Nejen čínské, ale i evropské firmy se snaží uspět na náročném trhu s SUV a nabídnout u některých modelů mj. skvělou spotřebu do 1 l/100 km. Navíc s výkonem sportovního vozu.
Není žádným tajemstvím, že některé automobilky ve snaze vyhovět nesmlouvavým předpisům a nařízením Evropské unie tak radikálně změnily své výrobní programy (pochopitelně ve prospěch elektromobility), až se z nich nakonec stal někdo jiný, byť pod stejným jménem. A nyní, na začátku podzimu 2024, náhle zjišťují, že to vlastně všechno může být trochu jinak, že světlé zítřky namalované (a vybájené) Evropskou unií se nemusí hned tak konat. Co s tím, když už jsme ji před pár lety poslechli? Pojďme se na dva příklady podívat společně.
Dnešní elektromobily nejsou ničím, po čem by zákazníci toužili. A tak je nekupují
Tím prvním nemůže být nikdo jiný než mateřská automobilka naší Škody, čili Volkswagen. Kdo jen trochu sledujete současnou situaci jednoho z největších světových koncernů, dáte mi tuším za pravdu, že „dobře již bylo“. Firma opravdu fatálním způsobem doplatila na vlastní podvod jménem Dieselgate a ve snaze odčinit minulé hříchy (a v duchu hesla „papežštější než papež“) se stala jedním z největších propagátorů elektromobility v Evropě. Jenže to má háček. Nevyšlo to.
Navíc v souběhu s koncem dotací na prodej elektromobilů v Německu, ke kterému došlo v prosinci roku 2023, vyhřeznul v průběhu roku 2024 „evropský elektromobilní“ problém v celé své velikosti a nahotě. A ukázal mj. na to, proč to celé dopadlo, jak to dopadlo. Elektromobily totiž (v jejich aktuální podobě) zkrátka nikdo nechce a nekupuje. Při možnostech, které nabízí, a jejich cenách to zkrátka pro většinu zákazníků není lákavé. A tak si to prostě nekoupí.
Rok 2024 se do historie VW zapíše opravdu černým písmem
Finále je takové, jaké muselo nastat. Volkswagen opravdu masivním způsobem zatahuje za brzdu, poprvé v 87leté historii firmy bude zavírat závody (a nikoli stavět nové jako doposud), ve střednědobém horizontu chce jen v Německu propustit 30 tisíc zaměstnanců, a jak píše německý Bild, razantně se omezí i výzkum i vývoj, dosud silná devíza VW. V číslech? Z přibližně 13 tisíc zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v Německu jich bude pravděpodobně muset odejít 4 000 až 6 000. Ano, tohle nelze nazvat jinak než hlubokou krizí.
Arno Antlitz, finanční ředitel Volkswagenu
„Neprodalo se přibližně 500 tisíc vozů, produkce dvou závodů. Prostě není odbyt.“
Druhá evropská „elektroautomobilka“ je na tom (díky Číně i navzdory Číně) lépe
Druhou podobně „změněnou“ automobilkou na evropském kontinentu je švédské Volvo. A je zajímavé, že přestože podobně jako Volkswagen deklaruje svoji naprostou oddanost úplné elektromobilitě, zdaleka na tom není tak špatně jako VW. Jak je to možné? Když pomineme souběh technologií (a tedy masivní úspory) s majitelem Volva, čínským gigantem Geely, Volvo mělo (na rozdíl od VW) šťastnou ruku s několika modely, kterými se zatím daří produkci držet v černých číslech.
A neomezovat výzkum a vývoj, nezavírat továrny, nepropouštět desítky tisíc lidí. Nicméně, osobně a soukromě musím momentálně zkousnout malinko hořkou pilulku. A jedním dechem uznat, že oněmi úspěšnými modely jsou SUV. A to zejména malé a kompaktní modely, jež jsou u Volva zastoupeny jak momentálně zřejmě největším „kasaštykem“ – roztomilým „miniSUV“ EX30 nebo kompaktní XC40, tak i oblíbenou střední třídou, která měla u Volva vždy silnou zákaznickou základnu.
A v dnešní době ji reprezentuje zejména model XC60, nabízený kromě mildhybridní verze i ve verzi PHEV, neboli plug-in hybridu. Je to zřejmě reakce na to, že trh PHEV v Evropě roste pomalu, ale znatelně. Podle údajů společnosti JATO Dynamics bylo v první polovině roku zaregistrováno 489 558 plug-in hybridů. To je nárůst o 2 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Studie zahrnovala 27 zemí Evropské unie a trh Spojeného království, což je jeden z největších v Evropě.
Plug-in hybridy v Evropě na vzestupu
Zákazníci přitom nejčastěji registrovali Volvo XC60 PHEV, které v Čechách stojí 1 678 900 Kč. To opravdu není žádná láce, na SUV střední třídy speciálně. Také se jich u nás prodalo zatím jen něco málo přes 800 kusů. Pro porovnání, je to asi půl procenta celkového trhu. Naopak třeba Ford byl s plug-in hybridní Kugou u nás o něco populárnější, neb prodal přes 1 100 aut. Což je mimochodem 0,75 procent trhu.
Boj o nejnižší stupínek na stupních vítězů byl mnohem urputnější. Zde řada výrobců zaznamenala výrazná zlepšení, přičemž nejlépe dopadlo BMW X1 PHEV. Kompaktní SUV získalo v Evropě 17 669 registrací, tedy o 59 procent víc než v první polovině roku 2023. Z toho Češi si jich letos koupili 451. Audi A3 Sportback TFSIe mu ale obrazně řečeno „dýchalo na záda“, neb jeho prodeje v Evropě vzrostly až o 200 % na úctyhodných celkem 16 835 ks.
Do první pětky patří i stále silnější Cupra Formentor. Předfaceliftová verze nasbírala 16 464 registrací (+80 %). To je více než plug-in hybridy na bázi Mercedesu GLC (15 628 kusů; +48 %) nebo BMW řady 3 (13 994 kusů +12 %). První desítku evropských PHEV v první polovině roku doplnily Hyundai Tucson (12 935 kusů), Volvo XC90 (12 277 kusů) a Kia Sportage (12 237 kusů).
Při typickém užívání je spotřeba PHEV do 1 l na 100 km
Přitom i XC 60 nabízí (s výkonem 455 koní!) dojezd 81 kilometrů v čistě elektrickém režimu, což většině řidičů na denní dojíždění a cestování stačí. A pokud dokáží dobíjet přes noc, je ráno jejich Volvo opět připraveno k denní dávce bez potřeby zážehového motoru. Který mají ale každopádně v záloze, pokud by bylo potřeba některý den realizovat i delší trasu. Což dohromady tvoří nabídku (spolu s nemalým výkonem), která by mohla poměrně vysokou cenu vyvážit. Ostatně, jak to vidíte vy?