Stáří vozu není až takové riziko, jak si mnozí myslí

Staré auto je velmi často prezentováno jako bezpečnostní riziko a jeho pohyb na silnicích vedle nových vozů kolikrát kritizován jako ohrožující faktor. Je tomu ale opravdu tak při průměrném stáří 15 let, jak je deklarováno na našich silnicích? Zástupy nejrůznějších odborníků a „odborníků“ na dopravu se předhání v rozborech a katastrofických scénářích včetně škodlivosti pro životní prostředí a zdraví.

Je stáří vozu skutečně takový problém?

Na podobné analýzy reaguje pak zoufalý občan kolikrát stylem „Jako novou daň mám zaplatit, abych měl trochu klidu v duši?“. Jenže realita je trochu jiná a zdaleka ne tak strašná. Před cca 10 lety si dokonce Ředitelství silni a dálnic nechalo zpracovat složení „populace“ českých silnic, které vyšlo dosti jinak než obvykle deklarovaná „oficiální“ statistika. Data pocházela od kamer snímajících dálnice, hlavní tahy a největší dopravní tepny.

iZdroj fotografie: Škoda

Průměrné stáří vozu se ukázalo 8,5 roku, lehké užitkové vozy o rok mladší, stejně tak těžká nákladní auta. Celkově byla tedy původní předkládaná data „mimo“ nejméně o šest let stáří vozu. Protože ale tato analýza nejspíše nesedla oficiálním místům a apoštolům katastrof, na webu ŘSD se nedá již dohledat. Naštěstí tento web není jediné místo a podíl opravdu starých vozů (25 let a více) na dopravě není ani jedno procento.

iZdroj fotografie: Škoda

Dnešní situace zřejmě nepříliš odlišná

Pokud bychom podnikli měření dneska, nejspíš bychom se od předchozí analýzy moc nelišili. Auta jsou totiž většinou měněna pravidelně a zpravidla za novější modely. Jenže 15 let staré auto neznamená rizikový kouřící vrak, který je problém nastartovat. Vůz s datem výroby 2005 splňuje emisní normu Euro 4, která je dostatečná a musí také splňovat přísné bezpečnostní nároky. V roce 2005 už byly také v platnosti další přísné standardy.

iZdroj fotografie: Škoda

Jedná se třeba o bezpečnost dětských pasažérů a dva čelní i boční airbagy, všechny vozy už měly také povinně ABS. Auto staré 15 let je například Octavia druhé generace. Přísnější emisní předpisy navíc způsobily náročnost servisu vozů a s rizikem vyšších investic do oprav systémů, které se odvíjí právě od emisních požadavků. V zásadě se dá říct, že vozy jako takové jsou v pohodě, ale státní požadavky je kolikrát sunou do role zdánlivé nespolehlivosti a rizikovosti.