Jeden z nejviditelnějších rozdílů mezi novými a staršími (zhruba do roku výroby 2006) vozy je systém, kterému většina uživatelů nemůže tak trochu přijít na jméno. Někdy pravda tak trochu dost. Přitom byl navržen proto, aby majitelům šetřil palivo, a tedy peníze. Přesto jej obvykle nemilují. Velmi jemně řečeno. Jak je to vůbec možné? Možná to bude tím, že ne všem vyhovuje tak zásadní zásah do plynulosti jízdy. Stejně jako mnozí tak nějak podvědomě cítí, že tento systém není vždy to nejlepší pro jejich automobil. Pojďme se na to každopádně podívat společně.

Ve městech a čekání v kolonách je výhoda neoddiskutovatelná

A pochopitelně, pokud již nyní tipujete, že to všechno „sedí“ na systém start-stop, uvedený v titulku, tipujete správně. Máloco dokáže vzbudit tolik rozporuplných reakcí, jako právě start-stop. Přitom speciálně ve městě, při popojíždění v kolonách a dlouhém čekání na zelenou, je jeho výhoda nezpochybnitelná. A asi bychom našli ty, kdož na něj nedají dopustit (neb jej mají ve voze, kde je mimořádně dobře propojený s ostatními komponenty), stejně jako ty, kdož jej nemilují (neb jejich vůz je na tom podobně).

iZdroj fotografie: Johntorcasio / Creative Commons / CC-BY-SA

A mnoho z nás celkem přesně vycítí, co jeho vozu škodí, nebo naopak prospívá. Přitom dva primární cíle celého systému – ekologie a úspora paliva – jsou neoddiskutovatelné. Jak například uvádí německý autoklub ADAC, hrubá úspora paliva je někde mezi 10 a 15 procenty. Přičemž pochopitelně jedním dechem dodává, že start-stop může pomoci k úspoře paliva zejména v městském provozu, protože krátké zastávky jsou zde přirozeně častější než na dlouhých cestách.

Je 10 až 15 % moc, nebo málo? Jak se to vezme. Podívejme se na to v číslech: Podle statistik ADAC najede každé auto zhruba 12 500 kilometrů ročně. Průměrná spotřeba všech aut na německých silnicích je 6,8 litru (nafta) nebo 7,7 litru (benzín). Dieselový vůz tak ročně spálí asi 850 litrů paliva. U zážehového motoru je to kolem 960 litrů. Náklady pak činí: 1 480 eur (zhruba 37 000 korun) za naftu, 1 780 eur za benzín (zhruba 44 500 korun).

Úspora až 15 % paliva na jedné straně, větší namáhání komponentů na straně druhé

Díky úspoře paliva mezi 10 a 15 procenty dokáže start-stop ušetřit každý rok nižší třícifernou částku v eurech, neboli vyšší tisíce korun. Na druhou stranu, pokud není systém do automobilu zakomponován opravdu precizně a není schopen reagovat na všechny vnější okolnosti (teplota motoru/okolí, napětí baterie, klesání/stoupání apod.), může nemalou měrou přispět ke snížení životnosti těchto komponentů. Jejich výměna pak pochopitelně celou úsporu paliva celkem razantně „smaže“.

Výměna autodílu za pár stovek stačí k tomu, aby spotřeba paliva klesla. Proč tenhle recept opravdu funguje?

Jak vlastně funguje systém automatického start-stop? Na rozdíl od úplného vypnutí motoru systém start-stop udržuje aktivní napětí v palubní síti – a s ním i komfortní funkce, jako je vyhřívání sedadel, rádio nebo klimatizace. Systém se aktivuje pouze tehdy, když je přerušeno silové spojení mezi převodovkou a motorem (přenos hnací síly z motoru na převodovku). To znamená, že u manuálních převodovek musíte sepnout spojku a u automatických musíte brzdit.

Možná není od věci dát systému start-stop (alespoň někde) šanci

A i když systém mnozí z nás (ano, i já, přiznám se) s oblibou vypínáme, možná není od věci se zamyslet nad tím, jestli právě ten náš systém v našem automobilu je opravdu „škodlivý“. Nejednou jsem totiž zažil provedení, kde si konstruktéři dali záležet. A vše fungovalo harmonicky, téměř dokonale. V takovém případě zbytečně „vyhazujeme peníze z okna“, které zbytečně spálíme na křižovatkách a při čekání v kolonách. Jak to máte mimochodem u vašeho vozu – vypínáte start-stop, nebo jej využíváte? A proč? Napište mi do diskuse, děkuji!