Benzín, nafta a plyn nejsou jedinými typy paliva, které lze spalovat. Vodík je alternativou, navíc s nulovými emisemi CO2.
Porsche je v mnoha ohledech pokroková automobilka. V době, kdy všichni šílí z elektrifikace a nutí zákazníkům elektrická auta, hledá německá automobilka alternativy. Přestože jde o značku, jež s elektrickými vozy vlastně začínala, Ferdinand Porsche totiž sestrojil jako svůj první vůz v roce 1898 stroj, který byl poháněn elektřinou. Automobilka Porsche má ve své nabídce Taycan, jenž je elektrický, přesto ale věří i v jiné cesty.
Elektřina nás nespasí, naopak svět automobilů zlikviduje
Například je zde syntetické palivo, které značka vyvíjí a jež by mohlo nahradit dosavadní pohonné hmoty. Zajímavým řešením je také spalovací motor na vodík. Nejde o koncepci takovou, jaká byla představena u jiných značek, tedy o výrobu elektřiny v palivových článcích za pomoci vodíku.
Porsche sestrojilo osmiválec, který umí spalovat vodík v klasickém režimu. Aby bylo jasno, tak výraz „sestrojilo“ není přesný, jedná se o virtuální studii, ne reálnou pohonnou jednotku. Ale simulace v digitálním světě jsou dnes na denním pořádku a nijak to nesnižuje význam celého počinu. Výchozím bodem pro aplikaci nového typu spalování byl digitální datový soubor, zdroj z analogového benzínového motoru.
Konstrukční komplikace lze překonat, cena je stejná
Ve srovnání s benzínovým motorem dosahuje vodíkový agregát nižší spotřeby paliva a nulových emisí CO2. Ovšem na druhé straně je technický problém s množstvím vzduchu, kterého je pro turba zapotřebí asi dvakrát více než u benzínové jednotky. Komplikace jsou také s nižší teplotou na výstupu, což omezuje zase plnohodnotné roztáčení turbodmychadel. Proto bylo použito namísto turbodmychadel elektrických kompresorů.
Nicméně pak došlo ke kombinaci kompresorů i turbodmychadla v několika fázích, respektive schématech přeplňování. Výsledkem byla simulace, která prezentovala vodíkový motor s výkonem 440 kW implementovaný do vozidla s vyšší provozní hmotností, simulovaným časem na Nordschleife pod 8 minut a 20 sekund.
Motor by se mohl vyrábět, ale zda bude, to je otázkou
Cena vodíkového motoru by mohla být podobná jako u agregátu benzinového. A to i přes konstrukční složitosti, protože cenu by snížila skutečnost, že není třeba řešit emise. Motor by se tedy dal koupit za srovnatelnou cenu s auty, která jsou na trhu už teď. Pokud by se vodíková pohonná jednotka dostala do výroby. Pravděpodobnost je zatím velmi malá.