Co byste řekli malému kombi, co točí 8000 otáček? Nebo sedanu s motorem z Ferrari? Jsou auta, která mají svůj charakter vepsaný v tom, jak vypadají. Ale existují i výjimky.
Většinou známe opak. Sháníte Fabii z druhé ruky, najdete jí, je krásná na dotek, hebká jako samet, barva jako víno – a pod kapotou je nejslabší 1.0 TSI. Nebo 1.2 HTP. Veškerá romantika je v tu chvíli pryč. Člověk se podvědomě stáhne a pomyslí, jak to mohl ten původní majitel tomu autu udělat. Mohl. Zkrátka někdo to má tak. Hlavně hodně výbavy, motor nejslabší. A pak je tady ten druhý přístup. Úžasný motor, když ho nečekáte. Tahle sestava vás zahřeje u srdce. Absolutně.
To nejlepší přichází až nakonec
Je to stejné jako s holkou (nebo klukem, celým život si zakládám na absolutní rovnosti mezi pohlavími). Chvilky seznamování, něžné dotyky, jemné polibky – a pak dojde k tomu, na co oba tolik čekají a na co myslí celou dobu. A buď se dočkají naprosto úžasného finále, nebo očekávaného „standardu“, nebo lehkého propadáku. Nebo taky těžkého propadáku. Co už, nikdo nejsme dokonalí. Následující auta jsou do jednoho ten první případ: úžasné finále z jízdy. A o jízdě to přece hlavně je. Ride – or die. Nebo?
Honda Civic Aerodeck 1.8 VTi
To naprosto nejobyčejnější kombi, dalo by se říct. Vaše babička by v něm klidně jezdila na mši, do Lidlu na nákup a dovezla husu celé rodině k obědu. Do kufru by se vešla. Kdyby tahle Honda neměla nějakým omylem pod kapotou motorářský klenot B18C VTEC, ten samý, který poháněl kultovní Integru Type R. A Japonci že nemají smysl pro humor? Nenechte se vysmát. Téměř 170 koní v téměř osmi tisících otáčkách. Dokonalý sleeper? O tom se mnou nediskutujte.
Volvo S80 V8
Tohle auto miloval leckdo, nejvíc ti, jež si ho pořídili a pak se nechali konějšit skandinávským minimalismem na palubě a „křižníkovým“ pocitem z jízdy. Většinou s úsporným dieselem, doma rodina a hypotéka, chápete. Chápeme. Nicméně, S80 měla pod kapotou i 4.4 „vé osmičku“ od Yamahy. To je taková ta divná japonská firma, co motory umí. Docela dobře. Motor označený B8444S V8 tady měl 315 koní, a jeho projev byl úžasný. Zážitek z jízdy na druhou? Nevidím to jinak.
Lancia Thema 8.32.
Ano, uznávám, všichni jsme již o ní četli, všichni víme, proč je tak zajímavá. A víte, co je na ní nejzajímavější? Že to totiž nebyla až tak rychlá Thema, aby to v podstatě stálo za řeč. Samozřejmě, rychlá byla, s osmiválcem Ferrari nebudete za loudaly. Nicméně Italové, a Lancia speciálně umí vyrobit silné čtyřválce turbo, které měla Thema taky. A byla s nimi podobně rychlá, jako s tímhle klenotem. Čili, tady jde spíš o ten samotný fakt. Moje auto má originální motor z Ferrari. A výsuvné křídlo na kufru zvící výškovky z Boeingu. Že byste nejásali? Nevěřím.
Mercedes R63
Tohle auto jsem nikdy moc nepochopil. Na MPV mi to přišlo jako moc malé a uvnitř málo prostorné, na kombi zase jako hodně nafouklé a rozměrné. Zkrátka něco mezi, něco jako instantní kafe 2v1, taky si moc neužijete. Nicméně, Mercedes tehdy zkoušel nacpat svůj motor 6,2litrový V8 motor M156 do všeho, co mělo čtyři kola, včetně ještěrky na svoz odpadu na dvoře továrny. A neunikla ani řada R. Mít tu možnost, zkusím se projet. A asi bych mu odpustil i tu divnou karoserie? Vy ne?
Audi S6 V10 FSI
Podobný příběh, jako u Themy. Všichni víme proč. Motor z Gallarda pod kapotou Audi A6. Už takhle podáno to zní malinko divně na to, aby to byla pravda. To souhlasí. Řekněme tedy částečně, v Lambu je pochopitelně jinde a jinak naladěný. RS6 přidalo turba, tady vystačíme s atmosférickým plněním. A velmi opatrným zacházením v zatáčkách, protože tohle Audi miluje přímky. To ostatní až tak moc ne. Že bych se ale díval pod kapotu a poslouchal ten motor s nadšením? O tom není diskuse.