Skoro by se chtělo říct – a je to tady. Po 42 letech končí jedna z největších legend československého automobilového průmyslu. Stroj, který přežil několik politických režimů, ekonomických krizí i technologických revolucí, teď definitivně opouští výrobní linky. Poslední kus pak zamířil do továrního muzea. A tímto krokem se současně uzavírá i jeden z velkých příběhů českého strojírenství. Redakce AutoŽivě krátce celý příběh zmapovala, pojďme se na něj nyní podívat společně.

Zrození ikony, možná tak trochu nečekané

Když v roce 1983 začala sériová výroba, byla Tatra 815 vnímána hlavně jako nástupce oblíbené Tatry 148. Očekávalo se, že půjde o modernější, výkonnější a univerzálnější náklaďák, který zvládne jak stavby, tak vojenské nasazení. Jenže tehdy asi nikdo netušil, že tato mašina vydrží ve výrobě víc než čtyři dekády a projede se snad všemi kouty světa – od sibiřských lesů přes africké pouště až po drsné tratě Rallye Dakar.

Tatra 815 totiž nebyla jen obyčejným pracovním strojem. Byla to síla, která se nebála žádného terénu. Díky unikátní koncepci podvozku s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami dokázala projet tam, kde jiní jen bezmocně hrabali. Ostatně, bylo to vidět i v extrémních podmínkách Dakaru, kde ve své kategorii české náklaďáky dlouhá léta kralovaly a dokázaly odolávat i násobně finančně silnější konkurenci, například ze strany Kamazu.

Modernizace? Ano, ale základy zůstaly stále stejné

Během let samozřejmě přišly různé modernizace. První velká změna nastala v 90. letech, kdy se objevila verze T815-2. Ta přinesla lepší kabinu, silnější motory a modernější technologie. Po ní následovaly další evoluce – Terrno 1 a nakonec Tatra Terra, která se vyráběla až do posledních dní. Základní filozofie navíc zůstávala stále stejná: vyrábět odolný a spolehlivý nákladní automobil, jenž zvládne extrémní podmínky.

Český modelář má zlaté ručičky. Jeho RC model Tatra 148 zabral 1 100 hodin práce. Od té skutečné byste ji nepoznali

Největší předností a devízou Tatry 815 se tak ve finále stala její univerzálnost. Sklápěče do všech možných stran, podvozková řešení od 4×4 přes 8×8 po speciály na letiště a nadměrné náklady, nesčetně vojenských verzí, sofistikované hasičské vozy, speciály na ropná pole stejně jako zamrzlé pláně Sibiře nebo Grónska. Byla k vidění na letištích, ve vojenských konvojích, při policejních operacích nebo těžbě rud. Neprozradím asi tajemství, když napíšu, že právě tato univerzálnost zajistila legendárnímu modelu tak dlouhou životnost.

Co bude dál? Tatra 830? Nebo?

I když se výroba Tatry 815 uzavřela, kopřivnická automobilka rozhodně nekončí. Naopak, po začlenění do CSG Group v posledních letech sází na modernější modely, které navazují na odkaz slavné „osmsetpatnáctky“. Nové generace vozů, jako Tatra Phoenix nebo Tatra Force, ukazují, že Tatra stále umí vyrábět odolné stroje pro ty nejnáročnější podmínky.

Tatra představila plány do budoucna. Ve hře je vodíkový pohon, hybrid a vzduchem chlazený motor

A co poslední vyrobený kus? Ten už nikdy nebude jezdit po silnicích – místo toho dostal čestné místo v továrním muzeu Tatry v Kopřivnici. Tam bude připomínat, že i když se časy mění, legendy zůstávají. A Tatra 815 rozhodně legendou již dávno je. Čili sbohem? Spíš na viděnou!

Galerie