Natočil optimistické předjíždění na třetí. Superb se musel probíjet příkopem a vyjet zpátky na silnici

Velmi poutavé video. Tedy zejména tím, jak nenuceně se „hlavní hrdina“ dostane na scénu v jeho samotném závěru a jak stejně nenuceně „odpluje“ v dáli, aniž by se jakkoli vzrušoval nad tím, že cesta je několik metrů vpravo. Přátelé, kdo by se takovou drobností zabýval. Je to zkrátka hlavní, charakterní postava – přijde nečekán, zahraje svůj klíčový part a po anglicku zmizí. Což o to, to by nebylo až tak od věci, nebýt důvodu, proč se v tom příkopu vlastně ocitl. Ten je totiž vcelku závažný. Tak se na to pojďme společně podívat.

Riskantní a nezodpovědné předjíždění

V prvních vteřinách vidíme klasický obrázek těchto dní. Léto i podzim už opravdu odešly, silnice promrzlé, kolem bílý poprašek, nevlídná atmosféra – zkrátka je tu zima. Auto, ze kterého sledujeme celou situaci předjíždí stříbrné SUV od Mercedesu, které se sice jen tak tak, nicméně zařadí do svého pruhu a pokračuje v jízdě. Na reakci protijedoucího vozu však vidíme, že se vyhýbá nebo se snaží vyhnout ještě někomu. A dokud nevidíme našeho hlavního hrdinu, nenapadne nás ani náhodou, jak překvapení uvidíme záhy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vlevo v příkopu se totiž objeví „dvojkový“ stříbrný Superb, který jede stejnou rychlostí, jako naše auto s kamerou. Resp. jede rychleji, protože naprosto suverénně se z toho příkopu vyhoupne zpátky na silnici a pokračuje v cestě, jako by se nechumelilo. Ta situace je natolik absurdní, že vás mimoděk donutí k úsměvu. Kolik jela ta auta v době natáčení? 90 km/h? 110? Možná? Pojedete „stovkou“ ve škarpě, kde opravdu netušíte, jaký kámen, betonový blok nebo díra je před vámi? Jedině pokud se jmenujete James Bond nebo tak podobně a ten příkop metr po metru „pročesala“ produkce filmu před natáčením.

Stovkou se v příkopě běžně nejezdí

Jinak vám každý větší kámen v této rychlosti spolehlivě zdemoluje olejovou vanu (nebo také celý spodek auta), o něčem větším a pevnějším ani nemluvě. Strom nebo betonový můstek? Pravděpodobně by Superbu neuhnuly. Důvod neplánovaného výletu mimo vozovku je přitom nasnadě. Řidič v Superbu zkrátka riskantně předjížděl a doufal, „že to stihne“. Nestihnul, a aby se vyhnul čelnímu nárazu s fatálními důsledky, volil škarpu. Že to nakonec dopadlo takto bez ztráty květinky (což je mimo jiné vidět na poděkování čtyřmi blinkry na závěr) není nic jiného, než ohromná dávka štěstí.

Které příště nemusí přijít. A že zhusta také nepřijde tehdy, když ho člověk nejvíc potřebuje, dokazuje les různých křížků a pomníčků kolem našich silnic. Ti, jimž je někdo ex post vystavěl už nikomu nic neřeknou, neudělají nikomu radost, neuslyší svoje děti smát se ani nikoho nepolíbí. A nikdo nepolíbí je. Za pár dní jsou Vánoce, tohle nemá být temná zpráva o stavu silnic. Ne, mělo by to být naopak pozitivním sdělením. Sdělením mimo jiné o tom, že andělé chodí nejen o Vánocích, ale kdykoli jindy.

Andělé přijdou vždy. Jen to někdy nemusí stihnout

Protože tady, konkrétně tady letěli nad velkým kombíkem ze Škodovky hodně rychle. Příště to ale nemusí stihnout. Udělejme teď, o Vánocích i kdykoli po nich všechno pro to, abychom předjížděli jenom bezpečně a vůbec, abychom se chovali na silnici ohleduplně k sobě i k jiným. Abychom měli neustále na paměti dvě latinská slova: memento mori, pamatuj na smrt. A abychom si ta slova mohli říci, aby nám je nikdo nemusel tesat na hrob. Protože je lepší si cokoli říct, než mlčet. Je lepší milovat a žít, než skončit život v autě. Držíme vám palce, ať se vám vše daří a vydaří teď, i každý den v novém roce. Hezké svátky, naši milí čtenáři!