Vzácný Citroen Xantia se 4 tisíci kilometry, zřejmě jediný v Evropě. Poslední šance na hydrauliku za skvělou cenu

Hydropneumatické pérování od Citroenu už dávno vstoupilo do učebnic jako celkem geniální způsob, jak téměř vymazat nerovnosti z povrchu zemského a učinit jízdu po silnici podobnou „létajícímu koberci“. Podobnou, pochopitelně, díry zvící kráteru od tunguzského meteoritu nemá šanci vyhladit žádný pružící systém, ale většinu nerovností podvozky Citroenu filtrovaly znamenitě. Teď je k mání jeden z dostupných modelů, navíc ve stavu, jako by právě přijel „z fabriky“. Pojďme se na něj společně podívat.

Citroen přišel s revolucí a stvořil legendu

Prvním modelem s typickými „koulemi“ namísto tlumičů byla legendární „DS“, jíž Francouzi začali rychle říkat „Déesse“ neboli bohyně. Poprvé se představila na autosalonu v Paříži v roce 1955, což se dnes zdá již jako téměř pravěk. Design měl na svědomí Flaminio Bertoni, konstrukci André Lefèbvre a samotný hydropneumatický systém navrhl Paul Magès. Objednávky přímo na salonu „zbořily střechu“ a Citroenu bylo hned první den jasné, že nešlápnul vedle. Ba právě naopak, že stvořil legendu.

iZdroj fotografie: Gnotype / Creative Commons / CC-BY-SA

DS se pak vyráběla v mnoha verzích dlouhých 20 let, dokud nebyla nahrazena typem CX (též elegantním, nicméně zdaleka ne tak revolučním, jako byla právě „bohyně“ DS). Podvozek DS se pak stal na desítky let základem všech „hydraulických“ Citroenů a v podstatě jejich nejsilnějším identifikačním znakem. Mimochodem modelu DS vděčil za svůj život i tehdejší prezident Charles de Gaulle, na něhož byl 22. srpna 1962 na pařížském předměstí spáchán atentát právě v okamžiku, kdy tudy projížděl ve svém voze.

Charles de Gaulle a jízda na třech kolech

Po dávce ze samopalu zůstalo jedno kolo zcela prázdné, Gaullův řidič však chladnokrevně sešlápnul plyn a dokázal z kritického místa ujet, hydraulický systém totiž umožňoval dorovnávat světlou výšku natolik, že bylo možno bez problémů jet po třech kolech. De Gaulle, jeho manželka a doprovod unikli bez zranění. Po pokusu o atentát bylo v prezidentově vozidle nalezeno 14 průstřelů. Nikdo se tedy nemůže divit, že například ještě Nicolas Sarkozy používal jako prezidentský vůz Citroen C6 – Elysejský palác je s Citroeny spjatý velmi těsně.

Hydropneumatické pružení pak prošlo mnoha variantami, ta poslední Hydractive III Plus (v modelu C5) však znamenala konec jeho výroby u Citroenu, což tehdy fanouškovská základna značky nesla velmi nelibě. Unikátní technika ustoupila jednoduššímu a výrobně levnějšímu provedení s tlumiči a z Citroenů zmizel jeden z jejich typických prvků. Jedním z nejpopulárnějších modelů s hydraulikou byl dlouhá léta Citroen Xantia, jenž nabízel technickou dokonalost podvozku za přijatelnou cenu.

Xantia byla nejdostupnější cestou k luxusnímu podvozku

V modelové řadě Citroenu nahradila Xantia předchozí model BX, jenž pravda trpěl na úniky hydraulické kapaliny se všemi nepříjemnostmi s tím spojenými. Citroen se však poučil, systém přepracoval a v Xantii fungovala hydraulika už naprosto bezchybně a pouze s nenáročnou údržbou, spočívající ve výměně levných koulí. Xantia s motorem 3.0 V6 24V byla také k mání s verzí Activa, která umožňovala aktivní korekci náklonu v zatáčkách. Počet „hydrokoulí“ byl zvýšen na 10 a na každé nápravě byla jedna hydraulická pístnice namontovaná na stabilizátoru. Nic podobně jezdícího tehdy nebylo k mání.

I standardní varianta Hydractive II s běžnými motorizacemi však nabízela neskutečný komfort, od roku 1995 navíc doplněný „protipadacími“ zámky, vůz tak již při odstavení neklesal „na břicho“. Což mělo na druhou stranu zajímavou výhodu. Velmi špatně jej totiž šlo zamknout „botičkou“ ze strany strážců zákona, stejně jako kamkoli odtáhnout. Policie tak šla často raději o vůz dál, než aby se zbytečně trápila nad koly schovanými pod blatníky a centimetry světlé výšky pod podlahou.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków

Xantia se 4 tisíci kilometry, zřejmě jediná v Evropě

A právě z roku 1996 je k mání Xantia s motorem 1,8 16V, nabízejícím solidních 110 koní. Pochází od seniora z německého Chemnitz, který s vozem najel 4 100 (!!!) kilometrů a zanechal jej tak v podstatě ve stavu nového vozu. Troufnu si tipnout, že podobná Xantia je v Evropě jediná. Již podle fotografií interiéru je patrné, že tohle auto toho opravdu moc nenajezdilo. Požadovaných zhruba 210 tisíc korun je sice možná víc, než stojí Xantia u vás v bazaru, ale stav tomu odpovídá. Co myslíte? Má taková Xantia smysl? Napište nám do diskuse pod článkem, děkujeme!

Galerie