Netolerance, uražené ego a mužská ješitnost mohou ve finále vést k nepěkným koncům. Zvláště když je po ruce zbraň a zatmění mysli je tak silné, že se zapomene i na děti v autech.
Jeden by nečekal, kam až může zajít pocuchané chlapské ego a ješitnost, jak daleko mže zajít snaha dokázat tomu druhému, že mám pravdu, případně „pomstít“ něco, co mi (podle mé uražené ješitnosti) ten druhý provedl. Jak moc může vztek člověku zatemnit rozum, do té míry, že vezme zbraň a začne po druhém střílet. I když ví, že v tom voze jsou kromě řidiče i děti. A co víc, veze svoje děti a vystaví je stejnému riziku. Tohle video aspiruje na šílenost roku. Tak se na to pojďme podívat.
Začalo to vodou, končilo ostrými náboji
Začátek byl přitom, jak už to obvykle bývá, zcela neškodný a malicherný. Po jakési roztržce, způsobené rozdílným názorem na doprvní situaci (diplomaticky řečeno) na sebe začali oba řidiči křičet. Což není až tak vzácné a výjimečné, a v podstatě ani důležité. Důležité není ani to, že jeden z nich se jmenoval William Hale, 36 let, a druhý byl Frank Allison, 43 let. Alespoň tak je identifikovala policie. A není důležité ani to, že se to celé odehrálo v Jacksonville na Floridě, podobně horké hlavy potkáváme dnes a denně.
Po slovní výměně, jinými slovy když došly argumenty přistála v Allisonově autě plastová láhev s vodou. „Petka“, obyčejná voda. Pro Allisona však i obyčejná voda byla důvodem k domu, aby tasil zbraň a pustil se s Halem do přestřelky. Zbraň byla totiž během okamžiku v rukou i Haleho, ve Spojených státech je zbraň něco tak samozřejmého jako ponožky nebo bageta se sýrem. Nutno podotknout, že oba střelci měli v autě svoje děti, dcery, jednu ve věku 5 let a jednu čtrnáctiletou.
Co je lepší udělat s dítětem na palubě?
Zásadní a v zásadě jediná otázka tedy zní: pustíte se do přestřelky s někým, kdo střílí po vašem autě, ve kterém máte svoje dítě? Co je vlastně v tu chvíli lepší? Střelbu opětovat a snažit se (útočníka? co když jste sám útočník a začal jste první?) eliminovat, nebo šlápnout na plyn, doufat ve štěstí a co nejdříve z místa zmizet? S ohledem na rozuzlení celého příběhu, které jsme si nechali na konec článku se žel přemýšlení obou aktérů přiklonilo k té nejhorší variantě. Otcové od rodin? Zvláštní.
Ženy uvažují (většinou) zcela jinak
Napadá mne myšlenka, co by se stalo, kdyby na jejich místech byly jejich partnerky či manželky, jinými slovy matky obou dětí. Jak by to celé asi probíhalo a hlavně dopadlo. S pravděpodobností hraničící s jistotou si troufám tvrdit, že u té plastové lahve s vodou by to celé skončilo, pokud by se to tedy vůbec do fáze házení čehokoli do auta někoho jiného dostalo. Ženy občas dokáží počastovat svoje okolí netušeně razantním slovníkem, a sebe navzájem speciálně, ale rozhodně, rozhodně by myslím kvůli lahvi s vodou netasily zbraň.
Vědomí, že mají na palubě to nejcennější – své dítě – jim v každém okamžiku volby určuje zvolit tu nejméně rizikovou a nejméně konfliktní variantu. I za cenu toho, že ten „battle“ v tu chvíli nevyhrají. No a, nic se neděje, život jde dál. Škoda, že takto neumí občas uvažovat i muži. Tady to skončilo obviněním z pokusu vraždy, což speciálně v USA může znamenat opravdu hodně dlouhý pobyt za mřížemi. Obě děti jsou díky Bohu v pořádku, starší byla s průstřelem plic hospitalizována. Jinými slovy stačilo hodně málo, aby došlo k tragédii. Jak to celé vidíte vy?