Jak to dopadne, když se citlivě zrenovuje třicet let starý Trabant, pod kapotu dostane vyladěný turbomotor z Audi a pohon všech kol od stejné značky? Naprosto skvěle.
Člověk nemusí být vyloženě pamětníkem, aby si při vyslovení jména „Trabant“ vybavil ono roztomilé vozítko z NDR, co jej při jízdě doprovázel nezaměnitelný zvuk dvoudobého motoru. A taky odér, linoucí se z výfuku a vzniklý spalováním směsi benzínu a oleje. Zkrátka tak trochu motocykl na čtyřech kolech, objem motoru 600 „kubíků“ a karoserie z Duroplastu. Soudruzi z NDR tady neudělali chybu, koroze neměla šanci. Čtěte dál, tohle vás pobaví.
Inspirace nejlepšími restomody
My jsme totiž našli malinko „vytuněného“ Trabanta. Jistý dobrý muž z Polska si pravděpodobně jednoho dne řekl, že 600 kubíků a dva válce není nic, co by dokázalo uspokojit jeho představu o přepravě z bodu A do bodu B. S tím nelze než souhlasit. Kdo z vás si náhodou pamatuje cestování s Trabantem dá mi za pravdu, že to byla kombinace jistého zoufalství s masochismem. Zejména v zimě. Trabant totiž netopil. Tady soudruzi z NDR chybu evidentně udělali.
A protože snaha o vylepšení původního dvoudobého motoru by byla podobným masochismem, jakým bylo samotné cestování v bakelitovém zázraku východoněmeckého strojírenství, první „letěl“ z vozu právě motor. Jako schopnou náhražkou se jevil čtyřválec 1,8T z Audi TT, který ve vyladěné podobě nabídnul nemalých 368 koní a 425 Nm. S ohledem na to, že samotné vozítko je možná lehčí než ten motor, daly se čekat vpravdě dynamické zážitky.
Pořadník na socialistický zázrak
A ty se také dostavily. Mezitím se ale pod kapotu nastěhoval i kompletní podvozek, převzatý pro změnu z Audi RS3. Samozřejmě Quattro. Troufnu si tvrdit, že o takovéto přestavbě vrcholně socialistického vozítka se jeho tvůrcům nesnilo ani v těch nejvíce revolučních a proletářských snech. Chápu, pracovali s tím, co bylo v té době v NDR dostupné. A toho věru moc nebylo. Přesto se na Trabanty zapisovalo do pořadníku a čekalo dlouhá léta. Uvěří tomu dnes ještě někdo?
Po pádu železné opony v roce 1989 jich nemálo zůstalo i u nás v Čechách, kde je nechali naši východoněmečtí přátelé. Pochopitelně, v tehdy ještě Západním Německu na ně čekalo Polo, trojkové BMW nebo Kadett, pokud zůstaneme u těch dostupnějších modelů „do začátku“. A s nimi se Trabant nemohl jakkoli poměřovat, to nebyla jiná liga, to byl jiný sport a jiný vesmír. Tehdy jste také Trabanta mohli dostat v podstatě zadarmo. Dnes? Připravte si šestimístnou sumu, pokud chcete opravdu zachovalý kousek.
Ani ten se však nepřiblíží tomu, co dokázal z původně lidového vozítka stvořit Artur Owsiany z Polska. Jeho „Quattro Trabi“ na BBS litých kolech a se skoro čtyřmi stovkami koní pod kapotou vzbuzuje oprávněný zájem a pozornost, kdekoli se objeví. A víc vztyčených palců, než jakékoli jiné vozidlo. I v Polácích tak evidentně zůstal kousek nostalgie po starých časech. Byť mají pod karosérií zcela soudobou „buržoazní kapitalistickou techniku“. A na semaforech nedají nikomu šanci.