Připravovaný zákaz spalovacích motorů a sílící tlak ekologických lobby na ceny pohonných hmot způsobí, že se jízda na benzín či naftu stane pro občany nedostupným luxusem.
Že je dnešní „automobilová doba“ plná překvapení a nečekaných zvratů, jsme si již zřejmě všichni zvykli. Ambiciózní plány a proklamace spojené s koncem spalovacích motorů v roce 2035 a nástupem elektromobility berou pomalu, ale jistě za své v souvislosti s tím, jak se v celé nahotě ukázal nezájem o elektromobily, pokud tyto nebudou dotovány. A to ony nebudou. Náhle se návrat k benzínu a naftě nejeví tak nereálný, zejména v souvislosti s přehodnocením celého Green Dealu, ke kterému dojde v roce 2026. To žel není jediný problém. Pojďme se na to podívat společně.
Benzín i nafta se mohou opět vrátit k ceně 50 korun/litr
Extrémní zdražení během covidu znamenalo i tankování téměř za 50 korun za litr. Miliony řidičů prožily šok, ale ten opravdový nárůst nákladů na palivo skutečně přijde až za tři roky. Chřadnoucí elektromobilový průmysl si už teď mne ruce. Jak je to vlastně možné? Stačí se podívat do Německa. Tam od roku 2021 platí tzv. daň z CO2, která se musí platit i při tankování. Řidiči se v dobrém i ve zlém smířili s rostoucími cenami benzínu, a dokonce akceptovali výkyvy nad magickou dvoueurovou hranici (zhruba 50 korun).
Když federální vláda oznámila novou výši daně z CO2 na 45 eur (zhruba 1 125 korun) za tunu od 1. ledna 2024, uvedla v prohlášení: „Zvýšení daně pomáhá zacelit mezeru ve financování po rozhodnutí Spolkového ústavního soudu v listopadu 2023.“ Jenže. Daň měla původně vzrůst na 40 eur (zhruba 1 000 korun) za tunu. K zvýšení přispěly dva důvody. Na jedné straně, jak již bylo zmíněno, finanční potíže rozpočtu. Ty má nejen Německo, upřímně řečeno. A za druhé, kvůli krizi cen energií v roce 2023 se federální vláda rozhodla nezvyšovat ceny. A nyní to musela kompenzovat.
Opravdu je CO2 tak zásadní položkou v ceně paliva?
Otázkou ale zůstává, jak daň z CO2 ve skutečnosti ovlivňuje cenu paliva. Podle Asociace německých výzkumných center Hermanna von Helmholtze se uvolňuje kolem 2,37 kilogramu CO2 na litr benzínu spotřebovaného ve spalovacím motoru. U nafty je to 2,65 kilogramu CO2. Pokud použijeme výpočetní vzorec: emise v kilogramech vynásobené cenou za tunu dělenou 1 000 kilogramy, znamená to v současné době dodatečné zatížení ve výši téměř jedenáct centů na litr (zhruba 2,50 koruny) benzinu a dvanáct centů (zhruba 2,60 koruny) na litr nafty. Nemilé, ale stále zvládnutelné.
Uhlíková daň pravděpodobně poroste od roku 2027 mnohem rychleji
Strop daně z emisí CO2 však ještě nebyl dosažen. V již zmíněném oznámení z 1. ledna to dala německá vláda neomylně najevo: „Cena CO2 bude v příštích letech postupně růst. To bylo rozhodnuto už dávno a je to známo. To dává občanům čas přejít na klimaticky neutrální alternativy.“ Pojďme si to přeložit: „Budete mít čas si koupit elektromobil, ať se vám to líbí, nebo ne.“ Není to výslovně zmíněno, ale je to každému jasné: Cílem je učinit přechod na elektromobilitu atraktivní pro řidiče, podobně jako se učinil „příjemným“ přechod z olejového a plynového vytápění na tepelná čerpadla.
S elektromobily je však v současnosti trochu problém. A zda si lidé, kteří nepatří mezi vyšší příjmové skupiny a vydělávají o něco méně, mohou dovolit nové elektrické vozidlo, je přinejmenším otázkou.
EU bude i v budoucnu ignorovat podvody s emisemi elektromobilů
Lobby výrobců elektromobilů však může v klidu sedět a relaxovat, protože čas pracuje pro ně. Šroub nákladů na CO2 se stále otáčí, i když je již dlouho jasné, že údajný klimatický přínos elektromobilů je výrazně menší, než se slibovalo. To znamená, že nárůst nákladů nesou především řidiči spalovacích motorů, zatímco řidiči elektromobilů musí počítat pouze s rostoucími cenami elektřiny. Navíc EU nikdy nepřizná, jak to ve skutečnosti s elekromobily a jejich uhlíkovou stopou je. Vnímáte tu zvrácenost? A nespravedlivost?
