Lidé, kteří hrají o čas a ukrajují sekundy dělící nemocného od hranice mezi životem a smrtí. Světlo je jasně označuje.
Jiný kraj, jiný mrav. Známé přísloví v sobě má víc pravdy, než by se člověku mohlo na první pohled zdát. Za redakci Auto Živě přinášíme už roky zprávy jak z domácího prostředí, tak z blízkého či vzdálenějšího okolí a je zajímavé sledovat, jak moc se liší motoristické světy uvnitř a vně našich státních hranic. Když začnu mluvit o tom, že běžní řidiči mohou jezdit v rámci záchrany lidských životů se speciálními majáky na střeše svých aut, zřejmě nebudete vědět, o čem mluvím. Nebo nebudete věřit. A je to vlastně v pořádku.
Státy Evropské unie mají různé záchranné systémy
Jiný kraj, jiný mrav, a tentokrát mluvím o „kraji“ dánském. V Dánsku funguje systém dobrovolníků známý jako „srdeční běžci“. Modelová situace, do které se nikdo nechce dostat. Někdo ve vašem okolí utrpí srdeční zástavu. Každá vteřina je drahá, a i když sanitka vyrazí okamžitě, může být stále příliš daleko. Jde o vteřiny. V tomto ohledu panují určité mýty, dříve to bylo tak, že od podání oznámení se počítal čas patnácti minut dojezdu sanitky na místo.
Dnes je tomu jinak. Pokud se nepletu, tak je tady nespecifikovaný čas ohlášení a pak dvacet minut na to, aby od předání informace výjezdové skupině tato dorazila na místo. Nejde ale o teorii. Jde skutečně o čas jako takový. A dánská myšlenka je taková, že pokud je sanitka se záchranáři daleko, ale někdo, kdo by uměl poskytnout první pomoc blízko, je přece logické využít schopnosti člověka na místě, a ne doufat v zázrak a rychlý transport profesionální sanitky. Podle toho, co jsem zjistil, je systém nejen efektivní, ale také neuvěřitelně jednoduchý.
Jak to celé funguje? Srdeční běžci jsou dobrovolníci, kteří se zaregistrují prostřednictvím aplikace propojené s dánským záchranným systémem. Když někdo zavolá na tísňovou linku a nahlásí srdeční zástavu, systém automaticky vyhledá nejbližší registrované dobrovolníky kolem místa události. Ti pak obdrží upozornění na svém telefonu a mohou okamžitě vyrazit na pomoc. Místo, aby oběť čekala na sanitku, která může být vzdálená několik minut, dorazí během okamžiku někdo, kdo je připraven poskytnout první pomoc nebo použít defibrilátor.
Zelené světlo na autě je vidět do dálky, nic víc ale neznamená
Tito dobrovolníci nejsou žádní profesionální záchranáři. Jsou to obyčejní lidé, kteří prošli školením první pomoci a rozhodli se, že chtějí pomáhat. Aplikace je navádí nejen k místu události, ale také k nejbližšímu veřejně dostupnému defibrilátoru, pokud je potřeba. To znamená, že i když člověk nemá lékařské vzdělání, může být tím, kdo zachrání život. Dánský systém srdečních běžců je propojen s rozsáhlou sítí defibrilátorů, které jsou rozmístěny po celé zemi. Přístroje jsou umístěny na veřejných místech a jsou dostupné 24 hodin denně.
Použití defibrilátoru je relativně jednoduché, že ho zvládne i člověk bez předchozí zkušenosti. Přístroj vás totiž krok za krokem navádí, co máte dělat. To je tedy za redakci AutoŽivě asi ve zkratce všechno k tomu, co jsou dánští srdeční běžci. Prostě dobrovolníci, a za nás klobouk dolů. Tak a teď k tomu, co je v rámci systému nového. Od 1. března 2025 je v Dánsku zavedeno nové pravidlo, které se týká těchto dobrovolných záchranářů. Tito lidé, kteří dorazí na místo dříve než sanitka, mohou používat zelené výstražné světlo.
Právo přednostní jízdy dobrovolníci s defibrilátorem nemají
Jsou tady jasné technické předpisy, kterým musí dané světlo vyhovovat. Musí jít o zelenou barvu. Světlo musí vydávat 60 až 240 záblesků za minutu. Světlo nesmí přímo oslňovat ostatní účastníky silničního provozu. Světlo musí být umístěno na střeše vozidla, ale nesmí být trvale namontováno na vozidle. A musí splňovat požadavky na normu OSN 10. To jen pro úplnost, nám u nás to může být asi celkem jedno. Jde spíše o to, abychom věděli, když bychom se po cestách Dánskem s tímto setkali, o co jde a co dělat.
A teď to nejzásadnější, má řidič se zeleným světlem na střeše auta právo přednostní jízdy nebo nějaké jiné výhody? Ne, nemá. Nemá pravomoci jako sanitka. Nemůže jezdit na červenou, naopak musí striktně dodržovat dopravní předpisy jako ostatní řidiči. My to v redakci AutoŽivě chápeme tak, že zelené světlo je tady proto, aby byl dobrovolník viděn. Aby ideálně ostatní umožnili dobrovolníkovi jeho snažení. Ale ne, nejde o pravomoci, byť jen vzdáleně připomínající sanitku nebo hasiče.
Tak jako tak jde ale jistě o efektivní a záslužný systém. Lepší než to, co člověk vidí leckdy u nás, když se někde stane nějaká nehoda. Apatii, lhostejnost a předstírání toho, že člověk jiného člověka v nesnázích nevidí. Tady bychom se mohli, ne, tady bychom se měli určitě inspirovat. Klidně bych zelené světlo přidělil také dobrovolníkům, kteří se snaží někomu pomoci. Nejenom těm, co umí pracovat s defibrilátorem. Ale i lidem, kteří se třeba starají o hendikepované. Co si o tom myslíte vy?