Popojíždění ve městech v dlouhých kolonách není nic, co by kdokoli z nás miloval. Přitom stačí jen vědět, kdy můžete využít pruhy vyhrazené pro MHD. Těch možností je více.
Řidiči ve velkých městech se nezřídka setkávají s takzvanými „buspruhy“. Což jsou typicky přídavné pruhy na vozovce sloužící výhradně pro autobusy MHD, popřípadě pro taxi dopravu, vozidla IZS, případně i cyklisty. Ostatním motorovým vozidlům je do nich za normálních okolností vjezd zakázán. Jenže, jak už to se zákony bývá, paragrafy jsou klikaté a téměř vždy obsahují výjimku. Kdo ji zná a ví přesně, kdy ji může použít, vyhrává. Platí to pochopitelně i tady. Pojďme se na to podívat společně.
Osobně jsem navíc v „pražském dopravním pekle“ pár nepříjemných hodin života strávil. Respektive kdyby se to mělo sečíst, tak spíše týdnů. Speciálně popojíždění po „Legerovce” nahoru směrem na magistrálu jsem jeden čas absolvoval minimálně 5x do týdne a vždy jsem tak trochu záviděl cestujícím v tramvajích, které tam máte po levé ruce. Bylo vidět, jak dole nasednou a za chvilku jsou nahoře, zatímco já tam tu jedničku zařadím a znovu vyřadím minimálně 10x. Ano, automat bych tehdy uvítal.
Koleje ale pochopitelně nepřeložíte. Ale i když jste v zácpě, kde je pruh pro MHD, máte velmi vysokou šanci, že jej můžete použít. A nechovat se jako někteří řidiči, kteří slepě způsobují zácpu tím, že již na začátku autobusový pruh opouští, i když k tomu nemají důvod. Zákon totiž vymezuje hned několik případů, kdy i osobní vozidla můžou vyhrazený pruh využívat. Pojďme si některé z těchto případů ukázat. Mimochodem. Často stačí jen číst dodatkové tabulky pod značkami, které před každým pruhem jsou.
1. Zastavení a vyzvednutí cestujícího
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
§ 24 odst. 3 stanoví, že „řidič nesmí zastavit vozidlo na vyhrazeném jízdním pruhu pro veřejnou dopravu, pokud k tomu není povolení“. Tato výjimka se vztahuje na situace, kdy dopravní značení umožňuje krátkodobé zastavení (např. označení „Zastávka pro cestující“ nebo jiné specifické značky).
Pokud je na dané komunikaci tedy umístěna příslušná dopravní značka nebo dodatková tabulka, řidiči osobních vozidel mohou vjet do vyhrazeného pruhu pro autobusy za účelem krátkého zastavení nebo vyzvednutí cestujícího. Tento vjezd je však omezený časem a podmínkami uvedenými v dopravním značení.
2. Jízda za účelem odbočení
Zákon č. 361/2000 Sb., § 8 odst. 5
Podle tohoto ustanovení řidič „nesmí vstoupit do vyhrazeného pruhu pro autobusy, pokud neodbočuje na jinou komunikaci, přičemž je povinen dodržovat pravidla pro odbočování a dané dopravní značení“. Řidiči mohou vjet do autobusového pruhu, pokud odbočují na jinou silnici, a to pouze na nezbytně nutnou dobu.
Často vidím řidiče, zejména například na křižovatce u Slavie, kteří se do odbočovacího pruhu tlačí až na poslední chvíli. Nejen, že to zpomaluje všechny řidiče za nimi, ale ještě k tomu ani není pádný důvod, jelikož zákon v tomto ohledu mluví jasně.
3. Povolení pro ekologická vozidla
Zákon č. 361/2000 Sb., § 36a – Tento paragraf se zabývá podporou ekologických vozidel a možnostmi jejich využívání na veřejných komunikacích. Některá města mohou na základě tohoto ustanovení udělovat povolení pro ekologická vozidla využívat autobusové pruhy, pokud jsou označena speciálním dopravním značením. Jinými slovy, pro majitele elektromobilů (a někde i hybridů) se ekologický pohon jejich vozu může stát zajímavým bonusem v ucpané dopravě v centrech. Zde je nutné si samozřejmě dohledat buďto vyhlášku platnou v daném městě, nebo opět pozorně číst dopravní značení.
4. Vjezd do MHD pruhu za účelem vyhnutí se překážce
Zákon č. 361/2000 Sb., § 10 odst. 1
Tento paragraf se zaměřuje na pravidla pro vjezd do vyhrazeného pruhu v případě nevyhnutelné potřeby. Pokud je překážka na vozovce, je povoleno, aby řidič krátkodobě vjel do vyhrazeného pruhu pro autobusy za účelem jejího objetí nebo vyhnutí se nebezpečné situaci. Nezapomeňte zároveň, že z hlediska zákona se za překážku považuje i cyklista a pomalu jedoucí účastník provozu (například porouchané auto). Není proto třeba se bát na okamžik do vyhrazeného pruhu zajet a ulevit tak dopravní situaci.
5. Dopravní značení s povolením pro osobní auta
Zákon č. 361/2000 Sb., § 26 odst. 4
Tento paragraf umožňuje, aby na některých úsecích byly vyhrazené pruhy pro autobusy, ale pod podmínkou, že místní samosprávy mohou stanovit výjimky pro jiná vozidla (např. osobní automobily) v určitých časových obdobích. Toto povolení je specifikováno dopravním značením.
Dále toto téma rozvádí vyhláška č. 294/2015 Sb., § 3 – „Dopravní značení, které může povolit vjezd do autobusového pruhu v konkrétních obdobích (například noční provoz nebo nízký provoz), je uvedeno v této vyhlášce, která reguluje podmínky pro takové značení.“
A navíc. Velmi často bývají MHD pruhy s platností třeba i jen v dopravní špičce, tedy ráno mezi šestou a jedenáctou. To je podle zákona vždy uvedeno na dopravní značce oznamující začátek vymezeného pruhu. Na druhou stranu je na obranu řidičů nutno dodat, že ne vždy se dají veškeré dodatky na těchto značkách přečíst. Jejich umístění a stres v ranních zácpách nezřídka způsobí, že informace na nich umístěné se k adresátům jednoduše nedostanou.
Ve velkých městech je samozřejmě význam hromadné dopravy nezpochybnitelný. Jde o ekologický způsob dopravy osob a je nutné jej podporovat. Já sám jej velmi intenzivně využívám, v Praze například v drtivé většině. Inspiroval jsem se mj. filmem Ďáblův advokát s Al Pacinem a Keanu Reevesem v hlavních rolích. „Jezdi podzemkou, Kevine. Poznáš lidi. Jinak se ani nepřepravuji.“ Jako bych toho Al Pacina slyšel. Jenže. Je také potřeba řídit se u toho i selským rozumem.
Pokud potřebujete odbočit nebo udělat cokoliv z výše zmíněných situací, autobusovou dopravu to přece nijak nezpomalí, kdežto té osobní (a autům za vámi) to často může velmi citelně ulevit. Chápu, člověk se snaží nezavdat příčinu policii, aby konala. Někdy je ale strach zbytečný. Výjimek, kdy můžete pruh využít, je totiž opravdu nemálo.