Test Hyundai Ioniq 5: Elektrický klenot z budoucnosti napěchovaný celou řadou inovativních překvapení

Další vůz, který jsme si zapůjčili na nekompromisní testování ze skladových vozů společnosti AutoPalace, vypadá už na první pohled, jako by vypadl z nejnovějšího sci-fi filmu. To ovšem není žádné dehonestující konstatování, ten vůz je skutečně krásný. Je tak inovativní, futuristický a zvláštní, ale přitom si stále zachovává poměrně konvenční tvar karoserie. Jinak řečeno, není to žádná nesmyslně přetvarovaná anomálie. A právě to je mi na ultramoderním Hyundai Ioniq 5 velice sympatické. 

Krásný ze všech stran

Výrazně aerodynamický tvar, zajímavé prolisy v karoserii, neokoukaná maska, propracované LED světlomety a dynamické rysy – to jsou hlavní esa, se kterými vyrazil do hry o pozornost zákazníků Hyundai Ioniq 5. A nezapomeňme ještě na velká 20ti palcová kola s krásnými a dosti unikátními aerodynamickými disky. Ta sluší tomuto vozu přímo dokonale. O tom, jak úžasně poutá Ioniq 5 pozornost na silnici asi není třeba polemizovat. Je tak zajímavý a neokoukaný, že se za vozem otočí prakticky každý. 

Zajímavé je, jak se vůz povedl designérům prakticky ze všech úhlů pohledu. Tak třeba předek. Přední nizoučká maska Ioniqu 5 je tak jednoduchá a přitom zajímavá a navíc dává vyniknout úžasným LED světlometům, které vypadají jako šperky a obsahují 256 kubických pixelů. Nárazník je sportovně masivní, po stranách má slušivé žebrování, a výborně k nárazníku pasuje nepřehlédnutelný difuzor.

iZdroj fotografie: Míra Fořt pro AutoŽivě

Zmíněné žebrování dostalo prostor také na spodní části dveří a na bocích dobře koresponduje s neobvykle řešeným prolisem na dveřích, který šikmo přetíná přední i zadní dveře. Černé lišty kolem oken, horizontální linka v horní části dveří i zapuštěné kliky, které je nutné stisknutím vyklopit (ovšem jejich praktičnost je dosti diskutabilní, ze začátku jsem musel otevírat jednu kliku dvěma rukama), aby bylo možné dveře otevřít – to vše vypadá na bocích tohoto Ioniqu parádně. 

Nicméně v případě tohoto auta se mi asi nejvíce zamlouvá jeho záď. Nad oknem pátých dveří sedí nepřehlédnutelný spojler, krásný zadní světlomet v zásadě protíná celou záď a vysoký nárazník přikrášlený opět po stranách žebrováním, tak ten se mi líbí moc. Záď tohoto Hyundaie je futuristická, má sportovní rysy a je radost se na ni dívat. Ale ne jen na ni. Několikrát jsem si v průběhu testování vůz obešel kolem dokola a kochal se jejími designovými nuancemi.

Velkým fenoménem je na tomto autě i střecha. Najdete na ní totiž solární panely, které kumulují energii ze slunečního světla, aby jí poslaly do startovací baterie. Dalo by se říci, že je to taková „udržovačka“ baterie.  

Kosmický a super světlý interiér

Interiér Hyundai Ioniq 5 je rovněž hodně specifický a dokonce snad ještě kosmičtější než exteriér a vévodí mu takový čistý, ale také krásný minimalismus. Všechno uvnitř vozu spolu až neuvěřitelně ladí, nic neruší, nepřebývá. První, co vás po nasednutí do tohoto vozu zaujme, je v každém případě ten dvojitý displej (jeden ala kaplička pod volantem ovladatelný na volantu, druhý centrální dotykový). Oba mají stejný formát 12,25 palce, což je dosti neobvyklé, ale rozhodně účelné. Oba mají krásnou, jemnou a přehlednou grafiku, která do vozu tohoto typu prostě patří. Jen ve velmi málo vozech jsem tak dobrou grafiku registroval. 

iZdroj fotografie: Míra Fořt

Samotný masiv palubní desky je konstruovaný z kvalitních měkčených plastů, má jednoduché oblé tvary a snad jediný prvek, který mě zde trochu zklamal, je kaslík před spolujezdcem. On je dosti originální tím, že se jedná v podstatě o šuplík, tzn. není klasicky výklopný, ale je bohužel vyrobený z lacinějšího plastu, což je znát při každém jeho vysunutí. Má slušně velký formát, ostatně jako všechny odkládací plochy v tomto voze. Rozhodně jsem během jeho testování neřešil, co se mi kam vejde a zda to nebude na těsno. Zvláště na delší trasy je komplexně vzato prostor v Hyundai Ioniq 5 báječně dimenzovaný. 

