Existují přestupky, nad kterými se dá přimhouřit oko a vyřešit je symbolickou pokutou. A pak jsou přestupky, které jsou spíše zločinné. A policie k nim podle toho přistupuje.
Tuším, že nebudu sám, kdo rozlišuje „přestupky“ a přestupky. Kupříkladu odběhnutí si do obchodu pro svačinu se zastavením na zákazu stání není asi nic, co by někoho šlechtilo. Navíc případný kolemjdoucí strážník už může tasit mobil a bločky za účelem „dokumentace dopravního přestupku“. Všichni se ale asi shodneme, že společenská nebezpečnost je tady v zásadě nulová. Na opačné straně pak ale stojí tento přestupek, který policie trestá drakonicky a nelítostně – a naprosto po právu. Pojďme se na něj podívat.
Předjíždění na přechodu jako jeden z nejhorších přestupků
Kdo někdy stál před přechodem a pouštěl přes něj chodce, cyklistu, vozíčkáře, zkrátka kohokoli, ví myslím moc dobře, jak arogantní dokáže být počínání někoho, kdo vás v tom stejném okamžiku předjede. Přímo na tom přechodu. Jestli jsem osobně za volantem kliďas a namísto vulgarit mi ujede spíše humorná hláška, maximálně s peprnějším dovětkem, tak speciálně v tomto případě ze mě padají opravdu slova z „páté cenové“. Vnímám to jako aroganci, brutalitu a zhůvěřilost non plus ultra.
Umocněnou zejména tím, že ten nejvíce ohrožený subjekt – tedy ten, jenž se rozhodl přes přechod přejít před vaším stojícím autem, automaticky předpokládá, že pokud mu dává přednost jeden, dávají mu tím pádem přednost všichni. Ano, přesně tak by tomu mělo být. Většinou se před stojícím autem už znovu nerozhlížíte a nedělá to ani drtivá většina chodců. Zkrátka jdou přes přechod. Když se pak na ně někdo ve vedlejším pruhu vyřítí vysokou rychlostí a „smete je“, bývají konce tragické.
Obhajoba „nepřehlednou situací“ neobstojí
Časté obhajování dotyčných pachatelů tohoto přestupku (v okamžiku zranění či smrti už pochopitelně trestného činu) bývá v tom smyslu, že přechod zkrátka nebyl před stojícím autem vidět, stejně jako nebyli vidět lidé, kteří se právě chystali vkročit do vozovky. Čistě technicky se to v některých případech dá pochopit, kdyby však nebylo výstražné dopravní značky A11 „Pozor, přechod pro chodce“, která se umisťuje právě tam, kde je přechod hůře viditelný nebo po něm často přechází děti.
Přehlédnout tuto značku v červeném trojúhelníku je neomluvitelné, v tom případě zkrátka nemám na silnici co dělat. A pokud tam není výstražná značka, bývá KAŽDÝ PŘECHOD označen dopravní značkou IP6 „Přechod pro chodce“, klasickým modrým čtvercem s panáčkem. Přehlédnout přechod není opravdu tak jednoduché. Mimo jiné i proto bývá policie v těchto případech naprosto nesmlouvavá a nekompromisní. Ostatně, zákon v tomto případě hovoří jasnou řečí:
Zákon 361/2000 Sb., § 17, odstavec 5, písmeno d:
„Řidič nesmí zahájit předjížděcí manévr na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi.“
Policie nemívá slitování a úředníci také ne
A policie jeho nedodržení hodnotí jako nedovolené předjíždění, řeší jej vždy ve správním řízení, ve kterém za něj hrozí pokuta ve výši pět až 10 tisíc korun, sedm bodů v bodovém systému a také zákaz řízení na šest až 12 měsíců. Jedním dotazem na magistrátního úředníka, majícího na starosti příslušnou agendu, jsme dostali jednoduchou odpověď – vždy pracují s horními sazbami a téměř nikdy se nikomu nepodařilo jejich rozhodnutí napadnout nebo trest snížit.
Společenská nebezpečnost je tady zkrátka natolik značná, že s místy aplikovanou shovívavostí českých úřadů v tomto případě opravdu počítat nelze. Ještě horší než jakákoli pokuta je však to, pokud byste měli žít se „záběry“ odhozeného chodce, matky s kočárkem nebo vozíčkáře až do konce života. Několik otřesných videí podobných tomu, jaké přikládáme výše, se dá poměrně snadno dohledat. Proto mějte oči na stopkách, pokud někdo před vámi „nečekaně“ stojí, může to být právě tím, že někoho pouští na přechodu. Nepředjíždějte ho, opravdu nikoli.