Italská legenda pod křídly Stellantisu jen vzkvétá. Aktuální facelift sjednotil Tonale, Giulii a Stelvio do jednoho designu, to hlavní ale teprve přijde.
Že se italská legenda Alfa Romeo dlouhé roky potácela v problémech je obecně známý fakt. A nebýt toho, že nakonec skončila pod křídly Stellantisu je dost možné, že by tento článek nebylo o kom psát. Přesto není zdaleka vyhráno. Oba starší modely Stelvio i Giulia jsou za svým zenitem, menší SUV Tonale zrovna rekordní tržby nezaznamenalo a celkově se AR dostává do situace, ve které byla nejednou: neuvěřitelně bohatá (zejména sportovní) historie, ale nejistá budoucnost. „Zařízne“ šéf Stellantisu Alfu, nebo dostane (možná poslední) šanci?
Alfa Romeo. Úžasná minulost. Komplikovaná přítomnost. A budoucnost?
Úvodem si udělejme malý exkurz do historie: proč se tak slavná „marka“ musí obávat, jestli tento rok není současně rokem posledním? Proč se Alfy nekupují v takových objemech, aby to automobilku dokázalo pohodlně stabilizovat a nemusela se podbízet? Kdy jste naposledy na silnici viděli novou Giulii? Nebo Stelvii či Tonale? I s přihlédnutím k specificky české klientele (tíhnoucí k domácím, nebo německým značkám) je výskyt nových AR spíše výjimkou, než pravidlem. Proč?
K odpovědi na (neveselé) otázky z přechozího odstavce se zkusíme vrátit o 25 let zpátky. V roce 1997 se světu představila Alfa Romeo 156, v níž se dokonale zhmotnilo vše, co Alfu provázelo a provází. Úžasný design, výkony a jízdní vlastnosti na jedné straně, nespolehlivost některých variant a neschopnost továrny s tím cokoli kloudného udělat na straně druhé. Co z toho si zákazníci Alfy zapamatují, když měli zrovna tu smůlu a vybrali si nějaký „smolný model“ a šli si po letech koupit další auto, je asi nasnadě.
Alfa Romeo 156 je koncentrovaná Alfa. Se všemi klady i zápory
156 v dokonalém designu z pera Waltera da Silvy uměla na jedné straně bavit, s motory 1,9 JTD i šetřit vaši kapsu, stejně jako vás s třílitrem Busso přivést k nirváně při každém sešlápnutí plynu. Také vás ale uměla s motorem 2.0 TS neuvěřitelně iritovat, když si postavila hlavu, případně vás seznámila s tvary svojí ojnice, to když jste úplně nedodržovali předepsané mazání olejem 10W-60. A ještě ideálně od Selenie. Stejně jako vás nutila do nekonečné výměny kotoučů, které byly u verze 1,8 z nepochopitelných důvodů plné – a neustále se kroutily.
A její nástupce, model 159, tak trochu pohřbil téměř všechno, co bylo na 156tce obdivuhodné: lehká stavba, čistý design, originální motory. Busso skončil, design už navrhoval Giugiaro (jakkoli je to geniální designér, tak původní 156 má těžko popsatelné kouzlo, které ve 159 trochu zmizelo) a „Alfisti“ měli v očích i v ústech nevyřčenou otázku: „Quo vadis?“. Neboli, kam kráčíš? Nejsem si zcela jist, že to věděla Alfa sama. Nastavená kaše (nebo pohádka) zkrátka nefunguje.
Nové období, Giulia a nová naděje
Když tohle období (charakterizované ještě například krásnou, ale neuvěřitelně těžkou Brerou, která byla vším, jen ne tím, na její karoserií slibovala) skončilo a Alfa postupně přicházela s modely MiTo, Giuletta nebo fascinací v podobě 8C (kdo na ní tenkrát dosáhnul a koupil jí, investoval peníze opravdu extrémně výhodně, kam se „hrabou“ drogy) zdálo se, že budoucnost je opět světlá. Pak přišla Giulia, v podstatě BMW po italsku. S nepoměrně elegantnějšími tvary a fascinujícím QV motorem o – 510 koních. Alfisti zalapali po dechu. GTA na druhou? Ne, na desátou.
A všechny s pohonem „zadku“ a s totálně sexy tvary. Kdo by tohle auto nechtěl v garáži? A jsme u momentu, který je pro mne osobně nepochopitelný. QV se prodávalo a prodává skvěle, pochopitelně, neb to je kategorie sama pro sebe a jeho motor je z říše hvězd. Ale „obyčejné“ Giulie? I když jsou technicky po všech stránkách na výši, a vypadají skvěle, přesto nikdy nezopakovaly „šílenství“, které následovalo po představení Alfy 156, kdy objednávky zbořily střechu a účetní Alfy během pár dnů věděli, že budou zase nějaký čas v černých číslech.
Stelvio a nový facelift 2022
Následovalo Stelvio, což je v podstatě „Giulia na chůdách“, a poslední Tonale, s novým, poměrně atraktivním designovým jazykem. A už jsme v současnosti. Aktuálně se jen před několika dny představil facelift Giulie a Stelvia právě v duchu nového designového směru, vytyčeného kompaktním Tonale. Sjednotil se „světelný podpis“ vpředu (v základu LED Matrix) i vzadu, k změnám došlo u jednotlivých výbav (nová vrcholná Competizione v matně šedém laku), přibyl systém digitálního dohledu nad původem vozu.
A po dlouhé době také vznikly fotografie, kde (konečně) je půvabná dáma nejen v roli estetického „doplňku“ vozu, nýbrž v roli jeho rovnocenného parťáka – tedy v pozici jeho řidičky. Fotky jsou navíc naprosto věrohodné, a luxusně provedené. Posuďte sami v naší rozsáhlé „Alfa galerii“. Přidali jsme na ukázku i unikát vyrobený v jednom kuse – Giulii Zagato, která byla vyrobena na zakázku pro nejmenovaného sběratele z Německa. Galerii jsme doplnili i o některé z modelů Alfy posledních let.
Stellantis plánuje pro Alfu skvělou budoucnost. Bravissimo
Přítomnost tedy známe, jaká bude budoucnost? Během pařížského autosalonu se Carlos Tavares, šéf Stellantisu, rozpovídal o značce Alfa Romeo: „Jde to velmi dobře. Obchod se otočil a je ziskový. Nyní je Alfa schopna financovat svoji vlastní budoucnost a je připravena na dalších 10 let. Už tento rok bude pro značku rekordní. Od té doby, co Alfa patří do Stellantis, nabraly věci správný směr“. Bravissimo. Doufejme, že se Carlos Tavares nemýlí, a budoucnost bude opravdu Alfě přát. Zasloužila by si to, a její věrní fandové také.