Konzole nekonzole

Místa v oblasti ramen, hlavy i kolen je přehršel, a když už mluvíme o kolenech na předních sedačkách, tak v tomto případě jsem byl hodně mile překvapený. Do pravého řidičova kolene nemá co tlačit. Středová konzole totiž vůbec nesahá až k palubní desce, jak jsem byl dosud zvyklý u jiných vozů. Konzole je podstatně kratší, ale navíc posuvná cca o 15 cm, takže je možné si ji situovat podle potřeby.

Bohužel jsem v jeden moment objevil jistý nedostatek tohoto řešení, a to když jsem před sedadlo spolujezdce postavil jako obvykle tašku s notebookem. V prudší zatáčce mi taška začala cestovat k mým nohám a musel jsem zastavit, abych ji dal raději k zadním sedačkám. Může to být ovšem můj subjektivní problém, který třeba jiní řidiči vůbec se zavazadly v kokpitu neřeší. Holt na zavazadla je prostě určený zavazadelník. 

Kde je logo značky na volantu?

Ale rychle zpět k palubce, na které sedí – ano, samozřejmě, že volant, ale tenhle je neobvyklý, zajímavý a velmi pohledný. Má středně velký formát, je v rukou pohodlný, sedí na dvou ramenech a jeho spodní zploštění je naštěstí jen drobné. Pracuje se s ním opravdu dobře, tím spíš, že je velmi ale opravdu velmi citlivý. Hodně mě překvapilo, že na něm nevidím znak Hyundai, ale od toho se designéři rozhodli v interiéru prostě distancovat a namísto něj použít symbol pixelů – čtverečků. A ono je to vlastně báječně líbivé řešení. 

iZdroj fotografie: Míra Fořt pro AutoŽivě

Na multifunkční tlačítka volantu mám také jen slova chvály. Vypadají velmi prémiově, mají báječnou odezvu a ani při první jízdě s Ioniq 5 jsem se v nich neztrácel. Ovšem kromě klasických ovladačů tu nacházím ještě jeden, a to dosti zásadní – totiž tlačítkový volič jízdních režimů. Toto řešení je z mého pohledu maximálně vyhovující a navíc v rámci volantu až sportovně slušivé.   

Otočný řadič a špičkové odhlučnění

Co nesmím v sektoru volantu zapomenout zmínit, to je otočný řadič automatické převodovky (umístěný vpravo dole za volantem). Samozřejmě, že mi chvíli trvalo, než jsem si na něj zvykl, ale skutečně jen chvíli. Tohle řešení mě ve finále baví, řazení s tímto ovladačem je snadné. 

Jinak na palubce sedí ještě ovládací segment klimatizace, který je dotykový. Klimatizace opět bez výtek, ovládá se i pracuji bezvadně. V jejím sektoru nacházím také startovací tlačítko a lištu elementárních tlačítek pro vstup do infotainmentu plus otočný ovladač hlasitosti sound systému. A mimochodem skvělého sound systému značky Bose, který hraje doslova úžasně. Užít si v klidu oblíbenou hudbu není v Ioniq 5 problém, vůz je totiž skvěle odhlučněný – mimo jiné i díky vysoce aerodynamickému tvaru karosérie. 

Sedadla s relaxačním zlepšovákem

A teď se pěkně posadíme. Proč pěkně? No protože mi už při nasedání udělá sedadlo řidiče místo, aby bylo moje nastupování pohodlné. A navíc jsou sedačky v tomto voze velmi pohodlné a krásné zároveň. Mají výborný tvar, velmi slušné boční vedení a jsou celokožené. Kůže smetanové barvy je perforovaná a sedačky jsou vyhřívané, a to sakra rychle vyhřívané. Po necelé minutě jízdy už si užívám její vytápění. Holt elektrický vůz. 

