi několika dalšími omezeními pro kontrolu znečištění, informoval tamní ministr životního prostředí, Manjinder Singh Sirsa. Řidiči starších aut se tedy brzy ocitnou v situaci, kdy budou muset přehodnotit své zvyklosti. Jaké to bude mít důsledky pro majitele starších aut? A co to znamená pro budoucnost tamního automobilismu?

Bez benzínu a nafty řidiči nevyjedou, a to je to, o co vládě jde

Pokud vlastní tamní řidič starší auto, které nesplňuje tyto normy, jednoduše si už nenatankuje. Já to chápu, zejména v případě, kdy je „smogová“ situace v Dillí skutečně už za hranicí ekologické krize. Nicméně si nejsem jistý, jestli to nevyvolá problémy zase jindy. Řeknu to jinak, myslím, že vyvolá, a pokud bych chtěl lakonicky dát najevo svou myšlenku, řeknu jedno slovo. Prohibice. Když ve třicátých letech 20. století v USA zakázali alkohol, co se stalo? Stoupla jeho spotřeba, stoupla po něm poptávka. Produkt se začal pašovat.

iZdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě

Vznikly tajné kluby, kde se mohla pálenka konzumovat. A nakonec se stejně Spojené státy vrátily k normálu, tedy ke zrušení prohibice. Tedy mám obavu, že se stane něco podobného. Pokud nebudou moci řidiči tankovat palivo v Dillí, začnou tankovat jinde. Vzniknou nelegální čerpací stanice, popřípadě tajné sklady. Chytrák si koupí moderní auto, které splní „pravidla hry“ a začne tankovat. Nádrž do auta a pak deset kanystrů. Ty za rohem prodá s přirážkou tomu, kdo má auto starší deseti, respektive patnácti let.

Zákaz bude znamenat jediné, rozkvět nelegální činnosti

S tím souvisí tedy jak ekonomické problémy pro indické úřady, tak také bezpečností. Manipulace a skladování nelegálních zásob benzínu? Nechtěl bych žít vedle překupníka, který má v garáži tolik benzínu, že by to vyhodilo do vzduchu celý blok během okamžiku. A tohle se podle mého názoru bude dít. Zákaz bude fungovat tak, že čerpací stanice budou vybavené kamerami, jež pomocí AI budou snímat registrační značky aut. A systém pozná, které auto má potřebný certifikát.

iZdroj fotografie: abcMedia

Kdo ho bude mít, ten natankuje, řidič bez certifikátu si dá maximálně průjezd čerpací stanicí, ale nenatankuje. Tady vidím další prostor pro šedou až černou ekonomiku, prostor pro korupci. Kupčení s certifikáty. Ale třeba indické úředníky podceňuji a nefunguje to tam, jako to funguje u nás. Tedy že za úplatek se dá leccos zařídit. Znovu, já to chápu, ale nejsem si jistý, jestli zákaz tankování na čerpacích stanicích je to správné řešení.

Lepší dělat něco než nic. Je ale třeba hledět na vedlejší efekt

Vím, že to není jediné opatření. Vláda bojuje na všech možných frontách, řeší vysazování vegetace, umísťování vodních děl na budovy, které rozprašováním vody snižují podíl škodlivých částic ve vzduchu. Přechází v městské hromadné dopravě ze spalovacích motorů na elektrické autobusy. Já mám jen obavu, jestli už se neřeší, a teď nemyslím jen v Indii, ale globálně, problém pozdě.

Jestli už nejsme s příslovečným křížkem po funuse. Nejde jen o dopravu, o automobily. Posledních sto let zatěžuje lidstvo planetu tak hrozným způsobem, že mám obavu, jestli už dávno nejsme za hranicí, od které není návratu. Že ať uděláme cokoli, kromě radikálního řezu ve stylu Avengers: Infinity War, tedy počet lidí na Zemi děleno dvěma, není šance na zlepšení. Nejsem ekolog, nejsem vědec, a tak doufám, že se pletu.