Úředník pelášil obcí 111 km/h ve služební Kia Niro. Soud ho potrestal jako exemplární příklad. Směje se mu celá země

Úředník, který si služební Kia Niro spletl se sportovním autem a projel obcí 111 km/h, tak narazil na naprosto nulovou toleranci. Soud ho bez milosti poslal za mříže, zabavil auto v hodnotě přes 270 000 DKK (906 228 Kč). A veřejnost si z něj okamžitě udělala exemplární případ. Na sociálních sítích se z něj stal terč ironie i výsměchu celé země. Krásný příklad toho, kdy spravedlnost funguje pro všechny stejně, i když jde o „státní“ majetek a „státního“ úředníka.

Co je „vanvidsbilisme“ a jak funguje v Dánsku?

Pojem „vanvidsbilisme“ by se dal volně přeložit jako „šílená jízda“ a označuje extrémní dopravní přestupky, zejména ty, při nichž řidič hrubě překročí povolenou rychlost nebo jinak zásadně ohrozí bezpečnost provozu. V Dánsku platí od roku 2021 zákon, který umožňuje okamžitou konfiskaci vozidla – bez ohledu na to, zda jde o soukromé či služební auto nebo zda je vozidlo vlastněno jinou osobou než pachatelem.

Pak může policie vozidlo zadržet a následně jej soud může trvale zabavit. Nezáleží přitom na tom, kdo je jeho vlastníkem – zákon cílí na nebezpečné chování, ne na držbu vozidla. Od zavedení zákona došlo k desítkám konfiskací vozidel, včetně luxusních aut nebo vozů sdílených flotil. Výjimkou nejsou případy, kdy vůz patřil leasingové společnosti nebo zaměstnavateli.

Případ Svendborg Kommune: Co se přesně stalo?

Dne 26. ledna 2025 byl 62letý zaměstnanec radnice v Svendborgu přistižen, když na ulici Nyborgvej projížděl služebním vozem rychlostí 111 km/h – v úseku, kde je povoleno maximálně 50 km/h. Rychlostní přestupek zaznamenala automatická kamera. Podle zákona šlo o jasný případ vanvidsbilisme. Policie vůz okamžitě zadržela a následně bylo rozhodnuto o jeho konfiskaci.

Soud udělil řidiči 20 dnů nepodmíněného vězení, odebral mu řidičské oprávnění na tři roky a rozhodl o trvalém zabavení vozidla. Kia Niro v hodnotě 274 000 DKK (cca 950 000 Kč) připadla státu.

Radnice Svendborg Kommune se pokusila vůz získat zpět s odkazem na to, že šlo o služební vozidlo, které nebylo určeno k soukromým jízdám. Argumentovala také tím, že se jednalo o ojedinělý exces zaměstnance. Soud však zamítl žádost s odůvodněním, že instituce selhala v interním dohledu – konkrétně chyběla evidence jízd, interní pravidla pro využití vozidla a nástroje, jak zabránit zneužití.

A co Česko? Kdyby se tohle stalo u nás…

Podobný případ by se mohl stát i v Česku. Služební vozidla jsou běžnou součástí vybavení radnic, městských podniků, škol, nemocnic nebo státní správy. Ačkoliv v Česku zatím neexistuje zákon umožňující okamžitou konfiskaci vozidla třetí osoby při dopravním deliktu, některé kroky k přísnější odpovědnosti řidičů se připravují.

Z pohledu veřejné správy je ale klíčová jiná věc – prevence. Zneužití služebního vozidla k soukromé jízdě bez kontroly nebo při přestupku může mít vážné reputační i finanční dopady. Pokud by v Česku došlo k nehodě, zranění nebo jiné škodě při neautorizovaném využití vozidla, odpovědnost by mohla padnout i na zaměstnavatele – zvlášť pokud chybí jasně daná pravidla, dohled a dokumentace.

Z Dánska fouká studený vítr. Češi by se měli obléct

Dánsko je v tomto ohledu varující příklad. Nejde jen o trestání jednotlivce, zákon míří na systémové chyby, které zneužití umožnily. A přesně ty mohou být slabým místem i českých organizací. Když se podíváme na to, jakou rychlostí se v rámci EU schvalují různá opatření, nebylo by divu, kdyby i z Dánska zavál vítr a obdobná opatření se nastavila i v dalších zemích, třeba i Česku.

Podobná opatření mohou předejít nejen ztrátám majetku, ale i reputačním škodám a právním problémům. Případ konfiskace služebního vozu v Svendborg Kommune je varováním, které by neměly ignorovat ani české instituce. Nejde jen o přísnost dánských zákonů, ale o poučení, že odpovědné nakládání se služebními vozy musí být součástí každé dobře řízené organizace. Interní pravidla, dohled a prevence – to jsou klíčové prvky, které mohou zabránit podobným situacím i v českém prostředí.