A nebyl by to Ioniq 5, aby neměl na předních sedačkách nějakou tu netradiční vychytávku. A všimnete si jí hned při prvním nastupování. Vespod na jejich předku je takový pěkný bulíček. Co že to je? Ano, patrně hádáte správně, je to podnožník. Tento vůz se pyšní tím, že je vhodný i k odpočinku, k relaxaci. Takže na své dlouhé cestě zastavím na odpočivadle, sklopím si sedačku, nastavím si podnožník a tradá, mohu si chvíli schrupnout, abych nabral síly na zbytek cesty. Šikovné a skutečně pohodlné řešení, ačkoli si dovedu představit, kolik z vás teď zvedá oči v sloup, že by tuto možnost využila v průběhu užívání vozu asi minimálně. Mně se tento zlepšováček líbí. 

iZdroj fotografie: Míra Fořt

A co se mi ještě líbí, to jsou tlačítka na boku sedačky předního spolujezdce, díky kterým se dá sedačka snadno posouvat a naklápět jak z pozice řidiče, tak ze zadní části kokpitu vozu. Úžasně praktická vychytávka, kterou bych instaloval do každého vozu elektronicky polohovatelnými předními sedadly. 

Neviditelné madlo dveří

Co mě v interiéru ještě zaujalo, to je velmi pěkné a variabilní ambientní osvětlení, bohatá zásoba USB vstupů v přední i zadní části vozu a nakonec i řešení vnitřní strany dveří. Jejich horní část tvoří kvalitně prošívaná kůže, spodní klasický plast a mezi těmito dvěma plochami je ještě designová lišta s motivem pixelů. Pokud při pohledu na dveře přemýšlíte, za co byste je zavřeli, pak tu máme k dispozici madlo, které je na fotce téměř neviditelné.

Za područkou je na dveřích totiž prostor, za které se dají dveře zevnitř uchopit a přibouchnout. Dobrovolně, ale s úsměvem na rtu se přiznávám, že mi trvalo asi 5 vteřin, než jsem před první jízdou tuto možnost objevil. Jinak klika pro otevření dveře je hliníková a má příjemně neobvyklý tvar. 

550 litrů ve dvou kufrech

No, a abychom dotáhli interiér vozu zcela dokonce, zaměříme se nyní ještě na jeho zavazadelník. Respektive na zavazadelníky dva, protože tu máme plně elektrický vůz, který si může dovolit nabídnout prostor pro zavazadla nejen za pátými dveřmi, ale také pod haubnou. Za zadními pátými dveřmi je k dispozici objem 527 litrů (1 587 l při sklopených zadních sedačkách), prostor je výborně přístupný a formátově je dosti široký, ale spíše nižší. Objem je výborně dostačující i pro větší nákupy, nebo třeba cesty na kratší dovolenou, ale co mě zde zatraceně zlobí, to je koncept zakrývací roletky. 

iZdroj fotografie: Míra Fořt

Ta totiž trpí jistým nepraktickým nedostatkem. Když je stažená (rovná se zavazadelník je odkrytý), trčí její lem dopředu. Když chci větší zavazadlo dotlačit až na doraz k sedačkám, musím ho jednou rukou zvednout, aby zavazadlu nepřekážel. Páté dveře vozu se otevírají pomocí klíčku od vozu – škoda, že ne také pohybem nohy, což je úžasně praktické, tedy pokud je tento způsob otevírání technologicky dobře zvládnutý. 

Druhý prostor pro zavazadla není podle mého očekávání žádný gigant. Pod haubnou je k mání 24 litrů, kam se tak akorát vejdou třeba dobíjecí kabely od vozu. Anebo malý turistický batůžek. Každopádně v součtu s objemem zadního zavazadelníku tu máme k využití téměř 550 litrů prostoru pro náklad zavazadel, což není špatná hodnota v rámci malého SUV. 

Velice precizní jízda

A víte co? Konečně si sedněme za volant a vůz nastartujme. Stejně jako otevírání vozu, tak i jeho startování je bezklíčové. Grafika vozu nás přivítá na palubě a kosmická jízda může začít. Kosmická pravda v reálu není, nikam se nepoletí, ale precizní, nebo velice prémiovou bychom jízdu v tomto voze nazvat mohli.   

Náš Hyundai Ioniq 5 s pohonem všech čtyř kol pohání synchronní elektrická motorizace s permanentním magnetem, díky které vůz dosahuje výkonu 225 kW a přímo vynikajícího zrychlení 5,2 vteřiny z 0 na 100 km/h. Maximální točivý moment má v tomto případě také velice zajímavou hodnotu, a to konkrétně 650 Nm. Je naprosto evidentní, že Ioniq 5 bude na silnici slušná „střela“, a také že ano.

