Závěry spekulací, při nichž lidé zkoumali, zda výrobci automobilek v reklamách lžou o skutečné spotřebě paliva daného vozu, jsou opravdu pozoruhodné.
Existuje několik zajímavých studií, v nichž autoři zkoumají, zda výrobci automobilů uvádí nesprávné údaje o tom, kolik ve skutečnosti dané auto spotřebuje paliva. Výsledky jedné z analýz se například objevily na webových stránkách „Drivers‘ Choice“, avšak po internetu jich koluje rozhodně více. Hlavní záminkou je především fakt, že pokud je skutečné spalování vozu výrazně vyšší, než uvádí výrobce, musí automobilka zákazníkovi zaplatit odškodnění.
Americká studie webových stránek „Driver’s Choice“
V první fázi se na webových stránkách „Drivers‘ Choice“ jednalo o skutečnou spotřebu malých městských vozů. Zde byly výsledky v průměru podhodnoceny o neuvěřitelných 34 procent. Jeden z největších rozdílů se objevil u vozu Nissan Micra 0.9 DIG-T. Výrobcem udávané hodnoty spotřeby paliva ve městě, na silnici a v průměru byly na sto kilometrů 5,8, 3,9 a 4,6. Skutečné hodnoty však byly následující: 8,2, 5,5 a 6,9. Již ze začátku byl tedy zaznamenán očividný rozdíl.
Druhým segmentem byly kompaktní vozy, v nichž se rozdíl mezi skutečností a udávanou hodnotou zvýšil na průměrných 40 procent. Za zmínku stojí také například Prius Plug-In hybrid, u kterého výrobce udával průměrnou spotřebu 1,0. Nakonec se však ukázalo, že spotřebuje 4,3 litru. Objevilo se rovněž mnoho modelů, u nichž tento rozdíl přesahoval hranici dokonce 50 procent. Mezi nimi byl například Hyundai i30 1.6 CRDi. Další studie ale kupříkladu proběhly i v Evropě a námi blízkým zemích.
Evropská studie automotoklubu ADAC
Nejinak tomu bylo s nepravdivými hodnotami i v Evropě, zejména v sousedním Německu. Zde se totiž rovněž potvrdilo, že spoléhat se na oficiální informace o automobilu, zadané výrobcem, se vždy nevyplácí. Důkazem se stal průzkum automotoklubu ADAC, který otestoval spotřebu paliva několika vozů během skutečné jízdy. Objevilo se sice pár případů, kdy byla spotřeba nižší, ale zároveň se u některých vozů podhodnocené údaje lišily až o 84 procent.
Výsledky vycházely z hodnot, které členové klubu naměřili jak při jízdě v městském prostředí, tak mimo něj. Součástí studie bylo například i testování zrychlení nebo setrvání na určité rychlosti. V porovnání oproti spotřebě udávané výrobcem pak nejvíce neobstály hybridy, u nichž se hodnoty lišily v průměru o více než 25 procent. U naftových motorů byly poté hodnoty podhodnoceny o 14 procent, u benzínových vozidel to bylo o 10 procent a u LPG o 9 procent.