Některé články se nepíšou zrovna lehce, a to nikoliv pro chybějící inspiraci. Některé věci už totiž nejdou vzít zpátky. Ty nejsmutnější nejvíc. Tohle je jedna z nich.
Málokdy se mi stane, že by se mi některé řádky psaly tak těžce jako tyto. Vy, kdož čtete moje články, víte, že rád a často používám nadsázku, pokud to jen trochu jde, tak i humor, psát pro AutoŽivě.cz mne baví stále víc a snažím se, aby moje texty bavily i čtenáře tohoto automagazínu. Nicméně z některých věcí si legraci udělat neumím, jakkoli bych chtěl. A tady navíc ani nechtěl. Některé věci se zkrátka neměly stát. Berte tedy tento článek jako poklonu jedné ikoně.
Dva zásadní modely pro automobilový svět
Ian Cameron totiž byl opravdovou designérskou ikonou, z jeho tvorby bych rád vypíchnul dva modely, které i nezasvěceným okamžitě objasní, proč používám slovní spojení „designérská ikona“. Tím prvním je Rolls Royce Phantom, tím druhým dodnes jedna z nejkrásnějších „trojek“ od BMW – model E46. Pro mnohé navíc poslední klasické „pravé“ kompaktní BMW, v některých verzích mimořádně ceněné i 20 let po skončení výroby. Kdo máte 328i, 330Ci, nebo dokonce M3 v této generaci, víte dobře, co mám na mysli.
Člověk nemusí být extra bystrým čtenářem, aby si všimnul, že v minulém odstavci používám minulý čas. Není to pochopitelně náhodou. Zpráva světových agentur, která mne v minulém týdnu zaskočila (a donutila mne vzít si čas na promyšlení toho, co vám k tomu chci napsat), totiž byla stejně tak šokující jako krutá: Čtyřiasedmdesátiletý Cameron byl v pátek večer přepaden ve svém domě v Herrschingu u jezera Ammersee v Horním Bavorsku. Pachatel jej ubodal a lékař mohl pouze konstatovat smrt.
Cameronova manželka Verena Kloosová se podle zprávy deníky Daily Mail zachránila. Přeskočila plot a utekla. Podařilo se jí dostat do domu souseda a zavolat policii. Německá policie po pachateli intenzivně pátrá. Má být vysoký 1,80 až 1,90 metru a podle popisu měl na sobě světlé kalhoty, tmavě modrou mikinu s kapucí, červený batoh a žlutozelené rukavice. Svůj čin zřejmě plánoval, neboť před vstupem na pozemek dokázal vypnout bezpečnostní kamery. Policejní potápěči prohledávali mimo jiné břeh jezera Ammersee.
„Trojku“ E46 znají úplně všichni, značku ale zachránil jiný model
Policie uvádí jako jednu z možností loupežný motiv vraždy, neb Cameron měl ve svém domě za tři miliony liber také sbírku veteránů, za jejichž znalce byl ostatně vždy považován. I když není zřejmé, jak se chtěl zloděj veteránů zmocnit, na druhou stranu v činech zločinců páchajících podobně nebezpečnou trestnou činnost někdy logiku hledat nelze, neb tam zkrátka není. Tito jedinci jednají impulzivně, v potřebě okamžitého získání peněz neuvažují nad dalšími kroky, vidí zkrátka jen dům, na který jim dal někdo „tipa“.
Po Cameronovi zůstalo mimořádně plodné dílo. A přestože nám všem bude zřejmě (nebojím se napsat dnes již kultovní) „trojka“ E 46 od BMW nepochybně výrazně bližší než zcela aristokratický Rolls-Royce, přesto bych se rád zastavil především u něj. Jsem totiž bytostně přesvědčen, že Cameronův design a jeho schopnost „vytesat“ něco tak fascinujícího, jako je novodobý Phantom (a z něj odvozený Ghost, Wright a všechny další verze RR), tuto automobilku v podstatě zachránila.
Jaguar měl v jedné věci smůlu: chyběl mu Cameron
Je to totiž shodou okolností jen pár dnů, co jsem odevzdal článek o jednom celkem smutném konci shodou okolností také britské legendy, kdy Jaguaru se to s jeho modelovou nabídkou a designem zkrátka nepodařilo. A pět modelů ze šesti tento rok skončí bez náhrady, aby budoucnost byla jen elektrická, píšu o tom mj. tady. A jakkoli vzletná slova tiskových mluvčí a šéfů marketingu hovoří cosi o „vzrušující budoucnosti“, pravda je taková, že v dané situaci v podstatě ani nic jiného říct nemohou.
Nepřiznáte přece do všech médií, že se to totálně nepovedlo. To nevypadá jako moc obchodní sdělení. Když se na to ale podíváte optikou Cameronova díla a jeho „znovuzrození značky Rolls-Royce skrze nový Phantom“, dojde vám jedna věc: Jaguaru přesně někdo, jako je Cameron, zkrátka chyběl. Pochopitelně nejen on. Ale jakkoli jsou Jaguary nádherná auta, nejsou popravdě natolik výjimečná, aby po nich člověk toužil a zaplatil jejich cenu stůj co stůj. Právě tak, jako to udělaly stovky a tisíce nadšených kupců Phantomu (Ghostu a dalších).
Jedno osobní vyznání: R. I. P., pane Camerone
Čili: pane Camerone, díky za všechno. Posunul jste v mých očích (a rozhodně nejen v mých) to, jak může design auta definovat jeho podstatu. Díky za sošné tvary, které si budu pamatovat do konce života, a opět, nejen já. A nechť se vám tam nahoře, ať už u prkna, nebo monitoru CAD systému, daří tvořit další úžasná díla, jaká jste nám zanechal tady dole. Zůstávám navždy s úctou. Váš Michal Sztolár, redaktor AutoŽivě.cz