Rozhodující změna v dani z CO2 přijde v roce 2027
Příští rok se daň za tunu CO2 zvedne na 55 eur. V roce 2026 dojde k opětovnému navýšení. Daň z CO2 by pak měla být definována formou dražby takzvaných CO2 certifikátů. Společnosti si mohou zakoupit emisní certifikáty, aby kompenzovaly své emise CO2. Pro rok 2026 by měl stále platit cenový koridor pro daň z CO2 ve výši 55 až 65 eur (zhruba 1 250 až 1 500 korun). Poté bude cena CO2 volně obchodovatelná na trhu, a je tedy definována nabídkou a poptávkou. Jinými slovy: od roku 2027 teprve pocítíme ve svých peněženkách, co to znamená Green Deal.
Spolkové ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu to na svých webových stránkách jasně uvádí: „Ústředními nástroji jsou národní a evropské obchodování s emisemi. Ty postupně zdražují emise CO2. Každý, kdo znečišťuje atmosféru skleníkovými plyny, platí cenu za každou tunu CO2 tím, že si na ni koupí certifikáty. Přibližně tři čtvrtiny všech evropských emisí CO2 budou v budoucnu zahrnuty do obchodování s emisemi – od roku 2027 také ty z vytápění a dopravy.“ Aha. Dvě slůvka: „A dopravy“. V nich je ukryto budoucí zdražení paliva. Pro nás všechny.
Obchodování s certifikáty výrazně zdražuje ceny pohonných hmot
Rozhodujícím faktorem pro tento umělý nárůst cen je revidovaný systém obchodování s emisemi pro dodávky paliv pro stavebnictví a silniční dopravu. V technickém žargonu: EU-ETS II (systém obchodování s emisemi II). Nabídka a poptávka určuje cenu. To znamená: Pokud bude certifikátů nedostatek, náklady prudce porostou. Dopad zvýšení daně z CO2 se mohl projevit první den letošního roku. Vzhledem k tomu, že daň z CO2 vzrostla o 15 eur (zhruba 375 korun), vzrostla i cena benzínu o čtyři až pět centů (zhruba 1,50 koruny) za litr. Pokud bude nedostatek certifikátů, cena pravděpodobně nezůstane na 15 eurech za tunu. Následky si každý umí představit nebo spočítat sám.
Politické strany se tomuto tématu před volbami do EU vyhýbají
Ačkoli lze scénář odložit o rok, pokud jsou ceny plynu a ropy velmi vysoké, nemění to základní plánování. V období před volbami do Evropského parlamentu ještě nejsou ceny pro rok 2027 stanoveny. Zejména dodavatelé plynu a komunální společnosti tlačí na specifikaci z důvodu plánování. Někteří odborníci už sepisují hororové scénáře a mluví o desetinásobném nárůstu emisí CO2. Aby se zabránilo tak obrovskému cenovému šoku, celkový počet certifikátů se má v roce 2027 zvýšit o 30 procent. Tyto jsou však dostupné na volném trhu.
„Klimatické peníze“ jako úleva zůstaly dosud jen na papíře
Papírově se počítá i s občany s nízkými příjmy, protože část příjmů z EU ETS II má být použita na „zmírnění sociálních potíží pro finančně slabší soukromé domácnosti, mikropodniky a účastníky silničního provozu a na boj proti mobilitní chudobě“ s tzv. klimatickými sociálními fondy. Je však třeba mít na paměti, že německá vláda se ve skutečnosti dohodla na „klimatických penězích“ v koaliční smlouvě, aby kompenzovala stále vyšší represivní klimatické daně, které jsou uvalovány na občany. Tyto peníze ale dodnes neexistují.
Vzbouří se obyvatelstvo proti stále vyšším klimatickým daním?
Bez ohledu na to, co si kdo představí pod pojmem „klimatické sociální fondy“ a „energetická a mobilitní chudoba“, musí se realizace tohoto projektu ukázat jako proveditelná. Vypadá to totiž zatím tak, že značná část populace si drahé palivo nebude moci dovolit. Mnozí jsou ale na svém autě závislí. Pokud náklady na palivo rostou, kupní síla klesá. Což je vývoj, který lidé obecně nevidí rádi. Jakékoli zbývající pochybnosti o záměru nově nastaveného obchodování s certifikáty však rozptýlí tisková zpráva Spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu ze dne 18. dubna 2023:
„Přibližně 85 procent všech evropských emisí CO2 bude vázáno na certifikáty nebo emisní práva v budoucnu. Jejich množství neustále klesá – v souladu s evropskými klimatickými cíli.“ Pojďme si to opět přeložit: Předpokládají tedy snížení skleníkových plynů do roku 2030 a úplnou neutralitu skleníkových plynů do roku 2050. Toho lze dosáhnout pouze drastickými opatřeními. A přesně to je v plánu. Otázkou nakonec zůstává, do jaké míry s tím bude souhlasit obyvatelstvo – nejen německé, ale i v dalších zemích EU.
Jak to vidíte vy? Zvládneme stále rostoucí ekologické daně, nebo se to stane do budoucna neúnosné? Dejte mi vědět do diskuse pod článkem, děkuji!