Na silnicích se můžeme krom klasických bílých setkat i s patníky jiných barev. Je dobré vědět, co znamenají, a rozhodně dřív, než se nás policista zeptá při kontrole.
Většina z nás má se slovem „patník“ spojený výlisek bílé barvy klasického tvaru, opatřený z jedné strany oranžovými odrazkami a sloužící pro orientaci a určení krajnice vozovky. Jenže co když narazíme na jejich „barevné příbuzné“? Navíc se může celkem snadno stát (speciálně u červené verze), že vás policie zastaví přesně v místech, kde právě červené patníky jsou. A jen trochu všetečný policista se zeptá na jejich význam. Pojďme se na to podívat společně, ať pak nejste překvapeni.
Patníky v barvách české trikolory
Shodou okolností jsou na českých silnicích k vidění tři barvy patníků (neboli sloupků). Sešlo se už náhodou, že jsou v barvách české (stejně jako francouzské nebo ruské) trikolory. Tedy bílé, modré a červené. Ty posledně jmenované spolu s bílými patří takříkajíc ke „stálicím“ českých silnic. Bílé sloupky jsou na krajnici tam, kde je potřeba vizuálně zdůraznit její okraj, nebo zkrátka všude, kde to správce komunikace uzná za vhodné. V horských oblastech s výskytem sněhu jsou pak doplněny o známé tyče, vysoké až 3 metry.
Červené sloupky a připojení účelové pozemní komunikace
Směrové sloupky červené barvy naproti tomu nejsou na pozemních komunikacích umístěny příliš často a mnozí řidiči neznají jejich přesný význam. Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, jejich význam a umístění popisuje v § 26, odst. 1 písm. m):
Směrový sloupek červené barvy
m) „Směrový sloupek“ (č. Z 11a až č. Z 11d); směrový sloupek č. Z 11a se užívá vlevo ve směru jízdy, směrový sloupek č. Z 11b se užívá vpravo ve směru jízdy; v místě připojení účelové pozemní komunikace lze užít směrové sloupky v barvě červené, směrový sloupek č. Z 11c se užívá vlevo ve směru jízdy a směrový sloupek č. Z 11d se užívá vpravo ve směru jízdy.
Jinými slovy, červené patníky se rozmisťují v místě připojení účelové pozemní komunikace. A slouží jako varování řidičům, že se v těchto místech mohou setkat s výjezdem pomalejší techniky nebo pracovních strojů. Které navíc, s ohledem na řešení připojení účelové komunikace, mohou být patrné až na poslední chvíli. Proto také ta výstražná červená barva, zcela odlišná od čehokoli, co je na českých silnicích jinak k vidění. A červené jsou pochopitelně i odrazky na sloupcích.
Účelová komunikace vs. definice křižovatky
Nicméně pro mnohé bude možná přínosná i informace, co to vlastně je „účelová komunikace“. Zákon ji definuje poměrně přesně takto:
Účelová komunikace
Účelová komunikace je definována v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v § 7.
Z komentáře k ustanovení § 7:
Účelovou komunikací může být polní nebo lesní cesta, tovární nádvoří a podobně. Účelové komunikace jako jediné mohou být veřejné a neveřejné. Veřejně přístupné jsou všechny účelové komunikace kromě těch, které se nacházejí v uzavřených prostorách. Uzavřenost takové komunikace může být faktická (plot, zeď), nebo pouze právní – označení tabulí.
K čemu ale vlastně slouží informace o připojení účelové komunikace? Mělo by to být přece zřejmé z označení křižovatky. V tomto případě však jde o vymezení pojmu „křižovatka“, které může v některých případech být podstatné. Nechme opět promluvit litery zákona:
Křižovatka a účelová pozemní komunikace
Zákon č. 361/2000 Sb., § 2 písm. w):
w) křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci.
Za křižovatky se nepovažují vyústění všech účelových komunikací, nejen polní nebo lesní cesty, na jiné pozemní komunikace. Základním problémem je, že účelová komunikace se, snad s výjimkou klasické lesní nebo polní cesty, zpravidla nepozná, pokud nejsou v místě připojení účelové pozemní komunikace užity směrové sloupky č. Z 11c a č. Z 11d v červené barvě .
Vjíždění na účelovou komunikaci
Zákon také poměrně přesně definuje, jak má vypadat samotné vjíždění z účelové komunikace na jinou komunikaci:
Vjíždění z účelové komunikace
Při vjíždění z účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci platí pravidlo obsažené v § 23 zákona o silničním provozu:
(1) Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.
Pojem „místo ležící mimo pozemní komunikaci“ není vymezen žádným právním předpisem. Lze tedy pouze dovozovat, že tímto místem může být např. pozemek, garáž, čerpací stanice, tovární, nádražní a letištní prostory, obratiště tramvají apod., jak bylo uváděno v § 2 bod 11 zrušené vyhlášky č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích.
Modré sloupky evokují přesně to, co mají evokovat: mráz a náledí
Zbývají modré sloupky. Ty jsou k vidění tam, kde hrozí zvýšený výskyt náledí, či se tam tvoří sněhové jazyky a další „zimní nebezpečí“. A dávají svou barvou řidičům jasně najevo, že je lepší sundat nohu z plynu, a naopak zvýšit opatrnost – protože to zkrátka může klouzat.
Znali jste význam barevných „patníků“ na silnicích?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 10849
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 13711