Tohle auto jezdí skvěle. Rychle, dynamicky a přitom tak čistě a sebejistě. Reakce motoru na sešlápnutí plynu je okamžitá, brzdy pracují úžasně efektivně a vůz v zatáčkách drží jako přilepený. Pohon 4×4 je v tomto případě vynikající volba. Volant má přepychovou citlivost, takže z celkového pohledu je řízení až nečekaně přesné. Brzdový i plynový pedál jsou měkoučké, žádný odpor od nich nečekejte. 

iZdroj fotografie: Míra Fořt

Co mě velice překvapilo, tak to je podvozek tohoto automobilu. Čekal jsem adekvátně 20ti palcovým kolům, že bude výrazně tvrdý, ale vlastně takový vůbec není. Je rozhodně sympaticky tuhý, ale přitom zajímavě komfortní. Podvozek dokonale vyvažuje sportovní kompaktnost s pohodlností.

3 režimy a 320 km

Vůz nabízí tři jízdní režimy, mezi kterými jsou velmi výrazné rozdíly (především z pohledu zrychlení a logicky i spotřeby). Máme tu k dispozici režim Eco, Normal a Sport, z nichž mi v průběhu testování vyhovoval nejvíce Normal (kompromis mezi slušnou akcelerací a spotřebou). Sport je ovšem bez diskuze nejzábavnější. 

Dojezd tohoto vozu byl v reálu 320 km namísto 430 km, jak uvádí výrobce. Ale nemohu říci, že bych s realitou nebyl spokojený. Tím spíše, že jsem zvyklý dobíjet elektromobily z domácí zásuvky u domu. V případě tohoto vozu jsem byl schopný takto nabíjet 4 km za hodinu. To není žádná super rychlost, ale pro moji potřebu, kdy denně najezdím běžně cesty do 40 km, mi efekt z celonočního nabíjení naprosto stačí. Víčko zásuvky se otevírá pomocí klíčku od vozu a pod zásuvkou je umístěný světelný indikátor nabíjení.   

Pokud by vás zajímalo, jak rychle je možné vůz nabít z elektrostanice, pak je samozřejmě důležité vzít v potaz, o jakou DC stanici se bude jednat. Pokud bychom nabíjeli na stanici s 50 kW, nabije se akumulátor našeho Hyundaie z 10 na 80 % za 56 minut. Pokud by se ovšem jednalo o stanici s 350 kW, dokázali bychom vůz nabít z 10 na 80 % za pouhých 18 minut. 

Perfektní jízdní asistenti

Hodně se mi líbí jízdní asistenti aplikovaní na Hyundai Ioniq 5. Hlídání jízdních pruhů nejen, že na vás „křičí“, když jste během jízdy v tomto ohledu nepozorní, ale navíc vás nekompromisně vrací do pruhu, kam vůz patří. Také hlídání mrtvých úhlů a vozů, které byste mohli při couvání za vaší zádí ohrozit, je zde vyřešeno naprosto fenomenálně. O veškerých rizicích víte za prvé včas a za druhé vás Ioniq 5 do takových rizik prostě nenechá vjet. Paráda! Mezi bezpečností prvky si dovoluji zařadit i head up displej, který tu má báječně přehledné a maximálně srozumitelné zobrazení. A byl bych moc nemile překvapený, kdybych ho ve voze tohoto futuristického typu nenašel. 

Závěr z testování

Tohle je vážně vůz budoucnosti. Má krásný design z vnějšího i vnitřního pohledu a je vidět, jak hodně se jeho tvůrci zaměřili při jeho konstruování na posádku a především řidiče. Nic, ale absolutně nic zásadního mi tu nechybí. Naopak, nacházím zde prvky, které mě ještě před pár týdny ani nenapadly, že by je mohl vůz obsahovat. Dlouho mě žádné testování tolik nepřivádělo v údiv v pozitivním slova smyslu. 

iZdroj fotografie: Míra Fořt

Každopádně si myslím, že Hyundai Ioniq 5 osloví především ženy. Tohle auto je takový krásný hypermoderní pokojíček, který navíc úžasně precizně a dokonce i rychle jezdí. Jako druhý vůz do naší domácnosti bych si Hyundai Ioniq 5 dokázal naprosto reálně představit. Vůbec se mi ho totiž nechtělo vracet. Děkuji společnosti AutoPalace, že mi tento nový skvost zapůjčila ze své nabídky skladových vozů a těším se na testování dalšího zajímavého kousku.

Testovaný Hyundai Ioniq 5 přehledně: 

Galerie