Důsledky některých rozhodnutí se mohou nakonec ukázat ve zcela opačném světle, než jak bylo původně zamýšleno. Omezování spalovacích motorů by mohlo být dobrým příkladem.
Že by nás všechny do jednoho, včetně ještě nenarozených kojenců a již zemřelých seniorů, viděla naše „matička“ Evropská unie nejradši v elektromobilech, o tom asi není diskuse. Nabíječky na Tesly jsou v unijních budovách zřejmě i na toaletách a kdo ráno v kanceláři nebo na poradě nezahlásí dojezd, který mu ukazuje jeho auto, ten jako by nebyl. Ale vážně. Bezprecedentní snaha o rychlé „přepnutí“ celé Evropy na elektropohon by paradoxně mohla být ekologickým problémem. Pojďme se na to podívat společně.
Kombinace Euro 7 a konce spalovacích motorů je smrtelná
Plány Evropské komise totiž zahrnují ještě dva klíčové zlomy na cestě k vysněné plné elektrifikaci: tím prvním je nová norma Euro 7 s plánovaným vstupem v platnost v roce 2025. Tím druhým je pak chystaný zákaz spalovacích motorů o deset let později. Možná ne náhodou je jejich umístění na časové ose zvoleno tak, že speciálně norma Euro 7 (navíc v dnešní, technicky extrémně náročné podobě) v podstatě nedává smysl. Bude se vám chtít investovat miliony a miliony euro do něčeho, co stejně za pár let „odepíšete“? Těžko.
Netušíme, a asi ani nikdo jiný, zda-li tak těsná blízkost obou termínů je klasický „unijní šlendrián“, nebo zda jde o ďábelsky promyšlenou strategii, jak výrobcům jejich spalovací motory pokud možno co nejvíce otrávit. A v podstatě je donutit přestat s jejich vývojem, rezignovat, inženýry na spalovací proces přesunout na jiná oddělení (a místo se vstřikovači je naučit pracovat s jističi a komutátory) a celé Evropě dát jasně najevo: „Spalováky končí. Smiřte se s tím. Navždy.“
Odtrženost úředníků začíná být absolutní
Problém však je to, že si úředníci z Bruselu neuvědomují některé souvislosti. A navíc jsou (alespoň někteří) zřejmě už tak odtrženi od běžného života běžných lidí, že jim nedochází určité konsekvence. Chápu. Třeba jste si ze dvou tří platů schopni koupit nové levné MG4. Nebo v podstatě ani nezaregistrujete splácení leasingu Tesly na svém účtě – pak se vám zelená budoucnost jeví jako zcela pochopitelná. A dost dobře nedokážete pochopit, jak funguje rodina z podprůměrného platu a se dvěma dětmi školou povinnými.
Sytý hladovému nevěří, říká staré přísloví. Optikou Bruselu (i států Beneluxu obecně) se střední a východní Evropa jeví jako velmi vzdálené „třetí země“, poměřováno alespoň ekonomickou realitou. Tato realita však mnohé domácnosti a majitele starších spalovacích aut dovede k jednomu: budou se snažit si svoje stará benzínová nebo dieselová auta udržet. Z jednoduchého důvodu: nová už si nekoupí a na elektro nebudou mít ani rozpočet, ani možnosti dobíjení, ani touhu po změně.
Vypadá to, že šéf výzkumu Toyoty ví, o čem mluví
Jinými slovy: Dotace a restrikce zaměřené na určité pohonné jednotky by mohly učinit elektromobily atraktivní pro zákazníky, kteří si to mohou dovolit, ale pro ostatní by to mohlo mít opačný efekt. Řekl to ve čtvrtek 18. května novinářům v Hirošimě Gill Pratt, hlavní vědecký pracovník Toyoty a generální ředitel Toyota Research Institute. „Omezení zdrojů nakonec skončí, ale po mnoho let nebudeme mít dostatek materiálu pro výrobu baterií a dalších řešení týkajících se pouze elektromobilů,“ dodal Pratt.
Finále? V Evropě budou jezdit auta s motory na úrovni let 2020–2023, tedy s posledními zlepšeními, než to výrobci „zabalili“. Ale také s úrovní 2000–2020. Emisní normy Euro 5 a Euro 6. Emisně si tedy nejenže nepolepšíme, ale dokonce ještě pohoršíme. Dochází to vůbec odpovědným činitelům v jejich bruselských sídlech? Vážně bychom o tom někdy pochybovali. Jak to vidíte vy? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!
Souhlasíte s tím, že celá snaha o ekologii může u automobilů nakonec dopadnout opačně?
Ojetiny
|
PŘEČTENÍ: 6654
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6567
