Ne, opravdu jste správně na AutoŽivě.cz, nespletli jste se. Ani já jsem se nespletl, a jakkoli píšu dennodenně o autech, rád udělám výjimku a budu se v tomto článku věnovat světu velkých letadel. Přičemž pokud uvádím „velkých“, nemyslím tím Boeing 737 nebo Airbus A320, kterým jste minulé léto letěli na dovolenou do Egypta. Novinka, s níž vás nyní seznámím, je výrazně větší – a navíc uleví tisícům řidičů a výrazně zjednoduší jeden opravdu velký dopravní problém. Pojďme se na to podívat společně.

V nákladní přepravě jsou i jiné parametry než jenom cena

A velkým dokonce nemyslím ani Boeing 747, který i s jeho desetiletí známým přízviskem „Jumbo Jet“ není stále v tomto směru dost „jumbo“. I když to pochopitelně „kus pořádného letadla“ je a jeho přepravních kapacit využívají mnohé cargo společnosti po celém světě. Častěji tak možná uvidíte 747 s logem DHL nebo Lufthansa Cargo než 747 v osobním provedení. Neb jeho provoz se pro dopravu osob v porovnání s moderními, úspornými modely stal ekonomicky neúnosným.

iZdroj fotografie: Clem Tillier / Creative Commons / CC-BY-SA

Pro přepravu nákladů se však někdy ekonomické hledisko dostává na druhou kolej. Neb pokud zkrátka je šance něco naložit a relativně bez komplikací někam převézt vzduchem, tedy po většinu doby bez komplikací s ostatním provozem, stává se letecká cesta v zásadě tou jedinou možnou. Své by o tom mohli vyprávět výrobci velkých strojírenských celků, turbín nebo třeba „jen“ aktéři zasílání zdravotních potřeb v době pandemie covid-19.

Dieselový mamut pro nejtěžší náklady. Vojenský kolos pro převoz tanků na veřejných komunikacích

Své neocenitelné služby v té době prokázala flotila velkých transportních Antonovů An-124 Ruslan a An-225 Mrija. Ty rozvážely po celém světě tisíce tun zdravotního materiálu, především z Číny. Na jakékoli zdržení tehdy nebyl čas, šlo o životy. A i v Čechách máme myslím v živé paměti přílet Ruslanu An-124 na pardubické letiště s nákladem roušek a dalšího zdravotnického materiálu. Málokdy jsme asi byli z nějakého letadla nadšenější než právě v tu noc. Je to jen pár let zpátky, nezapomeňte.

Antonov An-225 Mrija již podruhé nevznikne

Úloha obřích letadel je zkrátka v některých oblastech podnikání i běžného života zcela nezastupitelná. O to větší byla ztráta na začátku války na Ukrajině. Bitva o letiště v ukrajinské Hostomeli totiž nakonec vedla i k totální zkáze tam „ukotveného“ Antonovu An-225 Mrija, do té doby největšího nákladního letounu na světě. Šestimotorový kolos budil obdiv na jakémkoli letišti na světě a byl využíván k přepravě těch nejobjemnějších a na transport nejkomplikovanějších konstrukčních celků.

Přeprava listů větrných elektráren je extrémní logistický rébus

Jedním z nich jsou přitom listy větrných elektráren, které již dnes dosahují délky 80 metrů, přičemž v plánu jsou listy o délce až 140 metrů. Přepravit podobný náklad po silnici vyžaduje často rok i více plánování. „Jen najít silniční mosty, pod které se můžete dostat, dopravní značky, domy, které jsou blízko sjezdů, jež možná bude nutné přesunout,“ popsal problémy pozemního přesunu Paul Hanna, viceprezident marketingu společnosti Radia. Dostat podobný náklad ze silnic by navíc ulevilo tisícovkám řidičů, kteří jsou každoročně těmito dopravními projekty na celém světě omezováni.

Kolos na přepravu jednoho jediného listu vrtule

Mimo jiné i proto je v plánu do roku 2030 postavit zcela nové letadlo, dlouhé skoro 108 m, které by přitom uneslo 12krát více než Boeing 747 – a bylo by dokonce delší než třeba stadion ve Wembley. Nákladový prostor WindRunneru je cirka 7krát větší než nákladový prostor zničeného Antonova. Nicméně lopatky vrtulí jsou tak obrovské, že nákladní kolos, citelně větší než největší vojenská letadla na světě, může vždy nést jen jednu. Jak již bylo zmíněno, současná průměrná velikost listů větrných turbín je kolem 80 m. 

Radia WindRuner, jak se nové letadlo jmenuje, by mohlo mít v budoucnu více funkcí – včetně účasti na vojenských operacích. To zahrnuje například možnost přepravovat stíhačky F-16. Ty by navíc ani nebylo nutné předem demontovat. Nákladní proudové letadlo by se dalo využít i v ropném a plynárenském průmyslu. „Současně je velmi silnou motivací snížení množství CO2 až o 30 % oproti dnešním nákladním letadlům,“ uvedl Mark Lundstrom, konstruktér raket a spolutvůrce projektu obřího letadla.