Evropa se slepě hrne do náručí elektromobility, přestože to nedává smysl. Potvrzují to interní zdroje v největší automobilce.
Kde se vzala elektromobilita? Taky vám, podobně jako mně, přijde, že téma, které bylo najednou určené spíše do vývojových kanceláří a pro týmy, jež pracovaly kdesi v pozadí automobilek, je tady najednou jako spása veřejné mobility? Pamatuji si, jak před lety na nějaké prezentaci značky Škoda ukázali elektrickou Octavii. S tím, že je možné se svézt, vyzkoušet ji, ale s vysvětlením, že technologie zatím není připravená na sériovou výrobu.
Z pokusných aut se přes noc staly vozy, které mají být 100%?
Za mne to byl tehdy správný postoj a správný postup. Naopak horkou jehlou „ušil“ svůj elektromobil Peugeot. Model iOn byl zajímavý, stejně jako ta Octavia. Ale stejně jako ona měl dojezd asi tak na konec ulice, a že by se s ním dalo jezdit dál, bylo jen z říše inženýrských snů. Když jsem ho testoval, s plně nabitou baterií jsem jen přejel Prahu tam a zpět. Bez topení, bez rádia, s otevřenými okny. A to byla zima a venku mrzlo.
Chtít se zahřát, padal dojezd rychlostí blesku. Dnes jsou elektromobily už efektivnější, ale stále to není ono. Ale paradoxně automobilky tvrdí, že je to ta správná cesta. A pokud to neříkají napřímo, vyjadřují to tím, jak ruší nabídku spalovacích aut. A předhánějí se, která že to značka bude elektrická dřív. Je to nesmysl. Ale to zjistíme pozdě. Příliš pozdě. Nejsou ale všechny značky stejně hloupé a zaslepené. Výjimkou je třeba Toyota.
Nejprve si ujasněme označování a názvosloví. BEV je označení pro ryze bateriový elektromobil. PHEV je automobil se spalovacím motorem a doplňkovým elektrickým pohonem s možností nabíjení kabelem. Tedy takzvaný plug-in hybrid. HEV hybrid, který přednostně využívá spalovací motor, na elektřinu jezdí zpravidla při rozjezdu a pomalu, nelze nabíjet. Klasický hybrid. MHEV je auto se spalovacím motorem, které používá takzvaný startér-generátor.
Klasické hybridy fungují dekády, elektromobily nestíhají
Ten je schopný mírně snížit emise a spotřebu motoru. Přední japonská automobilka je známá svou opatrností vůči plně elektrickým bateriovým vozidlům (BEV). Navzdory tomu, že představila na 15 nových elektromobilů, zůstává skeptická ohledně jejich budoucnosti. Jak jsem na to přišel? Důvody této nedůvěry vycházejí z uniklého interního dokumentu, který odhaluje strategické obavy. Jedním z hlavních bodů je tzv. „Pravidlo 1:6:90“.
Toto pravidlo deklaruje, že materiály potřebné pro výrobu jednoho bateriového elektromobilu postačují k výrobě šesti plug-in hybridů a až devadesáti hybridních vozidel. Jestli to chápu správně, a já to chápu správně, tak z jednoho stejného „množství“ výrobních prostředků lze vyrobit buď devadesát aut, nebo jedno elektrické auto. Jedno, nebo devadesát. To je zásadní rozdíl. A také ukazatel, jak náročné elektromobily jsou na zdroje a výrobu.
Za jedny peníze jeden elektromobil, nebo devadesát hybridů
Toyota argumentuje, že hybridy díky svým nižším výrobním nákladům a vyšší efektivitě mohou výrazně přispět ke snížení emisí. Jak jinak, to je samozřejmé. Celkové snížení uhlíkových emisí z 90 hybridů během jejich životního cyklu převyšuje přínosy jednoho elektromobilu až 37násobně. Tato perspektiva však vyvolává nevoli, kritici se obávají, že tento přístup by mohl brzdit inovace v rychle se rozvíjejícím průmyslu elektromobilů.
Investice do elektrických aut se ukazuje jako nevýhodná
Já to vidím tak, že ti, co se vrhli na elektromobily a zavřeli si cestu ke spalovacím motorům, mají strach. Z toho, že by jim ujel vlak. Že investovali do špatného oboru. A že ti, co se stále drží spalovacích motorů v hybridech, zvolili úspěšnější trend. Toyota naopak tvrdí, že kombinace různých elektrifikovaných pohonů – BEV, PHEV (plug-in hybridy) a HEV (hybridy) – je nejrychlejším způsobem, jak snížit emise CO2 a vyřešit klimatické výzvy. Komu mám věřit? Největší automobilce na světě, nebo někomu, kdo začal před rokem dávat motory ze sekaček na šasi se čtyřmi koly.
Existuje několik cest, ne jen elektřina. Syntetika a hybridy
Automobilka také zdůrazňuje potřebu dalšího rozvoje infrastruktury pro nabíjení elektromobilů, aby bylo možné podpořit nárůst počtu plně elektrických vozidel. Současné náklady na výrobu a ceny BEV a PHEV jsou stále vysoké. A to představuje překážku pro většinu zákazníků. Toyota se zavázala poskytovat široký výběr vozidel poháněných elektrickým pohonem, aby každý z jejích klientů měl možnost snížit svůj uhlíkový dopad. Já to vidím jako dobrý přístup. Nicméně, skeptický postoj Toyoty vůči plně elektrickým vozidlům zůstává pevný.
To se odráží i ve strategii a plánování. Toyota také upozorňuje na řadu nesprávných procesů a trendů v odvětví. Na nezdravou strategickou závislost elektrického autoprůmyslu na Číně. A na potřebu výrazného nárůstu cen pro konečné spotřebitele. Za peníze, které dnes zaplatí zákazník za elektromobil, dříve mohl získat benzínový vůz vyšší třídy s lepší technologickou výbavou. To je jeden z dalších důvodů, proč Toyota preferuje hybridy před plně elektrickými auty.
Smysl prý davají klasické hybridy, Toyota prezentuje závěry
Pravidlo 1:6:90, které Toyota uplatňuje, je spíše poznatek poměru než dogmatické pravidlo. Říká, že surové materiály použité při výrobě jednoho bateriového elektromobilu odpovídají potřebám výroby šesti plug-in hybridů a devadesáti hybridů. Nic víc, nic míň. Je to podle mého názoru zásadní informace. Podporuje to argument, že hybridy mohou být efektivnějším řešením pro současné potřeby a regule v oblasti emisí a životního prostředí než elektřina. Zajímá mne, jestli tohle někdo kromě Toyoty vezme na zřetel.
Jsou elektromobily řešením?
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 25711
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 29447
