Jak snížit nehodovost na českých silnicích? Už od začátku učit řidiče, ovšem testy v autoškolách to nezvládnou.
Připraví autoškola začínajícího řidiče na reálný provoz? Ne, nepřipraví. Zkušenost je taková, že absolvování autoškoly zajistí to, že žadatel získá řidičské oprávnění, tedy pokud zvládne všechny potřebné zákonné úkony. Ale realita všedního dne je jiná, krutá, náročná. A řidiče připraví jen každodenní praxe, soustředění a opatrné ježdění. To je špatné, zejména pokud každý rok přibydou desítky tisíc nových řidičů. O řidičské oprávnění totiž žádá ročně asi 120 tisíc zájemců. Obrat „ode dneška“ je třeba chápat v kontextu, kdy čtete tento článek.
Čím víc otázek, tím vyšší bezpečnost? Je to nesmysl
Nicméně od 10. března 2024 čeká na nové adepty při skládání závěrečné teoretické zkoušky v autoškole 45 nových otázek. „Rizikové situace, novinky od 1. ledna 2024, bezpečná vzdálenost mezi vozidly i jízda v jízdních pruzích a připojování se. To jsou témata pro nové otázky v autoškolách, se kterými se uchazeči o řidičské oprávnění budou setkávat již od března letošního roku. Zaměřili jsme se na oblast aktuálních legislativních změn a témata, ve kterých se chybuje,“ říká Milan Janda z Ministerstva dopravy.
„Nedodržení bezpečného odstupu je jednou z častých příčin nebezpečných situací na silnicích. Proto jsme společně chtěli, aby se v nových otázkách objevily i ty nejdůležitější změny od Nového roku. A mezi ně právě patří i upravená značka ukazující řidičům, jak si tuto bezpečnou vzdálenost mezi vozidly správně udržet,“ říká jeden z tvůrců nových otázek Pavel Fiala z Policie ČR. Proč nové otázky? Samozřejmě modernizace souboru otázek má určitou logiku. Tak, jak se vyvíjí společnost a technologie, vyvíjí se i dopravní systém.
Objevují se třeba elektrická auta, mizí naopak koňské povozy. A podobně. Nicméně pětačtyřicet nových otázek má zajistit, aby noví řidiči nedělali chyby spojené s bezpečností. A to je absolutní hloupost. Teorie nikoho nepřipraví, to by zvládla jen praxe. Třeba z nějakého výcvikového střediska, kurzu, z tréninkového polygonu. Pouze jízda jako taková naučí řidiče, jak ovládat auto, jak vnímat rychlost a vzdálenost.
Modernizace systému ano, ale ne s argumentem bezpečnosti
Medik, který projde teoretickým testem, také nebude hned chirurgem, který při náročné operaci zvládne vše a bez problémů. Jak nové otázky vypadají? Jde o dvě sady, pětatřicet nových otázek je statických, deset dynamických. Dynamické otázky disponují krátkými videosekvencemi a vycházejí z projektu „Hazard Perception“. V tom jde o vnímání rizik. Je to směr, kterým se moderní země ubírají při vzdělávání řidičů.
Argumentovat proti tomu lze například praxí finských řidičů na šotolině, sněhu a ledu. Otázky se věnují například rizikovému chování nebo průjezdům křižovatek. A jak to funguje? Nejprve je položena otázka, pak se přehraje video a následně může žadatel o řidičák zaškrtnout správnou odpověď z nabídnutých z variant. V tuto chvíli tedy kompletní set otázek obsahuje přes 1 000 testových dotazů. A nezůstane u tisícovky, podle oficiálních zpráv je cílem dostat se minimálně na 1 500.
A znovu se ptám proč? Jak to, že se někdo nabifluje teorii, zajistí, že při jízdě neudělá chybu? Naopak to může vyvářet falešný dojem jistoty. Nováček prošel testy, může si myslet, že je dobrým řidičem. A to není. Tento přístup není ideální. Lze jej chápat jako síto na žadatele, které oddělí ty, co to jen zkusí, a ty, kteří řidičák opravdu chtějí. Ale více a více otázek v teoretické rovině jako pokus o bezpečnější realitu je nesmysl.