I když sovětská armáda neměla vždy dokonalou pověst, pokud šlo o armádní techniku, v mnohém nabídla něco, co budí pozornost i nyní. Začalo to vozem GAZ-67B, který byl dědictvím po Rudé armádě, a pokračovalo novinkou s označením GAZ-69. A právě ta i po letech budí pozornost.
V celé řadě verzí
Unikátem vozu GAZ-69 bylo mimo jiné i to, že mohl existovat v celé řadě verzí. Nejenom jako klasický vůz do terénu, ale mohl být doplněn třeba i různými protitankovými a dalšími odpalovacími systémy. V armádě měl přezdívku „Koza“ nebo „Bobik“ a jeho uplatnění bylo opravdu všestranné. A nejenom v rámci armády, jelikož v říjnu 1947 byla dokonce představena i verze, která byla civilní, primárně určená pro zemědělství. A pokračovalo to dále, třeba prototypy GAZ-69-76, které byly charakteristické svým celokovovým tělem.
Už chybělo jenom kousek k tomu, aby se auto stalo samozřejmou součástí armády. A to se povedlo v roce 1951, kdy se uskutečnily důležité testy, a záběry z nich viděl i Stalin. Ten tak výrazně přispěl k tomu, že se auto začalo aktivněji využívat a bylo samozřejmou součástí armády. Auto bylo oficiálně představeno o 2 roky později, na vojenské přehlídce.
Výroba od roku 1953
Psal se podzim roku 1953, kdy se vozidlo GAZ-69 začalo malosériově vyrábět. Charakteristikou byly zesílené nosníky, ale i motor s výkonem 52 koní a třístupňovou převodovkou. Uvnitř byla k dispozici dvě přední sedadla a vzadu dvě zadní podélné lavice, díky čemuž se dalo vozem přepravit až 9 lidí. Kromě toho bylo možné přepravovat břemena až o nosnosti 500 kg.
Ve výrobě se i nadále pokračovalo, jenom s tím rozdílem, že v roce 1955 byla převedena na Ulyanovský automobilový závod. Ten v 60. letech přišel s modifikovanou verzí GAZ-69M, která měla motor s označením M-21G a výkonem 65 koní. Tento motor byl použit z vozu UAZ-540. Dále se objevovaly i verze 69E a také 69ME. Vše došlo až do období let 1969 – 1972, kdy se objevila další inovovaná řada GAZ-69-68, s motorem M-21V a tentokrát výkonem 70 koní. I tento motor se bral z vozů UAZ-452.
Široké možnosti využití
Díky parametrům vozu GAZ-69, ale i díky mnoha verzím a postupnému vývoji našly vozy GAZ-69 v armádě řadu využití. Sloužily v signálních jednotkách, byla využívána jako štábní vozidla, dopravní prostředky pro velitele, používala se pro kurýrní komunikaci a také byla samozřejmou součástí různých přehlídek. Též mohla být využita k přepravě břemen až o váze 800 kilogramů, stejně jako mohla být využita i na přepravu raněných, což umožnila modifikace umožňující instalaci nosítek.
GAZ-69 se však využíval také v Československu, kde byly na vůz namontovány prvky protivzdušné obrany a tak bylo možné další zajímavé využití. V NDR byla zase zvolena cesta s instalací kulometů, což opět posunulo možnosti tohoto vozu na další úroveň. A možnosti daných variabilit se pozitivně podepsaly na rozšíření vozu, ale i jeho celkové oblibě v armádě.