„Žraločí ploutev“ na střeše auta: Co se pod ní opravdu skrývá a jakou funkci plní? Jára Cimrman ji objevil jako první

Kdo jste chtěl u některých výrobců a typů vozů GPS navigaci, či jen obyčejnou anténu pro autorádio, dostal jste ji občas zabalenou do specifické „žraločí ploutvičky“ na střeše automobilu. Zajímavě tvarovaný prvek se nakonec stal i prvkem designovým a z původního aerodynamického krytu antény se dostal i na střechy aut, kde opravdu žádnou anténu nekryl. Majitelé si jej zakoupili za pár korun, občas nechali draze nalakovat a umístit na střechu. Konečně, proti gustu… Zajímavé však je, že stejné „ploutve“ měly některé české vozy téměř před sto lety. K čemu sloužily? Pojďte se na to s námi podívat.

FM antény z tuningového eshopu

Na chvíli se však ještě vraťme do současnosti. Kromě pouhých plastových výlisků, nemajících kromě estetické žádnou jinou funkci se totiž prodávají i jednoduché AM/FM antény ve stejném tvaru. Které se pak jednoduchým způsobem připevní namísto původní prutové, místy dokonce jejich výrobci slibují „zesílení signálu“. Se sofistikovanou anténou pro příjem GPS/GSM signálu to pochopitelně nemá nic společného, jako náhražka prutové antény to ovšem vyhovuje. A to i v praktické rovině: kdo jezdíte často do myčky potvrdíte mi, jak únavné je snímání a znovunasazování prutu před každým mytím.

iZdroj fotografie: Tatra

A tak se můžeme setkat s vozky, jejichž výrobci podobnou „žraločí“ anténu sice nikdy oficiálně nenabízeli, ale pomocí samolepící ploutve z nabídky tuningových firem ji lze poměrně snadno doplnit. Mnoho motoristů při pohledu na malou směrovku maně napadne, že podobný tvar na nějakých automobilech už viděli. A v podstatně větším měřítku, a dokonce na těch z tuzemské produkce. Ano, předválečné i poválečné Tatry byly svými „ploutvemi“ známé, i když tam se pochopitelně o nic elektronického jednat nemohlo.

Češi dokázali stavět fascinující automobily

Jejich aerodynamický tvar dodnes uchvacuje mnohé sběratele, schopné vydat za zachovalou T87 nebo T600 nebo novější T603 opravdu vysoké částky. Proudnicové tvary vozů z Příboru pak byly přiznanou inspirací i pro Ferdinanda Porscheho při návrhu karoserie legendárního VW „Brouka“, vyráběného původně pod značkou KdF. Stejná záď, stejně umístěný vzduchem chlazený motor vzadu. Jeho syn „Ferry“ Porsche pak aerodynamické tvary rozvíjel i u prvního sportovního Porsche 356, stejně jako u řady 901 až 911 – ale to už jsme v přítomnosti.

Svislá ploutev měla na karoseriích Tatry sloužit jako stabilizační prvek při vysokých rychlostech, jichž vozy se silnými osmiválci bez problémů dosahovaly. Jenže počítačová simulace proudění byla tehdy z pochopitelných důvodů pouze v hlavách autorů vědecké fantastiky. Nebylo tedy zřejmé, jaký skutečný vliv na stabilitu budou tyto „směrovky“ mít. Dnes už víme, že v proudnicové karoserii a s těžkým motorem na zadní nápravě se uplatní spíše horizontální, než vertikální orientace křídla. Viz opět soudobé modely Porsche. Jako estetický prvek jsou však ploutve na starých vozech Tatra nádherné – i se svojí podobou na moderní malé antény dnešních aut.

Galerie