Armády často vynikají zcela unikátními dopravními prostředky a výjimečnou technikou. Nemusí to být jenom vylepšená vozidla, která vycházejí často ze sériových verzí. A nemusí to být jenom tanky. Mohou to být i zcela výjimečné kusy armádní techniky, což jasně dokazuje tento MAZ-543. O co jde? O dopravní prostředek, pojízdné velitelství, ale zároveň také o unikátní mobilní bunkr.
Na povrchu, i pod ním
Na první pohled je vidět, že toto osmikolové monstrum není úplně běžnou armádní technikou. Nebylo původně určené pro běžné vojáky, ale pro velitele. Ti odtud nejenom vydávali rozkazy, ale mohli zde být také v bezpečí před válečným ohrožením. Nejenom proto, že v tomto mobilním velitelství se mohli přepravit na bezpečnější místo. Oni se také mohli schovat pod zem.
Tento MAZ-543 totiž mohl být kompletně zahrabán a ukryt pod zem. Přesto v něm byl dlouhodobě k dispozici kyslík, stejně jako světlo. A díky systému periskopů bylo možné jednoduše z úkrytu pozorovat, co se kolem děje. Dalo by se říci, že vůz fungoval jako ponorka, ale nemířil pod vodu, nýbrž pod zem.
Unikátní konstrukce
Tento unikátní mobilní armádní bunkr měl užitnou plochu 26 čtverečných metrů. Dohromady dokázal pojmout 10 lidí. Případné jeho pohřbení pod zem, téměř po střechu, mohlo být hotové asi za 30 minut. Důležitou součástí byl samozřejmě systém baterií, díky kterému bylo možné využívat v případě zákopu elektrickou energii. Přesto nebyl MAZ-543 vybaven žádnými unikátními moderními technologiemi.
V případě pohybu po terénu bylo třeba počítat s jeho celkem vysokou spotřebou, jelikož na sto ujetých kilometrů si pojízdný bunkr vzhledem ke své velikosti a váze dokázal vzít 88 litrů nafty. A výbava uvnitř? Byla spíše skromnější, jako v klasickém mobilním velitelství. Žádné velké pohodlí pro velitele a další osoby tu skutečně k dispozici nebylo. Základem byly stoly, židle a lampy.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6539
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6861
